Vzpomínám na tebe a na mě,
když nám bylo sedmnáct,
pití a líbání na ulici,
nemohli jsme se nabažit.
Vidím, že tam se mnou ležíš,
jako můj chybějící dílek skládačky,
sním o tom, čím bychom mohli být,
kdybychom nebyli hloupí.
Měli jsme písničky,
měli jsme pohyby
a celý svět byl v tom okamžiku jen náš.
Měli jsme to,
co každý chtěl,
dostala jsi se ven,
zajímalo by mě,
kde jsi?
ČTEŠ
Minutka poezie
PoetryMohla jsem zůstat vzhůru, jen abych tě slyšela dýchat, sleduj, jak se usmíváš, když spíš. Zatímco jsi daleko a sníš, mohla bych strávit svůj život, v této sladké kapitulaci, mohla bych zůstat ztracená v tomto okamžiku navždy. Každý okamžik strávený...
