(4)

909 14 0
                                    

Odmítl reagovat na Anetiny nevyřčené otázky. Znovu jí přejel dlaní po pravé půlce a upřímně přenesl přes rty to, co ho v dané chvíli napadlo jako první: „Ještě bych rád naposledy viděl tvé půlky zbarvené do purpurova."

Byl si jistý, že její oči zabloudily k jedné z fotografií, před kterými stáli, a na níž byla zvěčněna její zadnice po několika ranách koženými důtkami, přičemž i ony se na záběru objevily. Včetně kousku jeho zápěstí, aby nebylo pochyb, co je příčinou tohoto nádherného odstínu. Ideálně nastavená míra ran tak, aby její jemnou kůži prokrvily a zároveň na ní nenechaly sebemenší stopu. Pro zachycení tohoto jedinečného okamžiku strávili více jak hodinu v ateliéru a těch ran důtkami Aneta snesla desítky. Měl ten obraz před očima do sebemenšího detailu, ani se nemusel otáčet. Sevřelo se to v něm, když jen pomyslel na fakt, že jakýkoliv další muž neodhadne správně míru a nedbalým úderem prořízne jemnou vrstvu kůže a jí zůstane věčná nemilá památka.

Vzhlížela k němu. Jeho hrdost nedosahovala té míry, aby nepřiznal, že tenhle její pohled se mu v uplynulých měsících dostal velmi hluboko pod kůži a že si na něj snadno zvykl. Řasy na víčkách se jí chvěly a pootevřela ústa jako by mu chtěla něco říct. Vzápětí ale sevřela rty do úzké rudé linky a sklopila pohled k zemi. Adam se už nikdy nedozví, zda by se mu teď, v jejich posledních společných chvílích, podrobila a oddala se výprasku. A on nechtěl jitřit rány dnešního večera a vystavovat ji těžké volbě.

Prostor zaplnil pisklavý zvuk špatně seřízeného mikrofonu a kurátorka výstavy všechny přivítala na dnešní aukci. Adam mimoděk přivinul Anetu paží ke svému boku. Krásně do něj zapadla jako by tam patřila odjakživa. Ywonne přednesla své úvodní slovo, pokusila se o několik vtipných glos, kterým se její nejvěrnější hlasitě zasmáli. Adamovi vůbec nepřišla zábavná. Označil by ji za afektovanou ženu prahnoucí po pozornosti. Ywonne přivítala novicky a nováčky mezi členy klubu a s potěšením konstatovala, že některé z dívek a žen zachycených na fotografiích v sále jsou od této chvíle novými plnoprávnými členkami klubu a zároveň volné k navázání nových kontaktů. Předala zprávu, že bližší informace o nových členech jsou přístupné VIP členům v uzavřené sekci serveru klubu. Popřála všem hezký večer a s rozzářenýma očima si užívala bouřlivý potlesk svých skálopevných fanoušků.

Adam zůstal chvíli stát a vstřebával atmosféru chvíle. Došel s Anetou do tohoto bodu, jak jí před půl rokem slíbil. Pro něj to byl další z končících cyklů. Pro ni den D. Z boku jí pohlédl do tváře. Vnímal, jak v ní proudí adrenalin. Jak si začíná uvědomovat přerod, který se v ní právě odehrává. Jemně ji vybídl k pohybu a přesunul se s ní k baru, objednal láhev sektu a společně si připili na její členství v klubu a úspěch, kterého svou pílí dosáhla.

„Dobrý večer, nerad vás ruším v oslavách," zazněl vedle nich chraplavý hlas.
Oba se podívali směrem k podsaditému muži.

„Dobrý večer, nerušíte," ubezpečil ho Adam a vyčkával.

„Rád bych se seznámil s vaší...," zarazil se uprostřed věty, upravil brýle s tlustými obroučkami na kořeni nosu a po krátké pauze pokračoval, „společnicí a nabídl spolupráci pro další období."

Adam přemýšlel, odkud tohoto muže zná. Jeho krátký sestřih i brýle mu byly povědomé, a když si všiml prstenu na jeho levé ruce s velkým kamenem a ornamentem, zahleděl se nad jeho rameno. Bez váhání našel snímek, který s jistotou přisoudil právě tomuto muži. Byl to detailní záběr do pochvy, přičemž stonek růže nezbavený trnů byl zasunut do děložního čípku. Adamovi se vybavily další kousky z mužova portfolia. Včetně zátiší s kopřivami a lůnem ženy.

„Dr. Hopper, nemýlím-li se," ujistil se Adam.

„Ano," potěšeně přikývl muž v tmavě šedém obleku s jemným proužkem, „zřejmě jste o mně už slyšel."

„Slyšel," potvrdil jeho domněnku Adam a dál mu hleděl do tváře.

„Věřím, že to bylo jen v dobrém," pokračoval muž, který v klubu vystupoval pod přezdívkou Dr. Hopper.

„Myslím, že vás zklamu, doktore. Aneta pro vás není vhodná kandidátka."

Mužovy oči za skly brýlí potemněly a jeho obočí se svraštilo do přemýšlivého véčka: „Dle mého názoru by si o tomto měla žena rozhodnout sama," odměřeně reagoval muž a pohledem spočinul na tváři pokryté ruměncem.

„Mýlíte se," vzal si zpět slovo Adam, „do dnešní půlnoci je tato záležitost na mých bedrech."

„Ano, s tímto pravidlem klubu jsem seznámen a plně jej respektuji. Přesto si nemyslím, že jdu proti němu, pokud bych chtěl tuto krásnou ženu seznámit s mou nabídkou."

Adam prudce nasál vzduch do chřípí nosu a Aneta zaregistrovala, jak sevřel prsty v pěst. „Doktore, jsem si zcela jist, že se Aneta bude chtít v následujících letech stát matkou. A jak jsem zběžně viděl výsledky vaší práce, kterými se zde prezentujete, nemám pocit, že byste jí tento dar mohl zaručit. Takže vás nyní důrazně žádám, abyste se svou nabídkou oslovil jinou ženu. Do křesla ve vaší ordinaci jistě s radostí ulehne celá řádka zde přítomných sub. Aneta to ale v žádném případě nebude," shrnul Adam a bylo znát, že ho stojí velké přemáhání, aby dokázal udržet klidný tón řeči a emoce na uzdě.

Oba muži si dlouhé vteřiny hleděli do očí a Aneta je beze slova sledovala. Těkala očima z jednoho na druhého. Adam nepochyboval o jejím možném zájmu stát se sub některému z místních „lékařů". V clinic praktikách ji proškolil poctivě a dle jejích reakcí bylo zřejmé, že jí je tato oblast blízká a lákavá.

Muž s krátkým sestřihem a tlustými obroučky brýlí pokynul hlavou na znamení rozloučení a vzdálil se.

Aneta hleděla na Adama a krev v ní kypěla. Už otevírala ústa, aby se k situaci konečně vyjádřila, když u nich zastavil David. V závěsu za ním docupitala Ester s obojkem na krku a Aneta nepřítomně hleděla na konec řemínku, který měl David omotaný kolem svých prstů. V nepravidelných intervalech a s různou intenzitou za řemínek tahal a Ester se zmítala prostorem, co jí zbytek řemínku dovolil. Anetě se zvedl žaludek a přikryla si ústa dlaní.

„Potřebuješ další vysvětlení?" pronesl s opovržením Adam směrem k Davidovi v návaznosti na Anetinu bezprostřední reakci a ten po něm šlehl pohledem.

„Co si o sobě, kurva, myslíš," štěknul Adamovi do ucha, „nesmíš rozhodovat za novicky, s kým budou následující měsíce pokračovat," odsekával jednotlivá slova. „Za necelou hodinu ti vyprší tvůj patronát a pak se ukáže, jak dobrý mentor jsi byl. Dostanu ji na kolena během první minuty. A doporučuji jí, aby to udělala dobrovolně."

Adamovy kloubky na prstech pravé ruky zbělely, jak je ještě pevněji sevřel. Čelisti měl zaťaté.

„Vy-pad-ni," trhaně reagoval Adam a se soucitem, který dával najevo málokdy, přejel očima po Ester. Když ji před třemi lety provázel prvními zkušenostmi s bdsm, byla jak... zarazil se. Bylo to jako čelní náraz do betonové zdi. Zpomaleně se vrátil pohledem k Anetě. Z rozhovoru neslyšela přes okolní šum téměř nic. Přesto na něj očima metala blesky.

„Dostanu ji," ubezpečil Adama David a s Ester na vodítku zmizel mezi dalšími hosty.

Do půlnociKde žijí příběhy. Začni objevovat