Můj hokejista

31- To bylo velmi dobré

"Yes" Zamumlala jsem si pro sebe a triumfálně se usmála. Tak tenhle gól se mi povedl. Pohlédla jsem na tribuny plné fanoušků, kteří si tu zřejmě přišli vyřvat hlasivky a musela jsem se pro sebe usmát. 

V hlavě se mi vybavila vzpomínka na můj první gól. Bylo mi asi tak 9 a já vůbec netušila která bije. Jen jsem ze střídačky slyšela hlas trenéra "Tak už konečně vystřel Evansová" Řval na mě a já prostě jsem vystřelila. Sice musím uznat, že to byla spíš náhoda, že do brány puk doletěl, ale to mi v tu chvíli bylo úplně jedno. Táta mi večer po zápase koupil čokoládovou medaily a já mohla poprvé ochutnat KFC neboli kuře fláknutý cihlou. Jo, tak tomu vždy říkal.

Ale zpět do přítomnosti. 

V mžiku se kolem mě objevili mý spoluhráči a nadšeně po mně začali skákat. Zřejmě si neuvědomovali, že jsem z dovolením 2krát lehčí než oni a celkem mi dělalo problém se udržet na nohou, totiž na bruslích. 

"Díky gólu Ellie Evansové se skóre zápasu mění na 2:1 pro tým z New Yorku" Zahlásil komentátor "'Do konce zápasu zbývá už jen pár minut" Doplnil ještě. 

Pyšně jsem se pro sebe usmála a dojela na střídačku sklidit placáky. 

"To bylo velmi dobré" Pokyvoval hlavou usměvavý trenér a já mu málem začala pleskat. To je snad poprvé co se na mě usmál a ještě k tomu mi řekne, že jsem dobrá. Hm, zázraky se dějí. 

Sedla jsem si na střídačku a hned vedle sebe uslyšela hlas Jacoba. "To bylo úžasné" Usmíval se na mě a nezapomněl mě tu přede všemi políbit.

"Jacobe" Sykla jsem varovně a trochu si od něj poposedla. 

"Co?" Zatvářil se nechápavě a přitáhl si mě k sobě blíž. 

"Nemůžeš mě tu tak přede všemi líbat" Poklepala jsem si nechápavě na čelo "Si kapitán, měl by si sledovat zápas"

"Vždyť to je jasný, že vyhrajem" Řekl bez sebe menší nejistoty a já nad tím jeho egem musel protočit očima" 

"Nedělej to" Řekl vzápětí. 

"Co?"

"Neprotáčej očima"

"Proč?"

"Prostě proto"

Jen jsem pokrčila rameny a hned na to znovu protočila očima. Jacob se zatvářil ublíženě tak jsem na něj trochu dětinsky vyplázla jazyk a dál sledovala zápas. 

Jacob měl pravdu, za těch pár minut tým z Los Angeles nebyl schopen dál gól a tím jsme vyhráli tento zápas se skórem 2:1 pro nás.

***

"To bylo tak úžasné" Rozplývala jsem se cestou ze stadion. Celý náš tým už i osprchovaný a převlečený, teď šel po ulici. Kluci měli totiž v plánu zapít tu slávu někde v baru a to, že bar, který byl pouhých 5 minut od stadionu, byl otevřený, nám hrálo do karet. 

"Ti diváci, ta atmosféra, to bylo prostě tak úžasné" Usmívala jsem se a pořád z hlavy nemohla dostat ty jásající fanoušky. 

"Mluvíš, jak kdyby to byl tvůj první zápas" Rýpl si Chris.

"V podstatě jo" Řekla jsem ignorující fakt, že to měla být urážka. "Je to můj první zápas v novém týmu" Doplnila jsem. 

O chvíli později už jsme stáli před přecpaným barem a moje nadšení proto se pořádně opít bylo rázem pryč. 

Smrad s cigaret a alkoholu, to tu šlo cítit snad nejvíc, krom toho, že tu své místo zaujaly i holčičí parfémy. 

Nejvíc místa tu zabíral obří tanční paket a hudba tu byla tak hlasitá, že jsem pomalu neslyšela ani vlastní hlas.

"To bude teda zajímavé" Utrousila jsem si, klukům to však bylo jedno. Okamžitě zabrali jeden stůl a Tim pro nás všechny objednal jednoho panáka. 

"Tak na výhru" Zvolal hlasitě Jacob a všichni jsme si navzájem přiťukli. Alkohol mě příjemně zahřál v krku a hned byla moje nálada o levl výš. 

Do baru přicházeli další a další lidé, dokonce jsem i kousek od nás zahlédla Joshe a jeho tým, kteří tu seděli a bavili se jako by se nic nedělo ani nestalo. To bylo hodně zvláštní, vždyť přeci museli mít minimálně špatný pocit z toho, že prohráli. Nebo ne?

"Pojď se bavit" Promluvil na mě Jacob a ani nečekal na mnou odpověď. Vzal mě za ruce a vytáhl mě na nohy. Společně jsme došli na parket, kde jsem se přidali k tanci společně s ostatníma. 

"Tak jak se těšíš na turnaj?" Začal konverzaci Jacob. 

"Moc" Křikla jsem a byla ráda, že mě přes ten hluk vůbec slyšel. 

***

Domů jsme se vrátili někdy ve tři ráno a já jsem byla opravdu ráda, že už rodiče spí, jinak by tato noc tedy ráno nemuselo skončit vůbec dobře. Rodiče byli v tomhle tom ohledu až moc přísní a ani na rodinných oslavách mi nedovolila třeba jen ochutnat něco s alkoholem. 

Spokojeně jsem se zabalila do své huňaté deky a než bys řekl švec spala jsem jak zabitá.