Já a brácha. ( Kex crew)

Trochu se to zvrtlo.

Nemohla jsem se pohnout ani křičet, strach mi to nedovolil.
Jediné co jsem mohla udělat bylo, zavřít oči.
Nechtěla jsem se na to všechno dívat.
A ani bych to nedokázala. V hlavě se mi vytvářeli různé věci co by se mohli stát.

Slyšela jsem jak jsou ty postavy čím dál blíž u nás.

M: Vem si klidně Máru ale nás nech být!
Má: Tak že takhle! Ty bys obětoval svýho kamaráda!
M: Třeba by nás potom nechali být.
D: Myslím že tý situaci to nepomůže.

V tu chvíli se rozezněl smích.
Otevřela jsem oči a všimla si Dejvíka s Davelem jak se smějou a ty neznámé postavy taky.

Da: To se vám holky povedlo.
T/j: Co? Holky?
V: Měli jste se vidět.
N: Škoda že jsem to nenatáčela

Zasmála se Natálie s Veronikou.

T/j: Co tady děláte?
N: Kluci nás požádali abychom jim pomohli vás vyděsit.
V: Samozdřejmě jsme si to nemohli nechat ujít.
Má: Vidíš Morry! A ty bys mě objetoval!

Na to jsme se zasmáli.
Ale tohle už bylo na mě moc, potřebovala jsem něco na uklidnění.

T/j: Tak tohle je už na mě moc, potřebuju to něčím zapít.

Kluci se na mě podívali jako bych spadla z marzu.
Ano sice moc nepiju ale po tomhle co jsem zažila ho docela dost potřebuju.

Má: No já nejsem proti.

S tím jsme se vrátili do tábora.

T/j: Kluci to bych od vás nečekala, ale účel vystrašit nás to splnilo.
D: Tak mi překvapíme vždycky.

Mrkl na mě brácha.
Ale po chvíli začal Mára nalévat alkohol.

M: Tak na co si připijem?
C: Co takhle že jsme nedostali infarkt?
Da: Taky možnost.

Dostala jsem do ruky skleničku s opsahem alkoholu a celou ji naráz vypila.
A tak to šlo jedna za druhou.
Už jsem celkem pociťovala účinost alkoholu a trochu se mi začala motat hlava. Ale to my nebránilo si tento večer užít.

V: T/j trochu spomal, nebo ráno nevstaneš.
T/j: Neboj zítra vstanu brzy a ani si mě nevšimneš.

Škytla jsem a pousmála se.

T/j: Kde máš Natálii?
V: Zase to trochu přehnala s alkoholem však ji znáš.

Chvilku jsme si povídali co se dělo když jsme se nějakou tu chvíli neviděli.
Veronika jezdila po světě za prací a Natálie si užívala v klubech.
Řekněme že se měli dobře.

D: Čau Veroniko můžeš  prosím jít za Natálii ji sklidnit?
V: Jo jasně

S tím vstala a šla za Natálii.

T/j: Super teď tu budu sama s alkoholem.
D: A já ti nestačím?
T/j: Tak fajn co potřebuješ?

Brácha si povdechl a pak spustil.

D: Víš jak jsem ti říkal o tom že se chci stěhovat?

Trochu jsem se bála toho kam s tím míří, protože soukromé rozhovory s ním dopadaj špatně.

T/j: Jo?
D: Našel jsem nám dům blízko u naších škol, byl jsem se tam už podívat a byl jsem nadšený a jak si jsem to odkýval a.......

Nenechala jsem ho domluvit.
Já myslela že všechno řešíme spolu!
A tohle mi zatají? Co si myslel! Že se mu vrhnu okolo krku a poděkuju mu?
To se teda spletl. V tomhle mě sklamal.
Věděl že se nechci stěhovat a pak na mě vybalí tohle!? Že už má opatřenej dům!

T/j: Jdi my z očí.
D: Já myslel...
T/j: Tak sis myslel špatně! Věděl si že se nechci stěhovat! A když tam chceš chodit na výšku tak jo ale beze mě! Sice jsem se zmínila o tom že se mi líbí jedna škola vedle tý tvé ale nechtěla jsem tam!
D: T/j prosím....
T/j: Řekla jsem běž!

I přes množství alkoholu jsem cítila vztek. Vážně mě sklamal. Jen jediný co mě napadlo po jeho odchodu bylo to pořádně zapít další várkou alkoholu.
Moje svědomí mi říkalo že bych to neměla dělat že by se mohlo stát něco špatného ale já to iknorovala.
Bylo mi fuk co se stane, dneska už toho bylo moc nebo vlastně všechno co se tady na tom táboře neboli výletě stalo.
Nejdřím je na mě naštvanej Cuky kvůli tomu že žárlí, pak ta stezka odvahy kterou jsem udělala, a nakonec mi můj milovaný bráška ze slavné Kex Crew oznámí že obstaral dům! Může to být ještě horší? Vůbec bych se nedivila jestli by to bylo horší.

V tu chvíli jsem uslyšela kroky blížící se ke mě. Doufala jsem že to bude Cuky
ale pak jsem si uvědomila že on je na mě naštvaný.

Má: Čau jak ti je?

Ale byla jsem ráda za to že to byl Mára.
Uměl mě pochopit a rozesmát ale to Cuky taky.
Dost už pro dnešek žádný Cuky, nebudu si kazit den.

T/j: Čau co ty tady, já myslela že jsi někde s klukama.
Má: Nemohl jsem vidět jak tu sedíš sama a utápíš se sama v alkoholu.

Na to jsem se pousmála.
Aspoň někdo si mě všiml.

T/j: Však to znáš samota je můj společním už delší dobu.
Má: Ale prosimtě nemůžeš prostě říct že mě ráda vidíš?
T/j: Tak fajn ráda tě vidím Márve který mi narušil chvíli mojí samoty.
Má: Tak fajn já zase půjdu.

Věděla jsem že si dělá srandu ale nechtěla jsem riskovat že opravdu odejde a já tu zase budu sama.

T/j: Ne nechoď jsem ráda že jsi tady.

Na to se pousmál a přišoupl se blíž ke mě.

Má: O čem jste se s Dejvíkem bavili?

Povzdechla jsem si a napila se wisky.

T/j: O tom že se budeme stěhovat.
Má: Však to je skvělí!
T/j: Ale je v tom jeden háček.
Má: Jakej?
T/j: Už by jsme se tak často nevídali.
Možná to zní hrozně dětinsky ale já si na vás zvykla, sice jsme se dva týdny někdy neviděli ale to mi nevadilo, ale kdyby jsme se přestěhovali tak by jsme se viděli minimálně jednou za měsíc a to já nechci. Jste jako moje druhá rodina kterou nechci opustit.

Dokončila jsme můj trochu delší monolog a napila se znova.
On se na mě jen podíval a pak udělal něco co bych od něho nečekala,    políbil mě.
Hned jsem se od něho odtáhla.
Nevěděla jsem jestli dělám dobře.
Ale alkohol v krvi mi to rozhodně neulehčoval.
Podívala jsem se na něj a pak se rozhlédla jestli to někdo neviděl.

Má: Promiň já...

Ani to nedomluvil a já ho políbila.
Věděla jsem že to není správně ale alkohol a všechno co se stalo mi v tom akorát pomáhalo. Vsadím se že si zítra nebudu nic s toho nebudu pomatovat.

Trochu se to zvrtlo a mi mířili dostanu, oba jsme si byli jistí že jsou všichni na mol a že nikdo do stanu nepůjde a taky za to mohl trochu alkohol, tedy doufám.

Ležela jsem ve stanu pod Márou a užívala si tu chvíli.
Všechny starosti jsem hodila za hlavu a věnovala se jenom Márovi.

Po chvíli už bylo ve stanu pohozené mé tryčko a jeho ho následovalo.
Začal mi dělat vlhké cestičky na krku a pak mířil k mému hrudníku.
Pak se znovu přesunul k mým rtům.
Jednou rukou s jel níž k mým kalhotán a snažil se nahmatat pásek, já se snažila nebýt po zadu a taktéž mu rozepínala kalhoty.
Jemu se to povedlo ale dřív a už leželi vedle mě.
Po chvíli se mi to taky povedlo a i jeho byli vedle mě.
Dělilo nás už jen spodní prádlo ale uslyšela jsem blížící se kroky ke stanu.
Nedělala jsme si s tím hlavu ale když jsem uslyšela velice známí hlas...

C: Kluci já už si jdu lehnout!

Zakřičel na ně a já věděla že je všechno v prd*li.

1253 slov!
Tak že tady trochu toho drama.
Doufám že se líbí.
Asi už víte co se stane.
Sice jsem to říkala před několika kapitolama ale už se blížíme ke konci!
Tak že pokud byjste něco chtěli aby se stalo v já a brácha pište komentáře!
Užijte si zbytek víkendu a Aoj!💙💜