7.část: Leclerc?

273 12 1
                                    

Pohled Charlese

Vážně jsem řekl, že nemám instagram? Kdo by v dnešní době neměl instagram? Jsem trouba! Bože! No to je prostě divné. No tak si prostě založím soukromý instagram, ať si s ní nemusím psát přes SMS.

Nazval jsem se Charles._.716 a dal jsem sledovat Leilu. Která mi hned napsala.

Leila: Nemůžu uvěřit vlastním očím. Ty máš instagram!

Charles: Tak víš co musím jít s dobou.

Leila: 🤣🤣

Chtěl jsem ještě něco napsat, ale vyrušil mě zvonek.

"To už je tolik?" Zeptal jsem se sám sebe nahlas a otevřel svému bratrovi. "Čau bráško."

"Čau, tak jsem tady, i když nevím proč jsem tady." Odpověděl Arthur a sedl si na gauč a já k němu.

"No... Mám problém, nebo ne problém jako problém, spíš jakože noo.."

"Dělej leze to z tebe, jak z chlupaté deky.."

"Fajn, prostě je holka. A já se s ní seznámil. Noo seznámil jsem se prostě s holkou a ona noo.. Neví kdo jsem a já ji to tajím, ale nevím jestli je to dobrej nápad."

"Páni, tak to bych od tebe nečekal."

"Proč jako ne?"

"Já nevím. Seš ten slavnej Charles Leclerc, ten který si poradí se vším."

"Noo evidentně, né tak slavnej."

"Moc to hrotíš. Prostě ji napiš kdo si." Jako vážně? To je tedy rada. Měl jsem zavolat Lorencovi.

"Jasně, a vyjde najevo, že jsem ji lhal! To nechci."

"To je malá lež, ta nikomu neublíží a jestli není blbá tak to přece pochopí. A navíc ji to ublíží mín než kdyby to zjistila pozdeji a od někoho jiného nebo hůř z bulváru."

"Hmm to máš asi pravdu, ale co když se pak změní?" Řekl jsem trochu zoufale. Dobře se s ní kecá.

"Já mám vždycky pravdu. Hele určitě s tím bude v pohodě." Víc se uvelebil na gauči.

"Ale to ji mám fakt prostě z ničeho nic napsat, že jsem Charles Leclerc jezdec F1?"

"No jo proč ne." Pokrčil rameny. "Moment! Ty už na ní jako máš číslo?! Tak to válíš Charlesi! Kdes ji vlastně potkal?" Bouchnul mě do ramene.

"No jo mám a potkali jsme se na ulici, zkráceně."

"Zkráceně? Chci slyšet celou historku."

"Jseš otravnej fakt!" Zoufale si povzdechnu a zcela se opřu do opěradla.

"To říká ten pravej." Protočil očima. "Takže šup máme celý den."

"Fajn, prostě jsme do sebe narazili, nebo no spíš já do ní a potom jsme se schovali spolu do paneláku."

"Jako spolu? Proč?"

"Naháněli mě fanoušci. No a potom jsem ji požádal o číslo."

"Jako jen tak?"

"Noo..." Nervozně jsem se zasmál.

"Jsi větší šílenec než jsem si myslel. Chudák holka. Kdyby mě někdo zatáhl do paneláku a pak chtěl moje číslo. Tak bych asi zdrhal co nejdál by to šlo. Ta holka není normální! Můžu ji poznat?"

"Noo nevím, asi proč ne. Prvně uvidíme, co se stane potom co ji napíšu kdo jsem."

Pohled Leily

Ten druhýKde žijí příběhy. Začni objevovat