Friendzone

Part 2

Na druhý den jsme nastupovali do tourbusu,pokoj tam má každý svůj takže jsem s Liamem.Dokonce i v tom hotelu má každý svůj pokoj jen já jsem opět s bráchou.

Teď je tu osm večer.Kluci hrajou na xboxu a já si tu kreslím.Nejsem žádny velký umělec,ale vystínovat něco ještě zvládnu.Zrovna jsem si říkala že nakreslím kluky.Vzala jsem tvrdý papír a začla kreslit Nialla.Měla jsem ho už z poloviny vystínovaného.Když zrovna nehrál,všimnul si že se na něj dívám a přišel za mnou.

,,Wow,ty jsi mě nakreslila?"usmál se.

,,Jo,pak ještě budu dodělávat kluky"usmála jsem se taky.

,,Liam neřekl že jsi takový talent"zasmál se.

,,To bude možná tím,že talent nejsem"mrkla jsem.

,,Musím jít hrát...pak mi to ještě ukážeš"

,,Dobře"Niall odešel zpátky za klukama kde pokračoval jejich herní souboj.Bylo skvělý je sledovat.Soutěžili mezi sebou jako malý kluci a jejich výrazy když třeba prohrají opravdu stály za to.

Otočila jsem hlavu zpátky k papíru.Pokračovala jsem Liamem,Harrym,Zaynem a pak Louisem.Asi po dvou hodinách jsem měla hotovo.Kluci už dohráli a zřejmě absolutně unavení se vydali do svých pokojů..Já jsem šla nakonec taky.

....

Když jsem přišla do pokoje,Liam už spal.Nikdy jsem nemohla pochopit jak může tak rychle usnout.Lehla jsem si k němu.Nechtělo se mi spát a nesnáším takové ty přemýšlecí chvilky tipu..co bude za deset let...No.... stejně jsem se tomu nevyvarovala.Začala jsem nad tím vším přemýšlet.Jak to asi bude za deset let s kapelou..? Budou pořád hrát? Přála bych jim to,jsou spokojení a šťastní.Na Liamovi je to hodně vidět...třeba minulý rok..když si na koncertě v Portugalsku udělal něco s kotníkem,a fanoušci začali skandovat jeho jméno..nebo pokaždé když se s ním chce někdo vyfotit a podepsat fotku..Každým dnem je šťastnější..Usmála jsem se a rozsvítila svůj mobil,abych mohla zjistit kolik je hodin..Bylo jedenáct..

Pořád jsem nemohla usnout a pak mě něco napadlo...Opatrně jsem vstala z postele a vyšla na chodbu.Přišla jsem k Niallovu pokoji a otevřela dveře.

,,Nialle? Jsi vzhůru?"mírně se přetočil na posteli a nadzvedl hlavu.

,,Hope? Jaktože ještě nespíš?",,Nemůžu usnout....můžu k tobě? Liam už spí.."usmál se a nadzvedl peřinu.Zasmála jsem se taky a lehla si k němu do postele.Niall mě zezadu objal.

,,Nevadí ti to?"šeptl.

,,Nevadí"

Niall na mě měl zřejmě dobrý vliv,protože po půl hodince jsem už upadala do říše snů.

,,Dobrou Nialle"

,,Dobrou Hopie"usmála jsem se a přestala vnímat okolní svět.

,,Nia- HOPE?! Co tady děláš?! Všude jsem tě hledal! Když jsi v noci nebyla v pokoji myslel jsem si že jsi třeba na záchodě,ale když jsi tu nebyla i ráno šli jsme tě hledat a ty! Ty jsi tady zatím s ním,a ještě v objetí!"Liam zuřivě máchal rukama okolo sebe a byl nepříčetný.

,,Počkej tady"šeptla jsem Niallovi a vstala z postele.Chytila jsem Liama za ruku a vyvlekla ho z Niallova pokoje do našeho.

,,Uklidni se,jsme jenom kamarádi a nic víc mezi náma není! Včera když jsi usnul,nemohla jsem spát a tak mě napadlo že bych mohla jít za Niallem...a to že jsme usnuli v objetí...líp se mi tak usínalo."

,,Hope já si nepřeju aby jsi se s Niallem dál bavila"řekl už klidněji.

,,Zapomeň"zasmála jsem se.

,,Myslím to vážně!"

,,Já taky,nebudeš mi rozkazovat co můžu a co ne,je mi osmnáct..zapomněl jsi?"

Nic neříkal,a já odešla zpátky za Niallem.Liam mě tak strašně naštval!

,,Slyšel jsem to"řekl mi Niall hned když jsem vstoupila do jeho pokoje.

,,Já vím"povzdechla jsem si.

,,On je takový ale pořád..jakmile mám ve svém okolí nějakého kluka,je schopný ho hnát pryč až kolem celé zeměkoule"Niall se na mě udiveně podíval.

,,Ale to by mi snad neudělal.Nebo jo?"začala jsem se smát,už ta představa byla vtipná.Niall se ani trochu neusmál a jeho pohled se změnil na vystrašený.

,,Neboj Ni,myslím že tobě by to neudělal..i když je na nás momentálně naštvaný,tak tě má rád stejně tak,jako mě"usmála jsem se.

,,No já jenom doufám že nebudu muset běhat"zoufale pokýval hlavou a já se opět začala smát.Vážně bych nečekala že zrovna s Niallem se budu kamarádit.Zdál se mi takový nevýrazný a tichý..ale teď vidím že on je úplný opak.