Autumn Plan [book 2]

Chapter 23

,,Ty se mě ještě ptáš?!" zařvala jsem na něj. On se na mě pořád koukal a držel se za tvář, která teď nabrala trošku červené barvy.

,,Nechápu proč vyvádíš," řekl a mě to donutilo se ironicky zasmát.

,,Nechápeš? Sakra, psala jsem ti zprávu. Chtěla jsem vědět jestli jsi v pořádku a ty? To jsi schválně zprávy ignoroval nebo co? Víš, jak jsem se o tebe bála?" zeptala jsem se a po tváři mi sjela slza. Ucítila jsem, jak položil svoji dlaň na moji tvář.

,,Promiň, nechtěl jsem, aby jsi si dělala starosti," omluvil se mi a přitom mě hladil po tváři. Nezmohla jsem se na žádná slova a místo toho jsem ho objala kolem pasu.

,,Odvezu tě domů. A nebo chceš k nám?" zeptal se mě.

,,K nám?" zeptala jsem se a nechápavě jsem se na něj podívala.

,,Myslím tím k nám do ateliéru," mrkl na mě. Nadšeně jsem přikývla.

,,Budu ale muset zavolat mamce," řekla jsem. Sam přikývl a nasedl do auta. Udělala jsem to samé. Když jsem si sedla, vytáhla jsem z tašky mobil vytočila mámino číslo.

,,Co je, Amy?" zeptala se máma podrážděně. Co ji jako zase je?

,,Promiň, že otravuju, ale chtěla jsem ti jenom říct, že spím u Sama. Měj se," řekla jsem a hovor jsem ukončila. Nemám náladu na její řeči.

,,To bylo rychlé," zasmál se Sam. Naštvaně jsem se na něj podívala a on hned přestal.
,,Byť tebou, moc se nesměju. Ráda bych věděla, co tě tak zaměstnávalo, když jsi mi nemohl napsat ani jednu jedinou zprávu i tom, že jsi v pohodě," řekla jsem mu. On se usmál.

,,Proč se usmíváš jako idiot?" zeptala jsem se podrážděně.

,,Jsi roztomilá, když se o mě staráš," usmál se a položil svoji ruku na moje stehno.

,,Jsem ráda, že ti tak připadám, ale ráda bych věděla, co s tebou bylo," řekla jsem mu a nenechala jsem se rozptýlit.

,,No, táta začal zase s tou školou. Pohádali jsme se, ale tentokrát měl navrch on a donutil mě jet dneska za nějakým jeho kamarádem. Radil mi, jak na přijímačky," řekl znechuceně a stiskl mi více stehno. Trošku jsem zakňučela, protože to vážně bolelo. On stisk hned uvolnil a pohladil mě.

,,Mohl jsi mi to aspoň napsat," řekla jsem a dala jsem svoji ruku na tu jeho.

,,Promiň, ale celý den jsem poslouchal kecy o tom, jaký paragraf se kdy a jak používá a další podobné sračky," řekl a já jsem se musela zasmát.

,,To my s Grace jsme nic nedělaly," řekla jsem a vyplázla jsem na něj jazyk.

,,Moc se nevytahuj. Dneska tě ještě čeká několik úkolů," řekl a svou rukou jel výš až pod moji sukni.

,,Myslíš?" zeptala jsem se ho hravě.

,,Nemyslím, já to vím," mrkl na mě.

,,Nebude vašim vadit, že nejsi doma?" zeptala jsem se ho po chvilce. Pokrčil rameny.

,,Je mi to tam nějak jedno," řekl.

,,Měl by jsi jim to ale říct," řekla jsem. On ale protočil očima.

,,Neboj, prdelko. Jsem dospělý, můžu si dělat co chci," řekl. Teď jsem to byla já, kdo protočil očima.

Asi za deset minut jsme zastavovali před ateliérem. Se Samem jsme vystoupili a hned jsem zamířili dovnitř.

,,Co to děláš?" zasmála jsem se, když mě vzal do náruče. Pomocí mých nohou zavřel dveře a nesl mě do kuchyně.

,,Nesu si domů svoji princeznu," řekl a s těmi slovy mě položil na kuchyňskou linku. Sladce jsem se na něj usmála a za zátylek jsem si ho k sobě naklonila. Spojila jsem naše rty. Sam mi položil obě ruce na tváře a potom se ode mě odtáhl.

,,Ty už nejsi naštvaná?" zeptal se a otřel svůj nos o ten můj.

,,Jsem, ale když mi uvaříš něco dobrého k jídlu, budu ochotná ti to prominout," řekla jsem.

,,Dobře, šéfko. Copak by jste si dala?" zeptal se mě pobaveně.

,,Tak třeba... V lednici jsme viděla zeleninu, tak salát," řekla jsem.

,,Jenom salát? Z toho se nenajíme. Co kdybych objednal...,"

,,Ne, na to zapomeň! Žádná pizza, žádná čína, nic smaženého! Ještě by jsi nám přibral," zasmála jsem se a přejela mu po jeho vypracovaném břiše.

,,Myslel jsem, že by jsme to potom spolu vypotili," podíval se na mě tím svým neodolatelným pohledem.

,,Hmm, lákavá nabídka, ale ne. Uděláme ten salát," řekla jsme a seskočila jsem dolů z linky.

Šla jsem do lednice a vytáhla jsem z ní rajčata, okurky a ředkvičky. Začala jsem krájet rajčata a Sam zase okurky.

,,Jo, abych nezapomněl, mám ti vzkázat od mamky, že tě zve v pátek na večeři," řekl mi Sam.

,,Vážně? Jakto? Jdeš mě představit jako svoji snoubenku?" zeptala jsem se ho.

,,Je to vlastně oslava narozenin," řekl.

,,Vážně? A kdo slaví?" zeptala jsem se znova a dala si do pusy kousek rajčete.

,,Já," řekl jakoby nic a mně zaskočilo rajče. Sam mě trošku uhodil do zad, aby mě to přešlo.

,,Kdy jsi mi to chtěl říct?" zeptala jsem se ho hned, jak jsem mohla.

,,Nevím. Vždyť to není moc důležité," řekl a já jsem se na něj šokovaně koukala.

,,Kdy je máš přesně," zeptala jsem se.

,,No, ehm, vlastně už zítra," řekl.

,,O můj Bože, o můj Bože. Já pro tebe nic nemám a...," začala jsem panikařit. Jenže on mě zastavil.

,,Klid, Amy. O nic nejde. Jsou to jenom narozeniny," řekl zase a já jsem protočila očima.

V hlavě se mi začal rýsovat plán na dárek.

____________

Ahoj!

Chtěla bych Vám moc poděkovat hned za několik věcí.

1) Děkuji za 70K+ reads u Summer Jobu. ♥
2) Děkuji za 39K reads a 4K+ votes u Autumn Plan.

Jste nejlepší! ♥♥

Mám Vás ráda. ♥♥♥