Bylo 8 ráno a ty ses probudila. Běžela jsi k oknu se kouknout na zahradu.
Oči se ti rozzářily nadšením když jsi uviděla, jak vaše zahrada byla pokryta žlutou barvou pampelišek.
Běžela jsi ke skříni a vybrala sis, co si na dnešek vezmeš. Mamka by ti šaty ještě nedovolila, poněvadž venku na to byla ještě zima.
Hlavu jsi si tím nevrtala.
Ze skříně sis vzala
růžové tričko s jednorožcem a k tomu legíny s Minnie.
Už jsi chtěla seběhnout schody, ale v tom jsi ucítila vůni tvých oblíbených lívanců se sirupem. Na zahradu jsi zapomněla a běžela jsi k vůni. Uviděla jsi mamku, která stála u linky a vařila lívace.
„Ahoj“ pozdravila jsi poslušně a sedla si ke stolu. „Ahoj miláčku. Jdeš právě na zavolanou“ pozdravila tě mamka nazpátek a podala ti talíř s lívanci.
Vzala sis vidličku a nůž a lívance si začala krájet a jíst je.
Chutnalo ti to natolik, že jsi u toho mlaskala. Lívance jsi hltala a mamka tě ještě upozornila, že ti to nikdo nesní.
Když jsi to dojedla, tak si oznámila mamce, že jdeš ven.
Ta se na tebe usmála a nechala tě jít.
Oblékla sis jarní bundu a boty a pelášila ven.
Když jsi byla venku, tak ti oči zářily. Natrhala jsi si pár pampelišek, který budou stačit na jeden věneček.
Sedla sis do altánu, který vám stál na zahradě a sedla sis na židli, která v něm byla postavená.
Pampelišky sis položila na stůl a začala si vít věneček.
Byl tam krásný klid a ty jsi
Byla napjatá, až ho budeš mít hotový.
Najednou na stůl skočila vaše černá kočka Mia.
Miu máš ráda, ale nechtěla jsi, aby ti ty pampelišky někde rozházela.
Vydala jsi ze sebe lehké „či-či“ tak, aby jí to nevystrašilo.
Mia se k tobě začala lísat a ty jsi jí pohladila po hlavičce. Měla krásně jemný kožíšek.
Věneček už jsi měla hotovej a v tom sis ho dala na hlavu.
Vyběhla si altánu a začala hledat sedmikrásky, aby si udělala věneček i z nich.
Klekla sis na trávu tam kde sedmikrásek bylo nejvíc a začala je trhat.
V tom nádherném klídku ti najednou začalo za zády něco otravně skřehotat. Koukala jsi se, aby jsi uviděla kdo tě ruší a uviděla jsi nějakého kluka.
Vztek se v ti začal vzpírat v žilách, takže jsi šla za klukem. Byl na druhý straně sousedního plotu. Stoupla jsi si u plotu a začala na něj pokřikovat.
„Můžeš toho nechat??!!“ křikla jsi na něj. Šlo tě hodně slyšet, takže nemohl dělat, že tam nejsi či tě neslyší.
Chlapec se k tobě otočil a šel k plotu.
Zastavil se přímo před tebou
a přiblbě se na tebe díval.
Chlapec se zašklíbl. Utrhl si trávu strčil jí mezi palce a palce dál k puse a udělal znovu ten otravný zvuk skřehotání.
„Nech toho!!“ křikla jsi na něj znovu. Chlapcovy se líbilo tě škádlit, takže pokračoval dál.
Uši jsi si zacpala a vztekem začala kopat do plotu.
Kopala jsi úplně zbytečně, takže jsi to vzdala.
„Nech.Tohooo!!“
Křikla jsi na něj znovu.
Chlapce ten tvůj křik začal otravovat taktéž, takže toho nechal.
„Jak se jmenuješ?“ zeptal se. Ty jsi pořád byla uražená za to, jak tě škádlil. Nedpověděla jsi mu.
„Já jsem Satoru“ řekl.
„Gojo Satoru. Ale stačí jen Satoru“ řekl k tomu.
„Jsem Y/n“ řekla jsi mu s uraženým hlasem.
Satoru se na tebe usmál.
„Kolik ti je? Mně je 9“
Řekl a rovnou odpověděl, poněvadž si tu tvojí uraženou taktiku přečetl.
Na prstech si ukázala, že ti je 6. Byla jsi pořád uražená, protože tě neustále škádlil.
Než se Satoru chtěl na něco zeptat, tak už tě volala mamka, aby jsi šla domů.
Otočila jsi se směr okno že kterého tě mamka volala a potom na Satoroa, který si stebou chtěl hrát.
Mamku si poslechnout musela, takže jsi mu zamávala a běžela domů.
Jelikož je mamka šéfem domu a vše musí být tak jak chce ona, tak ti rozepnula bundu a viděla tam jenom triko.
„Y/n, co jsem ti říkala o tom, aby sis pod bundu brala i mikinu co? A to samé s vlasy. Říkám ti každý den aby sis udělala culík a připadám si jako kdybych mluvila do větru jak mě neposloucháš!“ kárala tě mamka a bundu ti sundala.
Přisunula si tě blíž a vzala ti gumičku s kterou ti sepnula vlasy do culíku.
„Kdo to byl? S kým jsi se přes plot bavila?“ zeptala se mamka s klidným hlasem.
„Satoru“ odpověděla jsi.
Mamka s sebou cukla a zastavila se.
„A příjmení?“ „Gojo“ odpověděla jsi.
„Jsem moc ráda, že máš kamaráda. Chceš si s ním hrát?“ optala se tě mamka.
Ty jsi se samozřejmostí kývla, že ano. „Fajn. Takže si vezmeš tuhle mikinu“ řekla mamka. Ty sis mikinu oblékla a na mikinu sis oblékla bundu a běžela ven.
✷
Se Satoruem jsi si hrála už víc jak týden. Měla jsi ho ráda a byla ráda, že máš konečně někoho s kým si můžeš hrát.
Právě jste si hráli na jeho zahradě a měla ses vrátit v 6 večer domů kterých bylo za chvilinku.
Satoru se podíval na hodiny a posmutněl.
„A nemůžeš tu zůstat ještě chvíli?“ zeptal se. Věděla jsi, že by ti to mamka nedovolila, takže si kývla, že ne.
„Tak já tě půjdu doprovodit“
Řekl a seskočil z houpačky na které se houpal.
Satoru tě šel doprovodit k bránce a dělal blbiny. Normálně by to každýho otravovalo, ale ty jsi byla neskutečně vděčná za to, že máš někoho kdo stojí při tvém boku.
„Tak ahooj“ zamávala jsi.
„Čaukyy“ zamával ti na zpět a šel k sobě domů.
Zaklepala jsi na dveře a v nich se objevila mamka.
„Ahoj Y/n. Běž si zabalit věci zítra se stěhujeme a budeme stávat hodně brzo ráno“ oznámila ti mamka. Ty jsi se vylekala a vyjevil se v tobě neskutečný stres. Stěhovat se? Proč? Konečně máš nějakýho kamaráda a hned na to se musíte stěhovat? „Ne!“ křikla jsi na mamku.
„Y/n zádné odmlouvání? Val do pokoje a znal si ty věci! Zítra nebudeme mít čas na žádné tvé lelkování! Běž si zabalit věci a spát!!“ křikla na tebe.
Začala jsi brečet a běžet po schodech do svého pokoje.
Tak tady je první kapitola!! Snad se vám líbila :).
Kdyby jste se náhodou drtili hlavu tím jestli tu budou vystupovat kletby tak vám hned odpovím že ano.
Tak zatím papa❤️
