Secret Decision with Magic[cz]

13

Ráno bylo vyčerpávající. Hlava jí třeštila, v krku ji škrabalo a oči se samovolně zavíraly. Ale Em už nechtěla spát, musela nachystat oběd a připravit se na zítřejší práci v převleku chobotnice. Přinutila se vstát a rovnou vlezla pod studenou sprchu, aby se alespoň trochu vzpamatovala. Zamotala si mokré vlasy do ručníku a nahlédla do ledničky. Včera koupila špagety a tak se do nich rovnou nadšeně pustila. Milovala těstoviny, prakticky na všechny způsoby. Tančila po kuchyni, kořenila omáčku a spokojeně si prozpěvovala. Kocovina ji úplně opustila a to bylo o důvod navíc se usmívat.
Jídlo bylo prakticky hotové, stačilo povařit omáčku a opláchnout špagety studenou vodou. Nachystala talíře s příbory a zamyšleně se podívala na nachystaný stůl. Zarazila ji jedna maličkost. Zakryla si ústa rukou a v duchu si začala nadávat do největších blbců světa.
Phoebe! Překonala vzdálenost mezi kuchyní a obývákem a s malou nadějí se nahnula nad prázdný gauč. Sakra!
Nedbala na svůj zjev a vyběhla z bytu rovnou do přízemí. Skoro si klekla doprostřed chodby a začala děkovat bohu, protože Phoebe spokojeně pochrupovala na prvním schodu. Chvíli na ni koukala, pak si ji prohlédla z blízka, ale když k ní dolehl silný odér alkoholu smíšeným s tím odporně sladkým nápojem zvaným slither, s nechutí odstoupila dál. Natáhla ruku před sebe a pozvedla Phoebe metr nad zem. Vydala se i s levitující dívkou ke schodům. Práskly dveře a Emilie s vypísknutím propustila Phoebe ze svých kouzel. Černovláska padla na zem jak dlouhá tak široká ale ani ta rána ji neprobudila. Bělovláska si zakrývala ústa a vyjeveně zírala na Kierana, který prakticky stejně zíral na ni.
"Dlouhá noc hádám." Obrátil pohled k Phoebe, která stále bez hnutí ležela na zemi, než se vrátil k Em, kterou sjel pohledem. Dívce spadlo do tváře pár mokrých pramínků. Uvědoměle zavřela oči a hlasitě vydechla. Proč se objeví vždycky, když vypadá nejhůř?
"Mohl by si mi s ní prosím pomoct? Pochybuju, že bych ji nahoru zvládla dotáhnout sama." Smířená se skutečností na něj jen prosebně hleděla. Po tváři se mu rozlil křivý úsměv. Popadl Phoebe do náruče a otočil hlavu na Em. Povytáhl obočí a čekal až se dívka rozhoupe. Vycházeli schody opatrně ale netrvalo to zdaleka tak dlouho jak čekala.
Rychle odemkla dveře a pobídla ho, aby šel dál a položil dívku na gauč. Když se opět narovnal přivřel oči a zhluboka se nadechl, aby mohl nasát tu nádhernou vůni.
"Phoebe asi jíst nebude," Začala Emilie a svůj pohled směřovala ke gauči, než se obrátila na muže před ní. Teď už věděla, že neodmítne, když sledovala jak se hladově nadechuje.  "Takže jestli ti jako poděkování bude vyhovovat jídlo -".
Kieran k ní došel, a jeho náhlá blízkost nenechala dívku ani dokončit větu. Jen na něj hleděla a zkoumala jeho úsměv.
"Moc rád." Přitakal a zaujal jedno z míst. Em se cítila mnohem klidnější, když byla v tak velmi známém prostředí,navíc ji jeho výraz nutil se potichu smát. Hleděl na svůj plný talíř jako na svatý obrázek. Jedli v tichosti. Pokukovala po něm, sledovala jak si užívá jídlo a přitom po očku kontrolovala Phoebe, která stále tvrdě spala na gauči. Kieran se věnoval jídlu s takovou vervou, že mu Em nakonec musela přidat. Připadalo ji, že takhle obědvá poprvé.
"Zabijte mě někdo panebože!"
Oba se překvapeně otočili a sledovali Phoebe jak křiví obličej a zakrývá si hlavu dlaněmi. Emilii se na tváři vytvaroval úsměv a setkala se s Kieranovým pobaveným výrazem. Oběma bylo jasné jak špatně jí musí být. Dívka se kroutila na gauči, skučela a dělala výrazy, které bělovláska ještě neviděla..
"Mimochodem děkuju za jídlo." Kieran se Emilii vpíjel do očí, ona ale neměla šanci udělat to stejné. Phoebe zvedla ruku a pomocí kouzla začala otevírat jednu skříň za druhou a přitom mumlala cosi o prášku na bolest. Dívce se zadrhl dech v ústech, nemohla od černovlásky odtrhnout pohled. Co když to uvidí? Kieran se jako na povel začal otáčet ke gauči a bělovláska vyděšeně vykřikla. S trhnutím se otočil zpátky a překvapeně na Em zíral.
"Ehmm, já - jsem zapomněla na -," Roztržitě na něj zírala a panenky se jí s každou další vteřinou zvětšovaly.  "Koriandr!"
Kieran se zamračil, zadíval se na hrnec a pak zpátky na Emilii s otázkou na jazyku.
"Do toho se dává koriandr?"
Bělovláska se zadívala do prázdna v pokusu si rychle vzpomenout.
"Nevím." Zamumlala rychle a propalovala ho pohledem. "Každopádně jsem ho tam nedala." Omluvně se usmála, rychle kolem něj procupitala a stáhla Phoebe ruku k tělu.
"Příště to napravím." Dodala ještě rychle mezitím co se celou svou vahou sedla na černovlásčino břicho, držíc tak její ruce v šachu. Kieran nakrčil obočí a plánoval se na něco zeptat ale dívka ho nenechala.
"Je trochu náměsíčná. Mohla by si něco udělat. Už- už by si měl jít." Vykoktala ze sebe rychle a sklonila hlavu. Nechtěla ho vyhánět, ale Phoebe by mohla v tomhle stavu udělat cokoliv.
Přikývl a oblízl si rty. Em byla víc než ráda, že nemohl vidět jak kvůli tomu gestu zčervenala.
"Tak příště, zvu já." Zářivě se usmál a obrátil se ke dveřím.