|Decalcomania| TAEKOOK |

*12.Zmatené pocity*

Dorazil jsem domů něco málo po jedenácté dopoledne. Stavil jsem se cestou zpátky ještě pro nějaké suroviny, co nám doma chybí. Uklidil jsem Jungkookovi malinový zákusek do lednice a svalil se na pohovku, aniž bych se v pokoji převlékl do pohodlnějšího oblečení. Prostě jsem chtěl jen tak ležet, nehnout se, nemyslet, ale myšlenkám jsem beztak neunikl. Teprve nyní se mi Jiminova slova rozležela pořádně v hlavě.  

Několikrát si opakuji, že je Jungkookovo chování vůči mě normální, přemlouvám sám sebe, nechci si příliš fandit, jenže čím urputněji sám sebe přesvědčuji, začínám si uvědomovat, že kdyby bylo, nemusel bych si to neustále opakovat. 

Pravdou je, že jsem Jungkookovi dovolil hodně věcí, co jiným lidem ani zdaleka ne. Přemýšlím o něm, myslím na něho jako ještě na nikoho ve svém životě. Ukázal jsem mu všechny své stránky, které mám, aniž bych si toho byl vědom a když jsem s ním, dělám přesný opak toho co vlastně chci nebo se domnívám, že chci, protože jednám i reaguji přirozeně. 

Otázkou tedy není co znamená Jungkookovo chování pro mě, ale co znamená mé chování vůči němu? 

Co si pamatuji, nikoho jsem si k sobě nepustil tak blízko, dokonce ani Mi-Rae. 

Snažím se vyhnout domněnkám, že by mě Jungkook jakkoliv přitahoval. V hloubi duše však vím, že se vyhýbám pravdě. Rozhodně jsem dovedl uznat už od první chvíle, že je Jungkook zkrátka atraktivní. Líbí se mi jak vypadá, líbí se mi jeho mužná tvář, statné tělo, způsob jakým se pohybuje, mluví. Zbožňuji jeho hlas, výrazy... 

Jak je možné, že mě tyhle maličkosti přitahují? 

Jsem muž, vždy mě přitahovali pouze dívky. Uměl jsem to s dívkami. Proč mi to s nimi ovšem nevycházelo? Kolikrát jsem se zklamal v lásce? Za svůj život jsem měl mnoho krásných dívek, ale miloval jsem doopravdy alespoň jednu z nich? 

Bezpochyby jsem miloval Mi-Rae. Od první chvíle co jsem ji uviděl, mi bylo jasné, že moje srdce tluče jen pro ní. Mohu s čistým svědomím říct, že jsem dělal všechno proto, aby mě milovala i ona. Nicméně, co kdy udělala ona proto, abych ji miloval? Proč jsem se do ní zamiloval a proč jsem ji miloval? 

Nikdy bych si nepomyslel, že budu natolik zmaten, že si začnu pokládat otázky jako; co je vlastně někoho milovat? 

**

Někdy o půl šesté mě probudí bouchnutí dveří. Zase mě mé složité myšlenky akorát uspali. Nemohu však tomu uvěřit na jak dlouho. Prospal jsem skoro celý den. Horko těžko se snažím rozlepit víčka, po chvíli se i přestanu snažit a namísto toho se protáhnu, než se posadím, teprve poté otevřu oči. Dojde mi, že každou chvíli budou dávat moji oblíbenou soutěž, natáhnu se tedy pro ovladač a zapnu televizi, načež se hned ozve Jungkookův hlasitý úlek. 

,,Do prdele!" zanadává si a chytne za srdce, jakmile se rozezní místností zvuk reklamy. ,,Taehyung-iie-hyung..." vydechne úlevně, když mě spatří. 

,,Promiň, Jungkook-iie. Usnul jsem tady a vzbudil jsi mě akorát." kývnu k televizi, kde už běží titulky k začátku mé soutěže. 

,,Usnul jsi? Jsi v pořádku, Taehyung-iie-hyung?" přisedne si starostlivě ke mě, přičemž zaregistruji podivnou vůni, kterou Jungkook zcela jistě nevoní. 

,,Ano, jen jsem ráno brzy vstával." odpovím v rychlosti na jeho otázku, když se soustředím jeho vůni nějak rozeznat. ,,Kde-" 

,,Půjdu se vysprchovat, hned jsem tady." přeruší mě, než se stihnu zeptat kde byl a s úsměvem se zvedne, kráčejíc směrem do koupelny. Podivné. Zajímalo by mě, kde byl nebo spíš s kým byl.