Chapter 9

20.7K 1K 59
                                    

,,Jestli nám ta kráva dá nějakou písemku, hned na začátku školního roku, tak ji zabiju," zavřela Grace, když jsme šly školní chodbou ke skříňkám.

Chodba byla plná lidí, kteří si že skříňky brali věci na hodinu nebo si jenom povídali.

,,Buď v klidu. Bude zkoušet jenom Sama a Jacka," uklidňovala jsem ji.

Došly jsme k našim skříňkám. Měly jsme je vedle sebe, takže jsme mohly pokračovat v naší konverzaci, co se dnes asi bude dělat. Ze skříňky jsem si vytáhla učebnici angličtiny, zeměpisu a chemie.

,,Ahoj, holky," ozval se za námi známý hlas. Otočily jsme se za hlasem a uviděly jsme Ellen.

,,Ahoj," usmála jsem se na ni a objala ji.

,,Jakto, že jste včera nebyly na obědě?" zeptala se nás.

,,Ježíš, promiň. My jsme zapomněly, že jsme se spolu měly setkat v jídelně. Musely jsme provázet nové spolužáky," omluvila jsem ji a pomalým krokem jsem šla chodbou s Grace a s Ellen.

,,Fakt? My máme nové spolužáky? Jak vypadají?" zeptala se nadšeně Ellen. Chtěla jsem ji odpovědět, jenže Grace mi začala dřív než já.

,,Chceš slyšet pravdu? Nic moc," odfrkla si a já jsem do ní strčila.

,,Nepřeháněj," řekla jsem. Ellen se na nás zaraženě podívala.

,,Nepřeháním. Dobře, Sam ujde. Nic proti němu nemám. Je docela přátelský, ale hlavně je to tvůj kluk. Ale Jack? Je to pěkný šmejd. Dávej si na něho pozor," ukázala Grace na Ellen. Ta se na ní jenom udiveně podívala. Já jsem protočila očima.

,,Ellen, nevěř jí. Jenom se nemůže smířit, že má o ní Jack zájem," řekla jsem a Ellen se zasmála. Grace se zamračila a šla do třídy. Povzdechla jsem si a podívala jsem se na Ellen.

,,Nevšímej si ji. Jack ji totiž připomíná jejího bývalého, takže je na něj taková, jaká je. Potom tě s nimi seznámím, jestli chceš," usmála jsem se.

,,To by bylo fajn. Tak v jídelně?" zeptala se. Já jsem jenom přikývla. Potom jsme si zamávaly a každá šla svým směrem. Vešla jsem do třídy a šla jsem si sednout na své místo. Všimla jsem si, že kluci tady ještě nejsou, a to hodina začíná už za pět minut.

,,Vypadá to, že chození včas nebude zrovna jejich silná stránka," pronesla Grace, když jsem si sedla na místo.

,,Prosím tě, my taky chodíme pozdě," zasmála jsem se.

,,Ale ne tak pozdě, abychom přišly pozdě na hodinu," řekla.

,,Ještě nezvonilo," chránila jsem kluky. Jen co jsem to dořekla, ve dveřích se objevili kluci s obřím úsměvem na rtech. Nemohla jsem přehlédnout pohledy spolužaček. Byly z nich úplně vedle. Pravý opak to byl u kluků. Kluci se mračili a doslova Sama a Jacka propalovali pohledem.

Samův pohled našel ten můj a jeho úsměv se ještě více rozšířil.

,,Ježiš," zakňučela Grace při pohledu na Jacka, který na ni právě mrkl.

,,Dobré ráno, dámy," usmál se Jack. Úsměv jsem mu opětovala a kývla jsem hlavou. Grace Jackův pozdrav naprosto ignorovala.

,,Copak? Vyspala jsi se zadečkem nahoru? Možná by jsi dneska měla přespat u mě. Myslím, že tvoje nálada by byla o stoprocent lepší než teď," neodpustil si poznámku.

,,Drž hubu," procedila skrz zuby a on se zasmál. Chtěl ještě něco říct, jenže Sam se na něho docela přísně podíval. Jack si šel tedy sednou na své místo, které bylo za námi.

Autumn Plan [book 2]Kde žijí příběhy. Začni objevovat