Part 69

1.3K 127 15
                                    

*Calum*

,,Čau Nialle,já myslím že jestli chceš zrealizovat to překvápko,dneska je ta pravá chvíle.Ráno se mi přiznala,že tě pořád miluje."řeknu potichu do telefonu,aby mě Hope neslyšela.

,,Vážně?Tak dobře.Vytáhni ji tak do hodiny ven.Víš jakej byl plán že jo?"zeptá se.

,,Jop,žádný problém.Takže do tří před tou kavárnou?"přeslápnu z nohy na nohu a nahlídnu kde je Hope.

,,Jo,ve tři.Tak čau"dodá a položí hovor.

,,S kým to tu mluvíš?"přiřítí se za mnou Hope a já trochu poskočím.

,,Jenom jsem si potřeboval zařídit něco pracovního.Ohledně koncertů na příští rok a tak."řeknu s menším mácháním rukama.

,,Jo aha.Už takhle v prosinci?"zamyslí se.

,,Jo,no to je jedno.Nechceš jít na kafe?Zase do té kavárny.."pokrčím rameny a ona mírně přikývne.

,,Jo můžem,jen se převleču"odpoví a zmizí ve svém pokoji.

-Ve tři ať jsi tam.x Cal

........
,,Už tam budem,tak jaký kafe si dáš?"promluvím po chvíli ticha.

,,Asi karamelový"pokrčí rameny a zastaví se před obchodem.

,,Tak na mě tady počkej"řeknu a rychle zmizím vevnitř.

*Hope*
Nestihla jsem nic ani namítnout a Calum už byl pryč.Za to ke mně přišel někdo,koho jsem tu vážně nečekala.

,,Ahoj"povzdychne si Niall.

,,No ahoj"zvednu hlavu.

,,Dřív než mě začneš fackovat a bůhví co ještě,se ti chci omluvit.Vím že to nestačí a plně tě chápu,ale mám pro tebe nachystaný překvapení a proto tě prosím,dej mi šanci"řekne smutně.

,,Já...bych i šla,ale jsem tu s Calumem a nevím no.."odpovím upřímně.On se pousměje.

,,S Calumem je to všechno dohodnutý.To já jsem mu řekl aby tě vytáhl na kafe a abych si tě pak mohl ukrást.Prosím Hope.Pojď"věnuje mi prosebný pohled a čeká na moji reakci.

,,No tak dobře"ušklíbnu se a Niall zajásá.

,,Takže teď obdržíš na oči tenhle krásný šáteček a sundáš si ho až ti řeknu,dobře?"dodá.

,,Dobře.A kamto vlastně jdeme?"zeptám se.

,,Zlato to se dozvíš až na místě.Jenom doufám ze nemáš strach z výšek"řekne nejistě a pokýve hlavou.

,,Nemám,ale začínám se bát o to víc"vykulím oči.On mi zaváže šátek a odvede mě kamsi do neznáma.

.......
,,Co to je za hrozný hluk?To nejde ani k ničemu přirovnat.Nikdy jsem nic takového neslyšela."snažím se porozhlédnout po okolí,ale přes ten šátek to jde horko těžko.

,,Uvidíš krásko.Za chvilku tam budem"uklidňuje mě,ale nějak se mu to nedaří.Když nci nevidím jsem si nejistá a tak je to bohižel i teď.

,,Dávej pozor ať nezakopneš a poslouchej kam tě naviguju jo?"i přesto že nic nevidím slyším jak se pousmál.

,,Jo,ale opovaž se mě nějak zmrzačit!"zamračím se a nesouhlasně pokroutím hlavou.

,,No joooo,neboj"zasměje se.

Ahoj :3 Předem se chci omluvit že část je krátká a celkem pozdě,ale vážně se mi teď nějak nechce a taky budeme psát dost závěrečných testů takže se snažím učit :DDNo to by byly asi všechny z mých omluvných důvodů a doufám že to pochopíte :) Dílů už nebude moc a pokud to vyjde do prázdnin tak už by mohli být pravidelně :) Jinak vás ještě trochu nechám napínat a překvapení odhalím až v další části :D Kam by asi tak mohli jít? :) Co myslítr? :) btw. Pravděpodobně si dám ve psaní o prázdninách menší pauzu a pak se uvidí :D Doufám že vám to nebude vadit a počkáte si na nějaký další příběh ode mě :) Hope you like it :3 Love ya-Wett <3

FriendzoneKde žijí příběhy. Začni objevovat