2

368 21 20
                                    

•••

Zatímco se Česku povedlo po minulé noci vystřízlivět, dojet další den domů a připravit se na večer, Německo nestíhal. Celkem naspal tak dvě hodiny, jelikož si jeho hlava celou noc vymýšlela scénaře dnešního večera.

Aby je zahnal, rozhodl se uklidit celý svůj byt, vyprat prádlo a jiné domácí práce. I poté mu zbývalo ještě dost času, tak si nechal poslat práci a doplnil nějaké papíry, které ani nebyly důležité. Jen potřeboval něco dělat.

Pak mu to došlo.

,,Doháje!“ vyskočil, jak zkontroloval čas na hodinkách a utíkal se do ložnice připravit. Čas ukazoval 19:30 a sraz měli v 20:00 před barem.

- - -

Dveře skříně rozražený, hadry vyházený a stále nemohl najít nic na sebe. Jeho skříň byla plná jen bílých a tmavých košil, nepohodlných kalhot a doplňků. Pak tu byla volná trička a kalhoty na spaní, ale to nepovažoval za slušné ani do baru.

Už začal přicházet o rozum, když si vzpomněl, že by mohl mít nějaké staré hadry ve sklepě.

Ve spěchu se mu od dveří do sklepa povedlo odlomit postiženou kliku, což samozřejmě ve spěchu neřešil.

Chvilku trvalo než našel tu správnou krabici plnou oblečení. Když ji vysypal, hned chňapl po nějaké tmavé matné látce, která se jevila jako mikina, nějakých tmavých kraťasech, a vyletěl ze sklepa.

Vskutku to byla mikina s menším bílým potiskem. Německo si nepamatoval, že nějakou takovou měl, ale moc to neřešil, docházel čas.

Rychle se převlékl a zabalil si pár věcí.

Telefon, klíče, peníze, lékárnička.... cože?

Přehodil si tašku přes rameno a spěchal ke dveřím.

Nakonec podlehl pokušení se podívat, jak vypadá než odejde a čelem se podíval do zrcadla.

Dech se mu téměř zastavil na vteřinu.

Vlasy měl rozcuchané, oči nevyspalé. Černé kraťasy a tmavá mikina mu docela sedla, ale hlavně mu připomínala Česko, který takový styl oblečení nosí.

Třeba se tak kolem něj Česko bude cítit více komfortně, když není v pracovním.

Pokud vůbec přijde tedy. Když mu nabídl, že by spolu mohli zajít do baru pokecat, vypadal nejistě, než souhlasil

...nepřijde...

Hlas v hlavě se opět dostavil.

...jistěže nepřijde...

...proč taky, když má kolem sebe zábavnější, než jsi ty....

....oblíkají se lépe, než ty....jsou milejší, než jsi kdy byl ty...

Vysmíval se mu hlas.

...jsou lepší, než ty...

Šeptal hlas.

,,Mám... mám to vzdát..?“ řekl Něm do ticha. Jakoby čekal, že mu hlas temný hlas odpoví.

...ne...

,,Co... co mám tedy dělat..?“

...ukaž mu, že jsi lepší než oni...

,,Jak...“

Hlas se zlostně zasmál a nechal ho bez odpovědi v nejistotě.

---

Bylo 20:05, když Česko došel. Čas měl a všechno stíhal, jen neměl potřebu chodit načas. Co ho zarazilo, Německo tam nebyl, když přišel před Angel Winn bar.

Nervózně se rozhlédl, že by Něm nestíhal? Od kdy ten nestíhá?

Vytáhl mobil a v ten moment mu přišla zpráva.

Od Německa.

•••


Joj, příští kapča už snad bude delší. A nebo ne... :D

Na blízku (countryhumans story) Kde žijí příběhy. Začni objevovat