Autumn Plan [book 2]

Chapter 16

,,Ehm, dobrý den, pane profesore," řekla Grace a pořádně si Reynoldse prohlédla. Já jsem tam jenom stála a pozorovala Ellen, která se začala červenat. Nevěděla jsem, jestli se mám smát a nebo jim říct něco, co jim otevře oči. 

,,Dobrý den," řekl zděšeně a rukou si zakryl svůj rozkrok. S Grace jsme se na sebe podívala a ona měla co dělat, aby se nezačala nahlas smát.

,,Počkám na tebe v pokoji, babe," řekl, to už se Grace neudržela a začala se smát. Já jsem se k ní musela přidat. Tohle bylo vážně směšný.

,,Nesmějte se," požádala nás naléhavě Ellen. Já jsem přestala, ale Grace se smála dál. Drkla jsem do ní. Ona se na mě podívala a pokusila se smích utišit. Když se uklidnila. Otočila jsem se nazpátek na Ellen a tázavě jsem se na ní podívala. 

,,Nebyla jsi ještě dopoledne v depresích?" zeptala jsem se se zdviženým obočím. Ona se na mě podívala a zhluboka se nadechla. 

,,On mě miluje. Musel se zasnoubit, aby nikdo nepřišel na nás vztah," pousmála se. Zůstala jsem na ni nevěřícně koukat. Ona je asi opravdu naivní. 

,,Ty mu to věříš?" zeptala se Grace stejně nevěřícně. 

,,Jestli jste mě přišli poučovat, tak si to můžete odpustit a vypadnout!" zařvala na nás a zabouchla dveře. 

,,To si snad dělá srandu!" zakřičela Grace. Jenom jsem přikývla. Ellen se nechovala  zrovna rozumně.

_____________________

,,Jsem doma, mami," zavolala jsem do útrob bytu a zula jsem si boty. Šla jsem hned do kuchyně, odkud se ozýval rachot. Když jsem do ní vešla, brada mi spadla až někam na zem. 

,,Co tady děláš?" zeptala jsem se Sama, který spokojeně seděl u našeho jídelního stolu a cpal se nějakýma sušenkama. Zašklebil se, ale neodpověděl mi. 

,,Jé, ty už jsi doma. Sam ti přinesl věci a tak jsem mu udělala kafe," řekla mi mamka, která se najednou objevila v místnosti. Byla oblečená ve večerních šatech, s vlasy v drdolu. Podívala jsem se na Sama, který se na mě spokojeně koukal. 

,,Aha. Kam se chystáš?" zeptala jsem se ji. Zrovna si upravovala make - up.

,,Jdu na jednu akci. Jo a potom odlítám za tvým otcem," odpověděla mi, jakoby nic. 

,,Ty odlítáš a mně vůbec nic neřekneš?" zeptala jsem se ji nevěřícně. Jak mi může jenom tak říct, že odjíždí pryč. Takovou věc bych měla vědět předem. 

,,Kdyby jsi byla doma, věděla by jsi to. Jenže ty tady vůbec nejsi. Až se vrátím, promluvíme si," řekla naštvaně. Dělá si srandu? 

,,Takže za to můžu já? Kdyby jsi byla normální máma, tak mi to zavoláš," řekla jsem ji vytočeně. 

,,Nehodlám se s tebou o tom bavit. Peníze na jídlo jsem ti poslala na účet. Měj se," řekla a odešla. Zůstala jsem koukat na místo, na kterém ještě před chvilkou stála. To se dneska špatně vyspala nebo co?

,,Jsi v pohodě," zeptal se mě po chvilce Samův hlas. Otočila jsem se na něj a slabě přikývla, i když jsem pořád byla v koleje nám z náhle změny nálady mé matky.

,,Ber to pozitivně. Máme několik dní pro sebe," mrkl a objal mě. Hlavu jsem položila na jeho hruď a usmála se.

,,Zapomněl jsi na školu," upozornila jsem ho a on si jenom odfrkl. Zasmála jsem se.

,,Sbal si věci," řekl najednou. Překvapeně jsem se na něj podívala. 

,,Cože?" zasmála jsem se. On se na mě jenom vážně podíval a tak mi nezbývalo nic jiného než si jít nějaké věci sbalit. Šla jsem do pokoje a už cestou jsem ze sebe sundávala uniformu. Sam mě následoval do pokoje. Rozvalil se na moji postel a pozoroval mě. 

,,Budeš se na mě pořád koukat?" zeptala jsem se ho a on přikývl. 

,,Na tebe bych se dokázal koukat třeba celý rok," mrkl na mě. Zakroutila jsem hlavou a ze skříně jsem vytáhla džíny a černé tričko s dlouhým rukávem. 

,,Nemáš tam něco s větším výstřihem?" zeptal se mě najednou Sam. Nepochopila jsem, co tím myslí a tak jsem se podívala na tričko, které jsem měla na sobě. Usmála jsem se, když jsem si všimla, že nemá výstřih. 

,,Hm, to si musíš zasloužit," řekla jsem mu a přitom jsem do batohu cpala nějaký bílý svetr. Sam se ušklíbl a vstal z postele. 

,,Zasloužit, jo?" zeptal se a vzal můj batoh do ruky. Myslela jsem, že už jdeme, ale opak byl pravdou. Sam zahodil batoh na zem a za jednu ruku mě stáhl do postele. 

,,Nech toho, Same," zasmála jsem se, jenže on přitiskl své rty na mé. Svoje ruce jsem spojila za jeho hlavou a za zatýlek jsem si ho přitáhla přitáhla k sobě blíž. On se svýma rukama zapíral u mé hlavy. 

,,Chci si to zasloužit," zašeptal mi do ucha a skousl mi ušní lalůček. Zalapala jsem po dechu. Musela jsem sebrat hodně síly, abych ho od sebe odstrčila. 

,,Možná jsi zapomněl na jednu důležitou věc," řekla jsem mu významně a ukázala jsem na balíček tampónů, která ležela na nočním stolku. 

,,Já vím. Ještě dva dny a je konec. Potom si můžeme vynahradit to, co jsme zameškali," mrkl na mě a vstal. Natáhl ke mně ruku a pomohl mi stát. 

____________________

,,Kam to vlastně jedeme?" zeptala jsem se Sama. Už jsme jeli dobrou půlhodinu a on mi pořád odmítal říct, kam jedeme. 

,,Neboj, za chvilku to uvidíš," řekl a dál se věnoval řízení. Zakňučela jsem frustrací a to ho rozesmálo. Položil svoji ruku na mé stehno.

,,Nebuď netrpělivá, prdelko," řekl. Neodpověděla jsem mu. Místo toho jsem položila svoji ruku na tu jeho a propletla jsem si s ním prsty. Najednou se mi začaly zavírat oči a já jsem usnula. 

O deset minut později

,,Amy, vstávej. Jsme tady," zatřásl se mnou Sam lehce. Otevřela jsem oči a podívala jsem se z okýnka ven. Stáli jsme u nějakého malého domečku, který asi stál kousek za městem. 

,,To je vaše chata?" zeptala jsem se Sama a on zakroutil hlavou. 

,,Ne, to je můj ateliér a víš o něm jenom ty," odpověděl mi a já jsem na něho zůstala zírat. 

____________________  

Ahoj.

Promiňte, že díl přidávám až dneska, ale včera jsem to nějak nestihla. Doufám, že se Vám díl líbí. ☺

A teď je tu ještě jedna věc ...

Chtěla bych Vám strašně moc poděkovat za 5K votes u Summer Job! Wow, já tomu nemůžu uvěřit! Jste nejlepší čtenáři na celém světě! ♥♥ 

Mám Vás moc ráda. ♥♥♥3♥