Never Let Go - A Destiel Fic

Kapitola 4

"Podívej se mi do očí a poslouchej, co říkám, neboť mé oči mluví hlasitěji, než kdy bude mluvit můj hlas."

Deanův pohled

Cas zíral na televizi a vypadal stejně znuděně jako člověk, který mluvil o obličeji.

"Díváš se na to rád?" Dean zabručel a posadil se na židli. 

"Koukám na to od té doby, co jsem tu." Cas zvolal: "Neexistují žádné další kanály kromě toho reklamního." Dean vstal, hledal dálkový ovladač, Cas se kysele zachechtal. "Nemůžu to najít, po-" Dean se otočil s dálkovým ovladačem v ruce a ušklíbl se na Case. Castiel na něj jen zíral s otevřenou pusou, "Kde jsi ho našel?"

"Za židlí." Dean odpověděl a svalil se zpátky na sedadlo. "Na co se chceš dívat?" Pohlédl na Case, který zíral na Deana a jeho ústa se zformovala v malém úsměvu.

"Cokoliv kromě tohohle."

Dean projížděl kanály dál a dál, ale stále přicházel buď na stejný kanál, nebo na jiný reklamy

"Kraviny." Dean zamumlal, zatímco hledal kanál.

"Miluješ Lisu?" řekl najednou Cas a Dean se na něj podíval, zmatený jeho překvapivou otázkou. Dean tu dívku znal jen trochu, nemohl ji milovat hned. Na co se Cas ptal? Možná Dean nebyl zamilovaný, ale místo toho se zamiloval.

"Zamilovávám se do ní, ano." Dean zamumlal a Cas na něj zíral intenzivním pohledem.

"Jaký je to pocit?"

Dean necítil od ostatních dívek nic neobvyklého.

"Proč se ptáš?" Zeptal se Dean a Cas si těžce povzdechl.

"Protože mě nikdy nemiloval někdo výjimečný." Odpověděl Cas.

"Brzy bude."

"Ha, to si asi děláš legraci, Deane," Castiel se na něj znovu podíval a jeho pohled ztvrdl, "Neodcházím, trčím tady." Dean se zamračil, proč byl Castiel tak negativní? To způsobilo, že ho Dean chtěl vytáhnout z téhle podělané nemocnice.

"Do prdele, Casi, můžeš odsud vypadnout."

"Jestli strávíš zatracené narozeniny v tomhle zasraném županu, tvé naděje zmizí, Deane, nemůžu utéct před touhle realitou." Dean neodpověděl, po chvíli Cas promluvil: "Omlouvám se, Deane, že jsem kretén."

"Ne, to je v pořádku, Casi, já bych byl taky kretén, kdybych tu byl tak dlouho."

Dean popadl Casovu novou knihu, přitáhl si židli hned vedle Castielovy postele a přelistoval první stránku.

"Co to děláš?"

"Budu ti číst."

"Ale já umím číst"

"Jo, ale chci ti číst."

Castiel se Deanovi krátce zasmál a přikývl. "Dobře."

Tak Dean začal číst.

~~~

Zastavil se u kapitoly 10, hrdlo suché a rty vyprahlé. Castiel vypadal pozorně, oči přilepené na Deanovi, jako by každé slovo, které Dean vyslovil, vzal Cas a přilepil si ho na mozek.

"To je v pořádku, pokud jsi unavený, Deane, můžeš jít, jestli chceš." řekl Castiel, ale Dean měl v hlavě jiné plány.

"Ne, už mě nebaví mluvit, ale ty jsi dlouho mlčel, teď je řada na tobě, abys mluvil." Dean řekl Casovi, zavřel knihu a položil ji na okraj Castielovy postele.

"Co chceš, abych řekl?" zeptal se Cas.

"Pověz mi něco o sobě. Třeba jaká je tvoje oblíbená barva a kolik ti je."

"No, moje oblíbená barva je zelená a je mi 24." Dean se usmál, přikývl a řekl Casovi, aby pokračoval. Castielovi chvíli trvalo, než něco řekl, jako by volil slova, Deanovi bylo jedno, jestli Castielovi trvá 30 minut, než něco řekne, chtěl se jen nějak pobavit. "Rodiče mě nechali u tety a už se nikdy nevrátili, ehm... Vystudoval jsem právnickou fakultu... Jsem tu více než 3 týdny. . . Neměl jsem přítelkyni od vysoké školy, ehh ... A miluju knihy?" 

"To nemůže být všechno!" Dean vykřikl, Dean si myslel, že Cas má pod jeho modrýma očima víc co říct.

"Mám rád kočky....?"

Dean si povzdechl a zavrtěl hlavou. "Řekni mi, kdo jsi."

"Jsem jen Castiel, který je v nemocnici, den za dnem marní své zasrané dny hloupými prášky na zadek, a toužím po tom, aby mě jeden člověk - jeden zasraný člověk - miloval. To je to, kdo sakra jsem. Už jsi šťastný?" Cas zavrčel.

Dean se cítil špatně, neměl v úmyslu tlačit Case přes jeho limity. Chtěl se o něm jen dozvědět víc. Deanovi prolétne hlavou myšlenka. Dean nechtěl přítele, který prakticky žil v nemocnici, protože to místo tolik nenáviděl, ale je tu, otravuje někoho, kdo chce být sám.

"Musím jít." řekl Dean, vstal a odešel.

"Dean poč-"

"Ne, Casi, prosím tě, zapomněl jsem, že mít přítele, který žije v nemocnici, není něco, co bych chtěl."

Vyšel ven a nechal černovlasého chlapce samotného.

~~~

Hurááááá! Další kapitola po strašně dlouhé době. No, asi po 12 hodinách :)

Doufám, že se vám to líbí ;)

A ano, Dean se na konci zachoval jako naprostý idiot. Chudák Cas :(