Hold me closer || Grey256

13. Kapitola

Z pohledu Greye:

Za 20 minut se máme s Klárkou sejít v parku. Půjdu pěšky, nemá smysl ten kousek jet autem. Už jsem se šel jenom obout a vydal jsem se na cestu. Byl jsem skoro na místě, ale došlo mi, že jsem na něco zapomněl. Chtěl jsem Klár dát dva lístky do VIP na zítřejší majáles v Hradci. Jeden pro ní a ten druhej- pro nějakou její kamarádku, ať tam není sama...

Takže jsem se pro ně musel ještě vrátit. Došel jsem domů, vzal jsem ty lístky a podíval jsem se na čas. Sakra, mám 2 minuty. Tak to nestíhám ani za hov- vado.

Z pohledu Kláry:

Bála jsem se že na mě bude Martin dlouho čekat, protože jdu zase pozdě. Ale přišla jsem na místo jako první. Zázraky se dějou. Nemusela jsem čekat dlouho, Martin přišel asi tak 2 minutky po mně.

Přišel za mnou a pozdravili jsme se objetím. „Promiň za to zpoždění, ještě jsem se pro něco vracel." „Jo vpohodě" usmála jsem se. „A pro co jsi se vracel? Jestli to teda neni nějaký tajemství" Uchechtl se „Pro tohle" vyndal nějaký dva papíry z kapsy a podal mi je. Vzala jsem si je, a zkoumala jsem co to je. „VIP lístky na majáles? Kdes to sehnal?" „No tak, já jsem interpret, takže pro mě je to jednoduchý." zasmál se. „Jo, to je docela logický."

K: „Můžu si s sebou vzít kamarádku?"
G: „Proč si myslíš že máš ty lístky dva?"
K: „Noooo-"
G: „No tak vidíš. Kdyžtak vás dostanu do backstage. Už víš koho vezmeš?"
K: „Asi Anet, mojí nejlepší kamarádku.. Aspoň vás spolu seznámím"
G: „Zítra vás vyzvednu u tebe, akorát s náma v autě pojede ještě Péťa, nevadí?"
K: „Nevadii, a myslim si že ani Anet to vadit nebude. Spíš naopak"

Martin se tomu jenom zasmál. Strčila jsem si ty lístky do kabelky a skočila jsem mu kolem krku. „Děkujuu" „Nemáš za co" usmál se a objal mě nazpátek. „A teď pojď" „Kam?" zeptala jsem se ho. „To uvidíš" chytnul mě za ruku a táhnul mě někam pryč. Bylo mi nepříjemné že nevím kam jdu, ale to že mě držel za ruku mi vůbec nevadilo.

Došli jsme do nějaké restaurace. Nebo ne do nějaké, snad do té nejdražší co tady v Praze je. Martin nám dokonce zaplatil i rezervaci. Já se z toho kluka fakt zbláznim. Proč tolik utrácí? I když, on asi jako rapper má docela velký příjmy. Já ještě studuju, takže moje příjmy jsou na nule, ale i přesto, nechtěla jsem aby za mě všechno platil. Takže když pak přišel číšník a Martin řekl že už zaplatíme, já jsem dodala že každý zvlášť. No, ale co myslíte? Že jsme každej zaplatil za sebe? Ne. Martin stihnul přiložit svojí kartu k terminálu dřív než já, a ještě se na mě kulišácky usmál. Takže jsem měla smůlu.

Po večeři jsme se šli ještě projít, zastavili jsme se v parku, kde jsme si sedli na lavičku a pozorovali západ slunce. „Začíná bejt chladno" řekl Martin. „No" „Neni ti zima v tom crop topu?" „Neee dobrý, já jsem otužilá." „Jasně" řekl ironicky a začal si sundavat mikinu, přičemž se mu trochu vyhrnulo tričko a já jsem spatřila jeho břišáky. „Na" řekl a podal mi jeho mikinu. „Tak děkuju" usmála jsem se a vzala jsem si jí na sebe.

Vyndala jsem z kapsy mobil, abych se podivala jak moc mi sluší. „Ty máš lepší mikiny než já" zasmála jsem se. „Já vim, dík" řekl Martin se smíchem. „Já děkuju. A asi se s tou mikinou můžeš rovnou rozloučit, protože mám takový pocit, že už se k tobě tahle mikina nevrátí" taky jsem se začala smát. „Dobřeee, nech si jí." zarazila jsem se když to řekl. „Počkej, to jako fakt?" „Jo" rozzářil se mi úsměv na tváři. „Děkujuuu" „Nemáš za co" řekl a úsměv mi oplatil.

Když už jsem měla vyndanej mobil, tak jsem se rovnou podívala na čas. Je čtvrt na jedenáct, sakra. Naši mě přetrhnou jak hada. „Já už asi půjdu, je docela dost hodin tak abych doma neměla problém" „Jo v pohodě, já tě doprovodím" usmála jsem se a vydali jsme se směr můj dům.

„Tak zítra v 11 vás vyzvednem." „Dobře, budu s tím počítat" objali jsme se na rozloučenou. „Tak zítra, ahoj" řekl a já jsem mu dala pusu na tvář. „Pa" .

Vešla jsem dovnitř do domu. Uff, nikdo neni doma. Šla jsem se vysprchovat, udělala jsem si scincare atd. a šla jsem se s mobilem válet do postele. Došlo mi, že bych vlastně mohla zavolat Anetce a říct jí o těch lístkách. Najela jsem do kontaktů a vytočila Anet číslo.

K: „Zdaar"
A: „No čau"
K: „Na zítra si nic neplánuj a jestli už něco máš tak si to zruš"
A: „Co se děje tak výjimečnýho?"
K: „Mám lístky na majáles v Hradci a jedeš povinně se mnou"
A: „Hovno, kdes je vzala?"
K: „A dokonce do vip sekce a dostanem se i do backstage"
A: „Ty kokot, ty jedeš"
K: „To víš, já vždycky"
A: „To máš od toho tvýho Martina viď?"
K: „Neni to MŮJ Martin"
A: „Hmmm😏"
K:„ Co jeee?"
A: „Niiic"
K: „Jasně"
A: „A v kolik se sejdem a jak se tam dostanem prosimtě?"
K: „V 11 nás vyzvedne Martin s Péťou u mě, tak přijď v půl"

Schválně jestli jí dojde kdo je Péťa.

A: „No to se posral, to mě nemůže taky vyzvednout u mýho baráku?"
K: „Neví kde bydlíš za prvý, a za druhý bude jednodušší nás nabrat najednou než jezdit pro kazdyho přes půlku Prahy"
A: „Jo vždyť jo"
K: „A na koho se těšíš nejvíc?"
A: „Ty se ptáš?"
K: „No tak, poslední dobou hodně posloucháš toho Steina"
A: „Yesss"
K: „Takže na toho tvýho Stájníka- teda Štajníka se těšíš nejvíc joo?"
A: „Přesně tak"
K: „Se nezdáš"
A: „Proč?"
K: „Niiic, to uvidíš"
A: „To znam to tvoje "NIC""
K: „Nooo tak zejtra, já už půjdu spat. Zítra v 11 před mým barakem, vyzvedne nás Marťas S PÉŤOU tak se nezpozdi. Radši fakt přijď už v půl. A nezaspi, znáš se"
A: „Nojo, radši mi ráno zavolej, ať vstanu"
K: „Dobřee, tak dobrou"
A: „Dobrou"

Típla jsem jsem hovor. Zhasla jsem lampičku vedle postele, že už jdu spát, ale v tu chvíli mi přišlo oznámení z instagramu.

whothefuckis_grey:
Dobrou noc❤️

Usmála jsem se nad zprávou, odepsala jsem.

Já:
Dobrou❤️

Zhasla jsem světlo a šla jsem spát.