Vždy to začíná přátelstvím H.C.

10)

Krásný začátek léta.
~

„Cože?" Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Zírala jsem na něj s otevřenou pusou. Henry dal někomu pěstí? Ten hodný nekonfliktní muž se s někým popral? Aspoň že se tím vysvětlila ta jeho ponurá nálada. „Proč?"

„Měl blbý řeči." Rysy mu ztvrdly a zadíval se na zeď před sebou. Mému pohledu se vyhýbal.

„Jaký?"

„Vyptával se na tebe, a když jsem mu nechtěl nic říct, začal o tobě říkat odporný věci, aby mě vyprovokoval" zavrčel stále rozčíleně.

„Což se mu povedlo" zamumlala jsem si sama pro sebe. „Co když tě obviní z napadení?"

„Může to zkusit" pokrčil rameny. „Ale bude tím riskovat, že se o něm veřejnost dozví pár zajímavých věcí."

„Ty ho vydíráš?" Přitiskla jsem si ruku na pusu, aby nebylo vidět, jak mi cukají koutky. Nechápala jsem, jak se z toho slušného gentlemana stal vyděrač. Kdy se tak změnil, že jsem si toho nevšimla? Měla jsem na něj špatný vliv?

„Ty se na mě nezlobíš?" Otočil ke mně překvapeně hlavu.

„A proč bych měla?" Povytáhla jsem obočí. Sklouzla jsem očima k jeho rukám. Klouby na pravé ruce měl zčervenalé, ale žádnou krev jsem neviděla. Oddechla jsem si. „Chceš na tu ruku dát led?" Kývla jsem k jeho pohmožděným kloubům. Sledoval můj pohled, zahýbal prsty a několikrát zatnul ruku v pěst. Nezdálo se, že by ho to bolelo. Proto mě překvapilo, když přikývl.

V mrazáku jsem objevila jenom mražený hrášek a láhev whisky. Vůbec jsem si nepamatovala, že bych jí tam dávala, ale pro tuhle příležitost se to docela hodilo. Popadla jsem do náruče dvě skleničky, láhev alkoholu a pytlík s mraženým hráškem.

„Dáš si?" Postavila jsem před něj na stůl whisky a dvě skleničky. Zavrtěl hlavou a vzal si ode mě pytlík mražené zeleniny.

„Přijel jsem autem" omluvně se na mě usmál a hrášek si položil na pohmožděnou ruku. Téměř neslyšně si úlevně oddechl.

„Nemůžu se bohužel moc dlouho zdržet. Zítra brzy ráno odlétám do Ameriky." Povytáhla jsem překvapeně obočí. Vypadalo to, že už se k němu taky dostal email od producentky, kde nás informovala, že se pozastavuje natáčení, dokud se nepřepíše stávající scénář. Mohlo to trvat několik dní ale i týdnů. Nejspíš chtěl strávit volno ve Spojených státech.

„Proč zrovna do Ameriky?" A kdy to stihl všechno tak rychle zařídit?

„Nabídli mi hlavní roli v jednom filmu. Musím do konce týdne odjet do New Yorku a podepsat smlouvu jinak tu práci nabídnou někomu jinému" promnul si unaveně čelo.

Zaskočeně jsem několikrát zamrkala, než jsem jeho slova zpracovala. „Pane jo" vydechla jsem ohromeně. „Do New Yorku jsem se vždycky chtěla podívat."

„Ty jsi tam nikdy nebyla?" Šokovaně povytáhl jenom jedno obočí.

„Měli jsme s Jade plán, že se vždycky v létě sebereme a budeme cestovat po světě. Pak ale poznala Chrise a plány se najednou změnily." Pokrčila jsem rameny. Nerada jsem vzpomínala na naše společné plány, na které se později úplně zapomnělo.

„To mě moc mrzí." Zadíval se na pytlík mražené zeleniny, který měl pořád na ruce, pak ale náhled zvedl hlavu jako by dostal nápad. „Tak co kdybys zítra letěla se mnou?" V očích se mu nadšeně zalesklo.

„To má být vtip?" Vytřeštila jsem na něj oči. Jak mohl znít tak klidně, když mi nabízel let přes celý oceán?

„Ne, myslím to vážně. Po schůzce s režisérem budu mít spoustu volného času. Mohl bych tě provést po městě nebo po památkách. Je to jenom na tři dny." Poposednul si ke mně blíž. V obličeji se mu odrážela dychtivost.