Autumn Plan [book 2]

Chapter 27

,,Děláš si ze mě pr**l?" vykřikl Sam a vystřelil ze židle. Já jsem seděla jako přikovaná a vzpamatovávala jsme se ze všeho, co se stalo. 

Sam vážně zítra odlétá? A co já? Už si neumím představit, že se každý den neuvidíme. Teď je to dokonce na měsíc a půl. To je hrozně dlouhá doba. 

,,Same, uklidni se," napomenula ho jeho mamka. Parker se na Sama jenom pobaveně koukal. Bylo na něm vidět, že tušil jeho reakci a že Sam vylítne. Ten chlap byl vážně divnej a nejradši bych mu jednu natáhla. Ano, jsem sice holka, ale co. 

,,Já se mám uklidnit? Tak, on chce nejdřív manipulovat s mojí přítelkyní, aby mě donutila změnit názor na školu, na kterou nechci jít a já mám být v klidu? Dělá to schválně, protože mám dělat za měsíc talentovky. Chce mi zkurvit život a já to tak nenechám," křičel Sam. Malý Ben začal brečet a Anna už natahovala. 

,,Bene, Anno, jděte do svého pokoje," promluvit konečně Parker. Děti nejdříve nechtěly, ale po několika slovech paní Parkerové odešly.

,,Tak hele, nebudu s tebou diskutovat o tom, jestli pojedeš nebo ne. Na to prostě zapomeň. Zařídil jsem ti tam kurz, který tě dokonale připraví na přijímačky. A co se týče slečny Wilsonové, měli by jste se rozloučit. Odjíždíme brzo ráno," řekl klidným hlasem. Elegantně se zvedl od stolu a odešel z jídelny. 

,,Same, já ...," chtěla říct jeho mamka, jenže on jí zastavil. 

,,To je dobrý, mami. Vím, že ty mě do ničeho nenutíš," usmál se na ní. Ona jenom přikývla. Bylo na ní vidět, že ji všechno mrzí. I ona potom vstala od stolu a odešla pryč a tím pádem jsme v jídelně zůstali jenom já a on. 

Celou dobu jsem se koukala do jednoho místa a bojovala jsem se slzami. Najednou jakoby se pohádka proměnila ve smutný černobílý film. Sam si sedl na židli vedle mě, vytáhl mě na nohy a posadil si mě do svého klína. Tentokrát jsem už slzy neudržela a ony mi začaly stékat po tvářích. Sam mě pevně objal kolem pasu. 

,,Neboj se, Amy. Všechno bude dobrý. Už mám plán," pošeptal mi do ucha a já jsem se na něho otočila. 

,,Plán?" zeptala jsem se ho. On se usmál a přikývl. 

,,Jo. Ale, teď pojď. Odvezu tě domů, ale nejdřív ještě někam zajedeme," řekl. Já jsem jenom přikývla a zvedla jsem se z něho. On se také postavil, chytl mě za ruku a vydali jsme se pryč z domu. Vyšli jsme před dům a hned zamířili k autu. Nasedli jsme a potom jsme vyjeli neznámo kam. 

,,Kam jedeme?" zeptala jsem se a prohrábla jsem si vlasy. Sam se na mě koutkem oka podíval a usmál se. 

,,Překvapení," zašklebil se a já jsem se pousmála. Opřela jsem si hlavu o okýnku a koukala jsem se z auta ven. V hlavě jsem měla zmatek. Všechno to přišlo strašně rychle. Náhlý Samův odjezd, tajný plán, ... Oči mě začaly znova pálit a slzy zase bojovaly o svou volnost.

,,No tak, Amy," řekl Sam, když si všiml mého výrazu. ,,Věř mi, mám to promyšlené," dodal a já jsem se tomu snažila uvěřit.

Zastavili jsme u pro mě už známého lesíka. Sem mě vzal, když končily prázdniny. Říkal, že je to jeho místečko, kde tráví čas, když je naštvaný. Stejně jako on jsem vystoupila a následovala ho k lavičce. Sam si sedl a stejně jako v jídelně si mě stáhl do klína. 

,,Nechtěl by jsi mi něco říct o tom plánu?" zeptala jsem se ho a on zakroutil hlavou.

,,Neboj se, ten plán ti dojde, v ten moment, až dostaneš nápovědu," řekl a já jsem protočila očima. 

,,Musíš se u toho tvářit tak tajemně?" zeptala jsem se ho a on se zasmál. Já jsem zakroutila hlavou, kterou jsem potom opřela o jeho rameno.

,,Nechci, aby jsi odjel," řekla jsem šeptem. 

,,To ani já ne," povzdychl. ,,Ale, viděla jsi to. Úplně si to užíval, když mi to oznámil. Ale se mnou nezamete, to teda ne. Štve mě, že za mě chce všechno organizovat. A ještě ke všemu do toho tahá tebe! Ale, ještě uvidí, co mu udělám a už se nebude chovat jako idiot. Teda, on idiot už je," řekl naštvaně. 

,,Same, neměl by jsi takhle mluvit o svém otci. I když udělal to, co udělal," napomenula jsem ho.

,,To si děláš srandu.. Ty se ho ještě zastáváš?" zeptal se mě nevěřícně.

,,Hele, já se nechci hádat. Je to naše poslední noc, než odjedeš. Teda, spíš naše poslední dvě hodiny, protože musím být brzo doma," řekla jsem smutně a zadívala jsem se do země. 

_____________________

,,Ještě jednou se ti omlouvám za tu scénu, kterou předvedl můj táta," řekl Sam smutně. Já jsem jenom přikývla. 

Dvě hodiny utekly jako nic a my dva stojíme před domem, kde bydlím. Teprve teď si oba uvědomujeme, že se neuvidíme docela dlouho. 

,,Měla bych jít," řekla jsme po několika minutách ticha. Podívala jsem se na Sama, který mě pozoroval. Bylo mi to tak líto.

,,Dobře," řekl a přišel ke mně blíž. Na nic jsem nečekala a vrhla jsem se mu kolem krku. On mě objal kolem pasu a pevně mě k sobě přitiskl. 

,,Slibuji ti, že se uvidíme co nejdřív. Slibuju," řekl a dal mi polibek na tvář. Já jsem jenom přikývla. Sam se ode mě odtáhl a jemně mě políbil na rty. Pohladil mě po tváři a potom se otočil k odchodu. Při odchodu se ještě několikrát otočil. 

Pozorovala jsem ho, jak nasedl do auta a pomalu odjížděl pryč.

____________________

Ahoj!

Do konce AP zbývají pouze tři kapitoly. 

Co myslíte, jak se to dál vyvine? Sam odjíždí, ale pořád Amy slibuje, že se co nejdříve opět setkají. No, uvidíme, co bude dál. 

Chtěla bych Vám poděkovat za 5K+ votes, to je prostě ... AWWWWWww ☺

Mám Vás moc ráda. ♥♥♥

P.S.: Někteří z Vás si určitě všimli, že jsem včera zveřejnila prológ k Love Me, please. Pokud budete mít zájem se na příběh podívat, odkaz na něj, najdete v komentářích. ☺