"Možná člověk nechtěl být tolik milován, jako aby mu bylo rozumět."
~
Casův pohled
Vypadali spolu tak šťastně.
Cas byl rád, že si Lisa někoho našla, byla to přece jen krásná mladá dívka. Čistá duše, vždy se usmívala, když se Castiel cítil jako hovno. Skoro to stačilo na to, aby to Casovi zvedlo náladu.
Dean se zdál být dobrým člověkem. Způsob, jakým se choval k Lise, způsobil, že Cas trochu žárlil. Ne proto, že by Lisa našla někoho, kdo nebyl on, ale proto, že Castiel toužil po lásce. Někoho, komu může důvěřovat s jakýmikoli tajemstvími, s jakýmikoli příběhy, s čímkoliv. Chtěl, aby mu někdo řekl, že ho miluje, aby ho někdo držel v náruči v dobrém i zlém.
Casovi upřímně bylo jedno, jestli ten vztah trvá měsíc nebo ještě méně, prostě chtěl být něčím výjimečným člověkem. Vzhledem k tomu, že se Cas každým dnem zhoršuje, pravděpodobně by nikdy neměl nikoho, kdo by se do něj zamiloval.
Castiel věděl, že je opravdu nemocný. Nejen, že se cítí mizerně, ale viděl to v bouřlivých očích svého doktora, lítost, která z nich vyzařovala. Cas už věděl, že se nezlepší, bez ohledu na to, kolik prášků, bez ohledu na to, kolik léčby, neexistuje lék na to, co měl.
Cas si povzdechl, když se díval dolů na nové pilulky, ztratil přehled o tom, kolik pilulek mu Lisa každý den dala, každá měla jinou barvu, jinou velikost. Od bílé po šedou a velikost hrášku až po tvar ořechu. Tentokrát mu je dal doktor a vypadaly podobně jako včerejší, světle pastelově modrá a velikost konce gumy tužky. Prášky opravdu nefungovaly. Pouze zpomalily bolesti hlavy a únavu, ale ne další obávané příznaky. Castielovi to bylo jedno, pokud jeho hlava neměla pocit, že nevybuchne, pak byl v pořádku, mohl zahnat puchýřnaté bolesti končetin a hluboký tlak v každé části těla.
Spolkl 3 malé pilulky, dokázal je spolknout bez vody, byl na to zvyklý. Prášky den co den se staly zvykem.
Televize řvala s reklamním kanálem, což byl pravděpodobně jediný kanál v televizi, ale to Cas stejně nemohl posoudit, protože dálkový ovladač není nikdy k dispozici, aby kanály přepnul. Reklamu už viděl v televizi. Muž mluví o úspěchu používání čisticího prostředku na obličej. Ale Cas se mohl buď ztratit ve svých chaotických myšlenkách, nebo poslouchat, jak muž opakuje to, co už slyšel víc než jednou. Mnohem raději si zapamatuje řádky, které muž řekl, a pak se nechá zahltit svými myšlenkami.
Castiel netušil, jak se všechno najednou zvrtlo, jen den předtím seděl se svou tetou v restauraci a druhý den už byl v nemocničním plášti, přidělený na pokoj. Bylo šílené, jak rychle se Castielův život převrátil, nebyl ani připravený. Nejhorší věc na pobytu v nemocnici je pobyt v nemocnici, když jste měli narozeniny.
Cas dnes oslavil 24. narozeniny. Sotva si pamatuje, že dnes bylo 20. srpna, byl tu měsíc. Jeho teta nepřicházela, byla příliš zaneprázdněná v jiném státě. Gabe nepřijde, byl v Londýně. Jeho přítel Joe také nepřijde, protože ho nikdy nenavštívil, když se dostal dovnitř. Nikdo, koho znal, nepřijde. Kromě Lisy, stejně neměla na výběr, bylo na ní se o Case postarat. Možná, že kdyby Lisa nebyla jeho ošetřovatelkou, nenavštívila by ho, alespoň Cas si myslel, že by to neudělala.
Lisa přišla pozdě, bylo 10:30 a ona vždy dorazila v 10.
Ale pak vešla dovnitř, s Deanem za zády, v Lisiných rukou byla malá dárková taška a v Deanově modrý cupcake. Cas se slabě usmál, bolest hlavy pulzující ve spáncích mu nedovolila zesílit úsměv.
ČTEŠ
Never Let Go - A Destiel Fic
RomansaDean Winchester žil život, který byl chápán jako normální. Přes den pracoval, aby zaplatil nájem za svůj mizerný byt, a v noci šel do nejbližšího nočního klubu, aby se vyspal s nejbližší dívkou, která mu padla do oka. Byl to průměrný mladý muž kole...