Autumn Plan [book 2]

Chapter 5

,,Čekám na odpověď, prdelko," znova mi zašeptal a více si mě přitáhl k tělu.

,,No, možná to není špatný nápad," pokusila jsem se o svůdný hlas.

,,Tohle jsem chtěl slyšet tak dlouho," řekl a sehl se k mému krku, na který mi dal jemný polibek. Trošku jsem naklonila hlavu, aby měl k mému krku lepší přístup.

Sam mi začal sát mou kůži na krku. Trošku jsem zavzdychal a on se proti mé kůži usmál.

Výtah se najednou zastavil a my jsme tím pádem byli na poschodí, ve kterém jsem s rodiči bydlela. Vzala jsem Sama za ruku a vedla jsem ho ke dveřím.

Musela jsem si sundat batoh, aby jsem si našla klíče. Sam byl pořád blízko mě. Ani nevím proč, ale začala jsem být z něho nervózní.

Klíče jsem konečně po dlouhém hledání našla. Našla jsem klíč ode dveří a konečně jsem mohla odemknout.

,,Pojď dál," usmála jsem se na Sama a vešla jsem do bytu. Nikdo samozřejmě nebyl doma, protože táta odletěl do Brazílie, kde pracuje na nějakém velkém projektu a máma byla v práci. Po práci půjde se svýma kamarádkama na večeři nebo do nějakého módního salónu. Takže, to znamená, že se vrátí až bůhví kdy.

Sam mě následoval do bytu a zavřel za námi dveře. Tašku do školy jsem nechala v předsíni a zula jsme si boty. Šla jsem do obývacího pokoje a cestou jsem si vysvlékla sako od školní uniformy. Sam udělal to samé a sedl si na velkou pohovku.

,,Dáš si něco k pití?" zeptala jsem se ho a vyhrnula jsem si rukávy bílé košile.

,,Proč to prodlužuješ?" zeptal se s úšklebkem a protože jsem stála před ním, stáhl si mě na sebe, takže jsem mu seděla na klíně. Otočila jsem se tak, abych na Samovi seděla obkročmo. Když jsem viděla jeho pohled, na tváři se mi vytvořil úšklebek.

,,Prodlužuju co?" zeptala jsem se ho a začala jsem mu rozvazovat kravatu, která byla součástí školní uniformy.

,,Hm, naše sblížení," řekl a sledoval moji ruku, která mu kravatu stáhla a odhodila ji na zem. Teď to byl Sam, kdo rozvazoval moji kravatu a odhodil ji někam k té jeho.

,,Víš, prdelko, teď bych vážně rád viděl tvůj pokoj," usmál se a rozepl mi první dva knoflíčky na košili.

,,A co když ti ho nechci ukázat?" zeptala jsem se ho a rukama jsem vjela do jeho černých vlasů.

,,Tak tě přetáhnu tady na tý pohovce," mykl rameny. Aby svoje slova utvrdil, vzal moji košili a roztrhl ji tak, že některé knoflíky.

,,Hej, ta košile byla do školy!" zařvala jsem na něj, ale začala jsem se smát. On mě jenom pozoroval se zamračeným výrazem.

,,Tak pojď," usmála jsem se na něj a zvedla se z něj. Konečně se mu na tváři objevil spokojený výraz.

Rychle se zvedl a následoval mě ke mně do pokoje.

,,Máš to tu pěkný," řekl a lehl si na moji postel. Zašklebila jsem se a sundala jsem si košili, kterou jsem měla roztrženou.

,,Díky," řekla jsem mu a lehla jsem si vedle něho. On se nade mě naklonil a jednou rukou mě pohladil po tváři a potom naše rty spojil dohromady. Jednou rukou se opíral o postel, aby na mě nespadl a tou druhou začal přejíždět po mém boku. Moje ruce putovaly po jeho hrudi, která byla ještě zahalená košilí. Začala jsem ji teda rozepínat. Jeho ruce zatím vyhrnovaly moji sukni.

Naše líbání bylo čímdál tím žádostivější.

*crrr*

,,To si děláš prdel," řekl Sam, když uslyšel náš zvonek. Zvedla jsem se z postele.

,,Nenech mě dlouho čekat," řekl, ale já jsem mu na to nic neřekla. Šla jsem ke dveřím, které jsem otevřela a když jsem uviděla osobu, která v nich stála nevěděla jsem, co mám říct.

,,Co tady děláš?" zeptala jsem se osoby u dveří.

,,Hledal jsem tě po škole, ale řekli mi, že jsi s Grace prováděla nějaké kluky po škole," řekl George a vešel do bytu. Teprve teď si všiml, že mám na sobě sukni a že nemám košili, takže před ním stojím jenom v podprsence.

,,Ty tady ně...," chtěl se zeptat, jenže se najednou v předsíni objevil Sam.

,,Kdo to je, prdelko?" zeptal se mě Sam a schválně mě objal kolem pasu.

,,Takže, za tohle jsi mě vyměnila?" zeptal se George.