Omlouvám se, neopouštěj mě!

Kapitola 3.

A tak jak bylo řečeno, tak se i stalo...aby byla Wu Ming schopná služeb kvůli jejímu zranění, dostala silnější léky, ranhojiči ji lépe zpevnili nohu a dostala váček s bylinkou, která ji pomůže s případnou migrénou. Spát ovšem zůstane na ošetřovně.

Převlékla se do oblečení, které pro ní nechal mistr ušít, aby odpovídaly její velikosti. Obvod pasu, trupu a dalších částí těla změřili během doby, kdy byla v bezvědomí. Počítat se muselo s čímkoliv, buďto mistr nechá cizince pracovat jako služebníka nebo je nechá odsoudit k smrti.

Její úkoly spočívaly v uklízení a být mistrovi k dispozici, stala se jeho osobní služkou. Nesmí tedy opouštět jeho ložnici, s výjimkou použití koupelny nebo jít spát na ošetřovnu. Musí mu vždy naplnit šálek čajem, pokud je šálek prázdný a pomáhat s převlékáním.

Mladý mistr zašel tak daleko, že temným kouzel zablokoval její schopnosti proměny v sovu, aby neuletěla. Ano, věděl, že je příliš měkkosrdcatá na to, aby odletěla bez Dahlii, kvůli záchraně její sestry, ale mladý mistr měl rád jistotu, nikdy nenechal nic náhodě.

Bělovlasá dívka se pohybovala hodně pomalu, její poraněná noha si dočasně zařídila nová pravidla co se týká pohybu svalů a ani její pravá ruka s ní nechtěla spolupracovat, nemohla ruku pořádně natáhnout, aby dosáhla vysoko nad sebe a setřít prach z rámu obrazu. Dělala tedy to, co jí její dočasně zpomalené končetiny dovolovaly...

Mladého mistra to trochu iritovalo, ale na druhou stranu si uvědomoval, že za její zranění mohl Zi Jang...a částečně i mistr sám...

Co bělovlasou dívku zachraňovalo bylo to, že poslouchala každé jeho slovo. Nalévala mu čaj na slovo, česala mu jeho dlouhé černé vlasy a donášela mu další prázdné pergameny z polic, když se mu nechtělo vstávat z místa před stolem. Co bělovlasou dívku ale děsilo byla představa, jak bude pomáhat mistrovi s převlékáním...není to tak, že by nikdy neviděla muže...no, bez oblečení, ale ten muž nebyl jen tak obyčejný spoluobčan. Tohle byl mistr z Jeonje!
V hlavě měla bělovlasá dívka myšlenku, že se k ní takhle chová kvůli jejímu původu
-dcera proutníka a prostitutky.

Tak moc si přála čas zpomalit jak jen to je možné, ale někdo nebo něco jako by ten čas naopak zrychloval a měsíc už svítil na obzoru...

Mladý mistr seslal kouzlo, které zapálilo všechny nástěnné pochodně. Kouzlo bylo vyvolánu jenom pouhým lusknutím jeho dlouhých prstů, objevilo se tucet zářících červených světlušek kolem všech pochodní v místnosti, potom praskly, vybouchly a oheň byl na světě. Ložnice byla nyní plně osvětlená a bylo tam příjemné teplo.

Mladý mistr a bělovlasá dívka mezi sebou nemluvili, neměli zkrátka co. Proč by se mladý mistr měl bavit s podřadnou ženou bez původu? Proč by se bělovlasá dívka měla bavit s někým, kdo je krutý a nemilosrdný? Jistě, Dahliu získá, pokud se do zítřejší půlnocí projeví jako dobrá služebná, ale potom, co celý život vyrůstala na ulicích a zažívala spoustu urážek a různých křivd, bylo těžké získat si její důvěru. Její jediní přátelé a rodina byla její sestra Mei Li a její nejlepší přítel - Dai Wu, oni ji nikdy nelhali a měli ji opravdu rádi...chtěla být s nimi znovu co nejdřív, strašně jí chyběli...a hlavně doufala, že její sestra stále žije.

Přemýšlela, zda mladý mistr vážně mluvil pravdu a že ji nakonec nenechá uvězněnou v pavilonu...navždy.

Mám mu věřit?

Právě teď bělovlasá dívka zametala kamennou podlahu a doufala, že to všechno dělá správně...zametávala v obchodě, kde pracovala, ale nikdy nezametala v pavilónu...navíc neměla tak krutého nadřízeného.