Protože život je
hořkosladká symfonie,
snaž se vyjít s pěnězi,
jsi jim otrokem
a pak zemřeš.
Vezmu tě po jediné cestě,
kterou jsem kdy šel,
znáš ten pocit,
který tě zavede do míst,
kde se setkávají všechny žíly.
Žádná změna,
můžu se změnit,
mohu se změnit,
ale jsem tady,
ve své formě, jo!
Jsem milion různých lidí,
z jednoho dne na druhý,
nemohu změnit svou formu, ne!
Byl jsi někdy dole?
Tak sladce na dně?
Ne!
Nikdy jsem se nemodlila,
ale dnes večer jsem na kolenou.
Potřebuji slyšet nějaké zvuky,
které ve mně rozpoznají bolest.
Nechávám melodii zářit,
teď se cítím svobodná!
ČTEŠ
Minutka poezie
PoetryMohla jsem zůstat vzhůru, jen abych tě slyšela dýchat, sleduj, jak se usmíváš, když spíš. Zatímco jsi daleko a sníš, mohla bych strávit svůj život, v této sladké kapitulaci, mohla bych zůstat ztracená v tomto okamžiku navždy. Každý okamžik strávený...
