Friendzone

Part 24

,,Ale já na to nechci zapomenout"řekne a já vykulím oči.Jak to myslí?

,,Tak jak to říkám"odpoví mi na dosud nevyřčenou otázku.

,,Uhm...a..ty..ty mě...máš taky ráda?"optám se.

,,Ráda"zasměje se.,,Asi jsem si to nechtěla připustit ale..ano..mám tě 'ráda'."

,,Můžu něco zkusit?"usměju se sám pro sebe.

,,No,podle toho co."

,,Sedni si"řeknu jí a posadím se taky.Ona poslechne a já se k ní začnu pomalu přibližovat.Přeruším tu malou mezeru mezi námi a spojím naše rty.Neodtáhla se,právě naopak.Zapletla si své prsty do mých vlasů a jemně mě za ně zatahala za což jsem ji kousl do rtu.Její polibky byly ty nejúžasnější co jsem kdy dostal.Nemůžu se jí nabažit,ona je ta na kterou už tak dlouho čekám.Zadýchaně se od sebe odtáhneme a já jí opřu své čelo o to její.Neustále sleduju její krásně kaštanově hnědé oči a vlepím jí ješte jeden polibek.

,,Co tohle znamená?"zašeptá.

,,Hodně.Znamená to že jsem možná konečně dobyl tvé srdce"odpovím a obejmu ji.Opatrně nás položím na postel a podám deku.Hope se ke mně přitulí a hlavu si položí na moji hruď.

,,A já to tvoje taky"zašeptá a oba společně usneme.

**Ráno**

Vzbudím se jako první a pozoruju spící Hope.Nemůžu uvěřit tomu,že je moje.

,,Dobré ráno zlato"zašeptám jí do ucha a po její tváři se rozlehne zářivý úsměv.

,,Dobré"řekne a přetočí se na bok.Já ji zezadu obejmu a políbím na odhalené rameno.

,,Co budeme dělat?"zeptám se jí a hlavu si položím na místo mezi jejím ramenem a krkem.

,,Uhm..Viděla bych to na válení v posteli,pak by jsme mohli zajít na oběd no a nakonec třebáá na někjakou procházku?"řekne a já se zasměju.

,,Všechno beru,ale tu procházku bychom si mohli nechat na jindy"odpovím.

,,Hmm,tak dobře.A ještě jsem ti chtěla říct že před klukama bych to ještě pár dnů radši tajila.Přece jen je na to musíme trochu připravit."usměje se.

,,Dobře,budu to respektovat.Jen nevím jak jim vysvětlíme náš společný oběd"ušklíbnu se.

,,Nijak,normální přátelská schůzka"řekne se smíchem.Já se zasměju s ní a začnu ji líbat.

,,Měl.bys.přestat.nebo.si.na.to.zvyknu."zamumlá mezi polibky.

,,Klidně můžeš"odvětím.

,,Nemůžu,nepřežila bych pak bez tebe ani minutu."řekne když se odtáhneme.

,,To já nepřežiju už teď"

Ještě takovou hodinku jsme se jen tak váleli v posteli a potom nás z ní dostalo až kručení v břiše.Hope vstala a odešla do koupelny.Já jsem se mezitím převlíkl do bílého trika a černých riflí.Když Hope vyšla vyrazila mi dech.Byla krásná.Ostatně,to je vždycky.Na sobě má krátké šaty s černým vrchem a růžovou sukní,lemované stříbrnym páskem.Černé boty na podpatku a jako doplňky stříbrné náušnice a náramky.Myslím že já jí to budu kazit.

,,Děje se něco?"ptá se poměrně vyděšeně.Asi jsem dlouho mlčel.

,,Uhm...ne..nic..Jen...Jen jsi krásná"řeknu po chvíli ticha.

,,Děkuju"zčervená.

,,A ještě hezčí když se červenáš"přejdu k ní a políbím ji na rty.

,,Nech toho"řekne a praští mě do ramene.

,,Héj!To jsem si nezasloužil.Já ti tady skládám komplimenty a ty mě za to biješ"odpovím naoko uraženě.Po dlouhé době mám opravdu dobrou náladu.Stačí už jen dořešit ty zbylé zlé věci a konečně by jsme mohli být všichni šťastní.

,,Ale zlatíčko..Snad se na mě nebudeš zlobit"zašišlá.

,,Budu"zašišlám taky

,,Mhhm,a co mám dělat aby jsi mi to odpustil?"

,,Stačila by pusa"odpovím.Hope přijde ke mně a dá mi letmou pusu.

,,Můžeme jít?"zeptá se s úsměvem a já jen pokroutím hlavou,přejdu k ní a dlouze ji políbím.

,,Teď můžeme jít"

.....

Když jsme procházeli chodbou,připadal jsem si jako nějaký tajný agent.Chtěli jsme se prostě neslyšně vypařit z hotelu a nějak nepozorovaně dojít do restaurace.

,,Baf"křiknul a my poskočili.

,,Ty vole Louisi,ty mě jednou přivedeš do hrobu"syknu.

,,Promiň no"zasměje se.,,Kam míříte?Hádám že to nebude jenom přátelská procházka"řekne a já se podívám na Hope.

,,Nooo,Louisi ale hlavně to prosím neříkej Liamovi "odpoví Hope.

,,Bez obav.Budu mlčet jako hrob.Užijte si to"mrkne a odejde do haly.

,,No moc nám to nevychází že?"zasměju se.

,,Moc ne"odpoví se smíchem.

**V restauraci**

Bylo to strašně divné.Všichni nás bedlivě sledovali a panovalo tam trapné ticho.Občas bylo slyšet jen cinkání příborů a skleniček.

,,Proč se na nás všichni tak divně dívají?"zašeptala.

,,Nemám tušení,zaplatím a půjdeme"řeknu.

,,Počkat.Jak zaplatím?Ja budu platit"vykulím oči.To snad nemyslí vážně.

,,Ne,tak to v žádném případě.Připadal bych si trapně.Na to zapomeň"usměju se a když přijde číšnice dám jí požadovanou částku.

,,Ale příště platím já"

,,Ne"řeknu a vypláznu na ni jazyk.

,,Achjo,tak pojď.Vypadneme odsud."

....

*Hope*

Cestou domů si nás všimlo pár lidí a novinářů.Neustále fotili a vyptávali se.Docela mě to štvalo,ale řekla jsem si že kvůli Niallovi to vydržím.Určitě to ani jemu není příjemné,a já nemám zapotřebí mu to ztěžovat ještě víc.

,,Vadilo ti to že?"ptá se mě s povzdechem.

,,No to sice ano,ale pokud to zvládáš ty,tak já taky"usměju se a pohladím ho po ruce.Konečně jsme se dostali do pokoje.Hned po příchodu jsem se svalila na postel.Chození na podpatcích mě fakt zmáhá.

,,Nikdy jsem to nezvládal,ale některým věcem je potřeba se podřídit a ignorovat jejich neobvyklost.Během pár let si zvykneš"řekne.

,,Asi máš pravdu"připustím.

Ahojáá :'3 Tak jak se vám líbí část? :) Jste rádi že jsou Hiall  spolu? :D A doufám že jste rádi že je část takhle brzo! :D :) Nebojte,tímhle příběh ještě zdaleka nekončí a myslím že v nejbližší době ještě končit ani nebude :)) Jinak..snažila jsem se tenhle díl udělat delší.. :) No :D Posuďte sami zda se mi to povedlo :DD Pro mě je to asi historicky nejdelší část kterou jsem kdy napsala :D Kolik má slov ale nevím.. :D Děkuju moc za vaši podporu v podobě votes,reads a komentů :333 And hope you like it :))) -VYN <33  PS.U tohohle dílu jsem poslouchala Justina Timberlaka - Mirrors :3 Takže doporučuji si ji k tomu pustit :) Ale to už je samozřejmě jen na vás. :) Další díl bude možná už v úterý a nebo středu :)))