Hold me closer || Grey256

8. Kapitola

Uběhli už 2 roky, skoro tři. Je prosinec 2022. Celý ty dlouhý 2 roky jsme se s Klárou neviděli. Ani nevim co dělá, jak se má... Vyšli teda nějaký články v blesku, ale to jsem ani nečetl. Blesk neví co znamená slovo "pravda". Já mám teď přítelkyni, jmenuje se Viola. Teď to bude půlrok co jsme spolu. myslel jsem že když budu s Viol tak nebudu myslet na jinou... Klár mám v hlavě pořád. Kde teď asi je? A co dělá?

....

Z pohledu Kláry:

Je pátek a párty v clubu je rozjetá v plným proudu, klasika. Pátky jsou dokola to stejný.. jit na party, opít se a celej vikend proležet s kocovinou. 

Tradičně jsem byla zase v clubu. Tentokrát jsem šla do Fénixe. „U zlatého fénixe" tak se to tu jmenuje. Většinou chodim do clubu hned vedle, nerada sem chodím. Tady jsme se před 2 rokama poznali s Martinem. Mám s nim tohle místo spojený, a nerada sem chodím protože je mi pak vždycky smutno z toho jak to všechno skončilo. Napadlo mě už několikrát že mu napíšu, ale pochybuju že si mě vůbec pamatuje, asi bych ho jenom otravovala...

Dřív jsem sem chodila s Anet. Anet je ta, jak její kluk Zdeněk to tady vlastní. Nebo spíš její bejvalej, už spolu nejsou. Konečně Anet otevřela oči a došlo jí jakej je to pí- no prostě debil. A protože chlastat chodim převážně s Anetkou, tak ta sem taky nechtěla chodit aby nepotkala Zdeňka. Co si budem, nerozešli se zrovna v dobrém.

Dneska jsem tady ale byla s Radimem. To je můj nejlepší kamarád. Tancovali jsme spolu na parketu kterej byl uprostřed clubu. Řekla jsem Radimovi že se za chvíli vrátím, že jdu jenom na záchod.

Snažila jsem se nějak prorvat mezi lidma pryč, ve skutečnosti se mi na záchod nechtělo, spíš jsem jenom neměla dneska na Radima náladu, ale nechci na něj být hnusná, on mi pomohl když jsem to potřebovala, ale teď se taky chová jak.. To je dlouhej příběh.

Konečně jsem se prorvala pryč od lidí. Otočila jsem se dozadu jestli náhodou nejde za mnou, nešel. Dobrý. Šla jsem dál, jenomže jsem se vůbec nedívala před sebe, koukala jsem do země a najednou jsem do někoho narazila.

„ježiš, moc se omlouvám, já- měla jsem dávat pozor-" řekla jsem.

Zarazila jsem se. Stál tam on. Albrecht. Martin Albrecht. Grey. Počkat. Někdo mi hodil něco do pití a já mám halucinace nebo je to fakt on?

G: „jsi to vážně ty?"
K: „mám tu stejnou otázku"
G: „tebe bych tu nečekal"
K: „já tebe taky ne"
G: „vypadáš jinaak"
K: „to ty taky"
G: „nejsme teď náhodou v tom stejným clubu jako tehdy před 2 rokama?"
K: „jsme. To je zvláštní"
G: „trošku. Nechceš jít na bar?"
K: „proč ne"

Šli jsme si sednout na bar a řešili jsme co je nového a co se změnilo za tu dobu co jsme se neviděli. Trochu mě zarazilo že má přítelkyni, nevim proč ale mrzelo mě to. Přeju jim to ale...

Pak za mnou přišel Radim. Já jsem na něj úplně zapomněla. Ups. Podíval se tak jako nenávistně po Martinovi, wtf to nechápu.

R: „tak tady jsiii, už jsem se bál ze se ti něco stalo"
K: „Radime tohle je Martin aka Grey, Martine tohle je Radim."
R: „Grey? Takže je šedej?"
G: „co?"
R: „to je ten šedej o kterým jsi mi furt vyprávěla?"
K: „kolik jsi toho vypil prosimtě?"
R: „vůbec nic"
K: „jasně"
R: „já už jsem se bál že mi tě někdo balí, ty jsi totiž jenom moje"
K: „což-"
R: „já jdu na hajzl" odešel.
G: „vy spolu chodíte?"
K: „ne, jenom je nalitej. Jsme nejlepší kámoši"
G: „ahaa"

Když to dořekl tak přišla ta jeho holka. Prohlídla si mě odshora dolů a pak zase zpátky. Pak dala ruku Martinovi okolo ramen a hodila po mě vražedný pohled. Tak ta si o sobě dost myslí. Nechala jsem to bejt, usmívala jsem se a dělala jsem že nic.

V: „kdo to je lásko?"
G: „to je Klárka"
V: „Klárka? jo to je ta Zittová viď? O tej sem četla nějaký články"

Když to řekla tak mě zase zavraždila pohledem. Reálně co jsem jí udělala? Viola se úplně namáčkla k Martinovi a pořád si mě prohlížela, no co si budem, nebylo mi moc příjemný se koukat jak se po Martinovi plazí.

V: „jak dlouho se znáte? A odkud?"
K: „no poznali jsme se asi před 2-3 rokama tady v baru"
V: „aha no"

Řekla a zase po mně hodila pohled. A nakonec potichu dodala „tebe jsem se neptala" . Dělala jsem že jsem to neslyšela.

„ptala ses kde jsme se potkali a neřekla si koho se ptáš, takže nevidim důvod proč by ti nemohla odpovědět Klárka" řekl jí na to Martin.

V tu chvíli jsem se snažila ze všech svých sil se nesmát. Jenom jsem se na Martina usmála a on se na mě usmál taky. Viola po mě akorát zase hodila svůj oblíbený vražedný pohled.

„no nic, já bych možná měla radši najít Radima, už toho má dost vypito tak bych ho měla odvézt domů" řekla jsem.

Akorát jsem se chtěla rozloučit a Radim za rohem shodil nějakou kytku ze stolu a všude byla hlína. Za to jsem se mu prostě musela pořádně vysmát. A Štuky se mu smál taky.

Pak už jsem si jenom zavolala barmana aby mi dal účet a já mohla zaplatit, jenomže-

G: „chill ne? To zaplatím"
K: „to je dobryyy"
G: „říkam že to zaplatim tak to zaplatimm"

Nenechal mě nic říct a rychle přiložil svojí platební kartu k terminálu, takže jsem měla smolíka.

K: „ježiiiš, to jsi nemusel ale. Děkuju"
G: „pohodička, vždyť to nic neni"

Usmala jsem se a objala jsem ho, on mě obejmul nazpátek.

K: „ráda jsem tě viděla"
G: „já tebe taky"

„KADIME JDEME" zavolala jsem na Radima a odešli jsme.

Z pohledu Greye:

Klára s Radimem odešli a já jsem zůstal u baru s Viol. Viol z Kláry moc nadšená nebyla, to bylo vidět.

„To jako tady budeš utrácet za nějakou couru a pak se s ní budeš ještě objimat jo?" řekla mi nepříjemně Viol.  „reálně jí znám dýl než tebe, a je to moje kamarádka" dodal jsem.

Už mám z Violy nervy v kýblu. To je pořád. Pořád jí něco vadí, pořád po mě něco chce, pořád se hádáme... už mě to pěkně sere.

V: „Já jsem o ní četla že v 16 byla něco jako vymetač klubů a nic jinýho neuměla, asi ji to zůstalo do teď"
G: „v tom případě jsem byl vymetač s ní"
V: „tak si za ní jdi když se ti to líbí"
G: „Mám jo?"
V: „klidně. A nechodí náhodou s tím Kadimem nebo jak že se jmenuje? Na ni tak jako Koukal"
G: „ne nechodí"
V: „a jseš si jistej jo?"
G: „jop"
V: „A proč jsi se na ní pořad tak koukal? Jsi tady se mnou a ne s ní, tak proč jsi byl s ní a ne se mnou?"
G: „já jsem s tebou pořád"
V: „Nezapomínáš náhodou na to že třeba jsem tvoje holka? Ze se jako koukáš po jiný?"
G: „já se nekoukam po jiný"
V: „no to jsem viděla jak ses koukal na Kláru"
G: „když myslíš"
V: „nemyslim, vim"
G: „když VÍŠ"
V: „Tak si za ní jdi a neztrácej čas se mnou, já vim že jste spolu chodili, asi ti chybí no"
G: „tak jo"

Na to se Viola urazila a odešla. Asi se jí nedivim, ale konečně jsem od ní měl klid aspoň na chvíli. Hádáme se daily, i když se usmíříme zejtra je to stejný, nevadí, tejden co tejden baby je to same, dokola řešíme to stejný...