Když odešli, tak jsem si jenom oddychla a taky si stoupla ze země a oprášila od sebe prach a potom se vydala se do jídelny.
Když jsem to došla k jídelně, tak jsem si tam jenom někde sedla a netrpělivě ťukala prstama o stůl. Potom jsem se rozhodla stoupnout ze židle a vydala se do špajzky jestli tam náhodou není nějaký jídlo, a k mému štěstí tam byla nějaká jablka.
Dvě jsem si vzala do ruky a šla si zpátly sednout. Kousla jsme si do jablka mezitím co jsem se koukala do blba.
Najednou jsem za sebou uslyšela kroky. Otočila jsem se a uviděla ženu v kimonu a černýma vlasama sepnutýma bílou mašlí to půlculíku.
„... Dobrý den?" pozdravila jsme slušně mezitím co jsem a pořád ukousávala to jablko.
„Můžeš mi tykat" řekla a usmála se.
„Tak v tom případě ahoj" řekla jsem a taky se usmála.
„Ahoj" řekla nazpátek a sedla si na proti mně.
„Hej nevíš o co jde? Ijichi najednou vlítnul do zkouškové haly a převzal si Gojoa a teď já čekám až si mě vyzvednou" řekla jsem a pořád nechápala situaci.
„Hm! To budeš čumět! Ale teď se tam zdrží. Jo a neřeknu ti o co jde. Je to překvápku" řekla a položila si ukazováčekm na rty.
„Fajn chápu. PřEkVáPkO" řekla jsem a ukousla si jablko a byla jsem frustrovaná nad tou situací.
„Každopádně jak se máš?" zeptala se. „Ále! Problémy s láskou" řekla jsem a protočila očima. „Akorát ještě přemýšlím nad tím jestli není platonická" pododala jsem k tomu.
„Kdo?" zeptala se. „Gojo" odpověděla jsem. Její úsměv spadnul z obličeje. „Myslíš toho uchechtanýho debílka jménem Satoru a pod klanem Gojo?" „Víceméně" řekla jsem a kývla na to.
„Ach bože! Už má přítelkyni vís o tom?" „Nepřipomínej mi to" řekla jsem a zavrtěla hlavou.
„Každopádně nikdy jsem se nezeptala na tvé jméno" pododala jsem a ona mi na to kývla. „Jsem Utahime" řekla a znovu se usmála.
„Já Y/n!" řekla jsem nazpátek. „Já vím. Celá škola o tobě mluví!" „Jsem populární hm?" „Víceměně"
.
.
.
*Chvilka ticha*
.
.
.
„Zpátky k Satoruovi. Jak se ti povedlo se zamilovat do takovýho blbečka?" zeptala se a povzdychla si. Já si ukousla jablka a odpověděla „To by mě taky zajímalo" řekla jsem s plnou pusou.
„Vypadáš na dně" řekla a nadzvedla obočí. „Jasně, že jsem na dně, když někoho koho miluju má přítelkyni!" odsekla jsem a ani si neuvědomovala, že jsem neskutečně žárlivá.
„Hele nevím, co na něm vidíš, ale myslím si, že se to tebe jednou zamiluje" řekla a usmála se. I přes její nenávist, kterou k Satoruovi cítila, tak se mě snažila podpořit a koutky mých rtů se zkroutily do úsměvu. I když jí znám jenom minutu, tak mi zlepšila náladu na celý den... Možná...
Najednou Ijichi vrazil do kuchyně a odkašlal si. „Ahem můžete jít prosím to společenský místnosti?" řekl a odešel pryč.
Na Utahime jsem se podívala, neboť nemám nejmenší tušení kde je kudla fix společenská místnost.
Utahime se usmála a kývla s tím, že mě chápala a zvedla se. „Tak pojď" řekla. Já se taky zvedla a začala jí následovat do společenký místnosti.
Následně jsme tam dorazili. Stoupla jsem si před Utahime, abych viděla to co se děje. Ve společenský místnosti... Na mě... Bylo až moc lidí.
Byla tam Mei Mei, Ui Ui, Gojo, Utahime, Yaga, potom nějalý starý krtek, Ijichi, Nitta, Shoko a potom někací puberťáci, kterýž jména neznám.
(A/n: ty jména znám, ale budeme dělat, že se Y/n ještě se všema nepoznala. Takže jednoduše ten starý krtek má naznačovat pana ředitele Gakukanjiho. No a potom Itadori, Megumi, Nobara, Maki, Panda, Inumaki, Yuta, Kinji a Kirara. Taky se možna ptáte proč jsme vymyslela starý krtek. Dámy a pánové, je to protože ho neskutečně nenávidím.)
A potom dva známý oblučeje, které byly v zádu zabořeny za tím davem. No... Dav to nebyl, ale řekněme, že v téhle situaci jsem nedokázala přihmouřit oči, abych poznala ty obličeje.
Stála jsem tam a nevěděla, co mám dělat, takže jsem si jenom ostatní jak říkám ✨tajemně✨ prohlížela.
„Ahoj“ ozval se za mnou najednou čas a jak jsem byla utopená ve svých myšlenkách, tak jsem to nečekala a trochu jsem nadskočila.
Otočila jsem se a neuviděla nikoho jiného než usmívajícísího Gojoa. Před 20 minutami jsem ho chtěla přerazit, ale teď jsem byla šťastná, že ho vidím.
„Ahoj“ řekla jsem a taky se usmála.
„Ú směješ se~! Neboj za chvíli tě to přejde“ řekl Gojo s potulteným úsměvem. „Vyhrožuješ mi?“ zeptala jsem se. „Možná~“ řekl a zakřenil se. Jsem zamilovaná až po uši, ale vůbec nechápu jeho slova.
„Aha...“ řekla jsem a vůbec nevěděla jak reagovat na to jeho tak zvané „vyhrožování“
„Y/n?“ slyšela jsem známý hlas a otočila jsem se a uviděla, že mě Yaga volá. Otočila jsem se znovu na Gojoa a potom na Yagu. „Ano?“ zeptala jsem se a oči jsme měla přilepené na Yagovi.
„Pojď sem“ řekl a já jsem kývla a šla za Yagou. „Poznala jsi je?“ zeptal se.
„Co?“ zeptala jsem se a začala se koukat po místnosti. „Y/n... Támhle“
Řekl a položil si jeho ruce na má ramena a ukázal směrem k těm dvouma. Byli ti to dva, u kterých pořád přemýšlím jestli je znám...
Najednou jsem si to uvědomila!
„Mami? Tati?“ vydala jsem ze sebe a nemohla věřit vlastním očím.
