Už Jsem Zpátky

Kapitola 21.

Nevím jak dlouho jsme byli na ostrově Teda PLEPSLANDIE.  Lovíme   ryby a tak. Jednou ráno letělo kolem letadlo.

,,Lidi vzbuďte se." Řekl Pope

Začali jsme mávat aby si nás všimlo.
A taky že jo. Přistálo a jeli jsme s jedním panem do civilizace. Ale motor se porouchal a jeli jsme přímo ke dnu. Ten pán moc nadýchal tak jsem mu běžela pomoct. Ostatní se běželi schovat. Byla to asi místní policie ale odvezli do nějakého domu.

JJ
,,Proč by odvaželi Amy. Nedává to žádný smysl." Řekla Ki

,,Je to nejspíše rukojmí" řek Pope

,,Cokdyz se jí něco stane" řekl jsem.

,,Neboj" řeka mi Cleo

,,Jenomže já ji Miluji nechci aby se jí něco stalo" řekl jsem

AMY

Dovezli mě do nějakého domů kde mě zavřeli do pokoje. Byl tam vzkaz u skříně ať si vyberu správnou velikost. Byly tam šaty rudé s velkým výstřihem. Oblékla jsem si je a čekala než pro mě někdo přijde. Řekli mi ať jdu dolů tam čekal Rafe  s nějakým chlapem. Řekl nám ať se posadíme. Povídal nám o deníku Denmarka Tannyho. A že ho nám sehnat od svých přátel. Ale dělala jsem že nic nevím. Odvedl nás do mého pokoje kde jsem předtím byla a zamknuli nás tam.

,,Lhala si stím deníkem že jo" Řekl Rafe

,,Nic nevím" odpověděla jsem.
Rozhodla jsem se že půjdu za Mr. Singem.

,,Ale co se děje" řekl

,,Lhala jsem o tom deniku"

,,A doneseš mi ho" řekl trochu naštvaně

,,Ano ale musím tam jít sama" řekla jsem sebevědomě

,,Myslíš si že sem hlupák" řekl naštvaně
Najednou mu zapipal mobil.
,,Musíme něco zařídit odvetě ji" jedna paní mě chytla a odvedla za Rafem.
Rafem sme vymysleli plán jak vypadnout a taky se nám to podařilo. Jak jsme se dostali ven dostali jsme se na auto se slamou. A dojeli jsme k Rafeově lodi. Ukradla jsem Rafovi loď a napsala jsem jim že 18:15 u malého přístaviště. Čekala jsem na ně. A pak jsem uviděla jak jde JJ směrem k lodi

,,JJi!" Běžela jsem za ním a Políbila jsem ho

,,Tak rád tě vidím" řekl a doběhli za nama ostatní.
John mě zatáhl za ruku.

,,Hele ségra slyšíš to" slyšela jsem zvony

,,Takhle nás volal táta" řekla jsem.

,,Volá nás domů" řekl mi

,,Johne. Táta přece" řekla jsem smutné

,,Já tam musím" podíval se na mě smutně

,,Mám jít s tebou" Zeptala jsem se ho
Kývl hlavou že ano.
Řekli jsme jim že za chvilku budeme zpátky.
A šli jsme směrem k zvonu.