Konfrontace

184 15 8
                                    

Od poslední kapitoly uběhlo již pár dní. V mezičase se situace mezi Igym a Ondrou nezměnila. Oba se stále cítili trapně, ani ne tak trapně za to, co se mezi nimi stalo, jako spíš, že je viděl Richard. To je ale po chvíli přešlo. Neboť ho totiž znali, věděli, že na to nejspíše zapomene, spíš se zabývali tím samotným, co by se událo, kdyby Richard jejich chvilku nenarušil. Kam by je to zavedlo?

Ovšem změna ve vztahu mezi Igym a Ondrou byla viditelná. Bylo vidět, že při natáčení se spolu nebaví tolik, jak před incidentem. Vlastně se spolu nebavili vůbec, bavili se spolu, jen když museli, což zahrnovalo vystoupení a zkoušky. Krom toho spolu neprohodili ani slovo. Což dělalo starost zbytku členů, protože jejich tour 'Partička na vzduchu' se každým dnem blížila čím dál blíž a blíž. Bylo tedy jasné, že musí udělat něco proto, aby se vztah mezi nimi opět urovnal.

„Hele já ti nevím“ říká Richard, dívající se na dno svého piva „ja bych je to nechal vyřešit mezi sebou, my u toho být nemusíme“ „Musíme“ pokračuje Michal, sedící naproti Ríšovi „jsme kolegové, musíme vědět, jestli se něco děje.“ Richard se na to trochu zamračil a uhnul pohledem, po chvilce trapného ticha, která se zdála, že trvá nejmíň půl hodiny se rozhodl znovu promluvit. „Hele, já jsem asi něco viděl“ pokračoval a mezitím se posílil svým nápojem „pred nedávnem, jak jim trvalo se převlýct, tak... No bylo to divný, asi o nic nešlo, ale bylo tam takový divný ticho“ „Je to jasný, něco se tam mezi nimi museli stát, třeba se jen pohádali.“ Michal také přemýšlel nad možnostmi.

Po dlouhém přemýšlení nad nimi, či plností sklenice s pivem se zhodli na jedné věci. A to jejich vztah srovnat, protože je to pro vystoupení důležité. Vlastně je to důležité i pro ně.

Den prvního vystoupení nadešel. A jako obvykle, museli pomáhat Mariánovi nakládat jeho věci, krom toho, všechny jejich pomůcky, kostýmy, či paruky. Vlastně vše, co budou na vystoupení potřebovat. Během nakládání si Michal všímal Igora s Ondrou, přemýšlel, jak je oslovit, narozdíl od něj Richard, byl spíše zasněný, vlastně si z jejich rozhovoru moc nepamatoval. Ondra našlapoval okolo Igora opatrně a Igor se zdál tišší, než obvykle, tohle všechno, ukládal Michal do paměti a pomalu vymýšlel své možnosti rozhovoru, který povedou, až pojedou.

Marian a Dan seděli vepředu, mimo zbytek, tedy nemohli slyšet jejich konverzaci. Co se týče zadních míst, obvykle sedával Igor s Ondrou, ale dnes, nečekaně, Ondra seděl vedle Michala a Richard vedle Igora. Michal se lehce potil a nevěděl jak začít. Ondra si jeho divného chování všiml, všiml si i jeho potu, který mu stékal po čele.

„Děje se něco, Míšo?” Michal trochu strnul, ale nabral všechnu svou odvahu „No na to jsem se chtěl zeptat spíš tebe” podíval se na Igora „a Igyho.” Ondra s Igorem se na sebe prohřešeně podívali. „Já...” Vydal ze sebe už tak nervózní Ondra, jeho obvyklá upovídanost zmizel rychleji, než pára nad hrncem. „Hele, něco se stalo a my to víme, tak nám to klidně řekněte” Ozval se Richard, který šel přímo na věc. „Nic se nestalo.” Řekl Ondra. „Nic? Tak proč se k sobě chováte, jako k cizím?” Zeptal se zvědavě Michal. Ondra si nevěděl rady, podíval se zoufale na Igora, doufající, že má nějaký plán. Ten zavrtěl hlavou a otevřel pusu „Trochu jsme se pohádali a od té doby to je takové divné, ale slibujeme,že na tom zpracujeme” zachraňoval Igor konverzaci. Michal trochu nevěřícně kývl a Richardovi to bylo tak nějak jedno. Sice byli stále trochu skeptičtí, ale snažili se důvěřovat Igorovi a Ondrovi, svým přátelům.

Po zbytek cesty ovšem jejich zasedací pořádek zůstal takový, jaký byl. Ale i přes určitou vzdálenost mezi sebou, se Ondra dočkal pár očních kontaktů od Igora a naopak. Ondra si vlastně o té situaci už nic nemyslel a byl rád, že to Igor tak skvěle zachránil. Igor zatím stále přemýšlel, co to tenkrát znamenalo, pořád nejistý, co si o té situaci myslet. Nakonec si vlastně nemyslel nic, zapomněl na to. Chtěl vypnout.

Když vystoupili a připravovali se na vystoupení, zdálo se, že jejich přátelství se vrací do původních kolejí. Anebo to jsou koleje jiné, pevnější, dobrodružnější.

Vyjde to?Kde žijí příběhy. Začni objevovat