Na blízku (countryhumans story)

7

• • •

,,Nemusíš nic říkat, všechno jsem to viděl. "

Zaburácel hlas vysokého muže v tmavé uniformě, který se kochal výhledem z okna na svůj velký pozemek.

,,O-otče.."

,,Nic neříkej.... Viděl jsem, jak se muchluješ s tím odpadem..." hořce se zasmál otec Německa a dál se díval z okna.

,,J-jsme jen kamarádi!" řekl Německo a v očích se mu začali tvořit slzy.

,,Kamarádi se na sebe takhle nelepí.." zavrtěl Třetí Říše hlavou a pomalu se ke svému synovi otočil.

Německo se zděsil, když jeho otci na tváři hrál zlý výraz.

,,Stále tomu nemůžu uvěřit... " řekl tiše vysoký muž. ,,Můj syn, který po mě má převzít vládu, je zkurvená buzna..."

,,T-tak to není! " zavzlykal Německo a začal couvat před svým otcem.

,,Víš, Německo... být zasranou buznou je jedna věc..." Třetí říše vykročil ke svému synovi, který dál couval. ,,Druhá věc... Česko? Vskutku on?" ušklíbl se. ,,Víš přece, že tahle malá splodina tuhle válku ani nepřežije.. "

Malému chlapci stekli slzy po tváři.

,,Máš ho rád, viď?" zeptal se ho otec chladným hlasem.

,,V-však je mi teprve 13! Proč si tohle myslíš... "

,,Tohle nebyla odpověď na mou otázku... " pokračoval jeho otec a Německo s úlekem zahlédl v otcově ruce opasek s železným zakončením.

,,Víš... Tahle válka....Tohle všechno.... " pomalým krokem vykročil směrem k Německu. ,,Víš přeci, proč to dělám..."

Jeho otec se už nešklebil.

Jeho psychopatický úsměv se táhl přes celý obličej, že už to ani nevypadalo jako jeho tvář.

,,Dělám to kvůli tobě přece."

- - -

Německo se opět probudil, celý propocený. Rychle se kolem sebe rozhlédl, ale byl ve své ložnici opět sám.

Tyhle noční můry z duše nenáviděl. Tak moc jako svého otce.

Naštěstí se mu práce nahromadilo až až, tudíž neměl čas ani spát. Ani na Česko neměl čas.

Ten se ho zkoušel přitáhnout do baru nebo někam na trhy. Nakonec se domluvili ale na víkend, že zajdou k Česku domů. Víno, filmík, pohoda, co by se mohlo stát?

• • •

uhm... nice to see you, po pulroce... heh...to neni tak zly, neni.... :'D