Kéž by !?

2.capitol

Mám za sebou první den v práci. Několikrát mi volala moje babička. Ta jediná tuší kde jsem prakticky mě vychovala  bohužel teď jsem ji musela strašně moc sklamat. Utekla jsem a svoji malou dcerku jsem nechala u ní. Už jsem nevydržela tlak který na mne všichni vynakladaly. Přítel jo svoji dceru nejevyl zájem, moje matka mi řekla že otravují lidem život jenom tím že existují. Takze už jsem vydělá jen dvě řešení buď to úplně ukončit o co už jsem se v minulosti párkrát pokusila. Nebo odjed a začít někde znova zvolila jsem možnost dvě. Moji nejdražší dceru jsem nechala svoji babičce a řekla jí že odjíždím do ciziny kvůli práci a jazyku. Doufám že jednou si budu moct vzít dcerku k sobě. Ale uvidíme.  Byla jsem hlavně v kuchyni pomáhala chystat zeleninu čistila a krájela, umývala nádobí. Zatím jsem se se všemi vždy domluvila když jsem nerozuměla tak mi to ukázali a byla jsem doma jak se říká. Teď jsem ve svém domku. Konečně jsem si sedla a jdu se ozvat babičce.
,,Ahoj babi. Jak se máš? Jak se má Elenka? Včera jsem už nevolala dojela jsem dost pozdě a byla jsem unavená. Dneska jsem hlavně ráno hned nastupovala do práce.,,začala jsem hned když mi telefon zvedla.
,,Ahoj Jani. Už jsem měla strach jestli se ti cestou něco nestalo. Když si se neozvala a potom nezvedal telefon.  Elenka je úžasná je strašně moc šikovná a je hodná. Však ji znáš. Co teda děláš a jaké máš ubytování?,, začala hned vyzvídat. Vše jsem ji řekla ještě chvíli si povídali ale potom už jsem musela končit  známe ceny hovoru za hranice.
Potom jsem si šla dat sprchu aby že mne spadla největší únava. Umyla jsem si zrovna i vlasy. Hodila na sebe šaty vzala si kabelku peněženku telefon a klíče od domku a vyrazila se podívat kde tu je obchod a chvilku se projít na vzduchu. Od Ingrid jsem měla zhruba popsanou cestu jak bych se kam měla dostat. Šla jsem přes zahrady a sad. Obchod jsem našla v pohodě. Koupila jsem si nějaký jogurt ovoce čokoládu a zmrzlinu tu jsem  snědla po cestě. Vracela jsem se zpět když jsem potkala kluka který venčil psa. Přišel mi povědomí ale nevěděla jsem kam přesně ho mám zařadit. Měl čokoládového labradora pes se ke mně hned rozběhl když jsem přišla trochu blíž.
,,Ty jsi krásný.,, začala jsem ho drbat za ušima. ,,Verdy neotravuj. Promiň on je hrozně kamarádský ale nikomu by neublížil, je to trochu trouba.,, začal rychle. ,,To je v pořádku. Mě to nevadí mám psy rada. A k jeho plemenu patří to že je přátelský.,, odpověděla jsem a přestala psa hladit. ,,Ty pracuješ u Ingrid a Klause dneska jsem tě tam vyděl? Já jsem Gustav.,, představil se mi a podal mi ruku. ,,Jana. Jo pracují u nich pokud se to tak dá říct když jsem dneska začala.,, usmála jsem se. Ještě chvíli jsme si povídali a potom jsme se rozloučili a šli každý domů.
Už jsem v Německu pár týdnů a hlavně tedy pracuju. Ano dělám hlavně pomocné práce v kuchyni nebo zahradě. Zkrátka všechno co je potřeba. Celkem jsem se seznámila s Hannah je to skvěla holčina a i s Gustavem je to skvělí chlap  který jak sem se dozvěděla hraje na bicí v kapele Tokio Hotel. Věděla jsem kdo to je v době před 10 lety jsem je poslouchala a dost obdivovala. Gustav na hotel docházel jen tak někdy když potřeboval chvíli vypadnou někam kde nebyli kluci. To potom přišel na hotel ohlásil se Klausovi a šel na zahradu něco dělat.  Je tady fajn parta lidí kteří si navzájem pomáhají a nikdo se nad nikoho nepovišuje ani Ingrid ta když je potřeba tak klidně jde převlékat postele a umývat koupelny. S Ingrid a Simon  jsem se taky dost poznala a v jedné slabé chvilce jsem se jim svěřila že jsem prakticky utekla k ní pracovat. Neřekla jsem ji teda že mám dceru to jsi hlídám jako velký hřích.
Peníze co vydělám tak samozřejmě posílám právě babičce a moji malé. Něco si musím nechat abych měla něco i pro sebe. Občas zavolám babičce abych se ohlásila že jsem v pořádku. Ona mi posílá fotky malé takže zatím pořád mám představu jak malá vypadá. Všechno je zatím v rámci možností v pořádku bohužel vím že to takhle nepůjde napořád. S Hannah jsme si byli párkrát sednout večer na víno. Občas s námi  šel i Gustav to je potom sranda. Snažím se být hlavně v práci nechci moc volného času. Myslela bych hlavně na dcerku a brečela a to nechci. Proto se pořád snažím něco dělat. Se Simon jsem se spřátelila hlavně v kuchyni  při vaření a pečení moučníků. Což mě hodně baví vždy mě to v kuchyni bavilo. Občas když jsem s ní na směně v kuchyni tak mě nechá abych za dezerty občas zodpovídala sama. Něco mam vymyslet a vytvořit to. Simon je báječná ženská je jí kolem 50 a v životě už také dost zažila. Má dva kluky dvojčata ale nebydlí v Německu. Osobně asi tuším kdo jsou její synové ale nechci se vyptávat sama jsem ji neřekla že mám dceru. Takže to respektují.
V Německu už jsem několik měsíců právě končím směnu se Simon v kuchyni. Když do kuchyně vejde Ingrid a doprovází ji dva muži oba jsou vysocí jeden je hnědovlasý a má zarostlý obličej takový tím upraveným způsobem. Druhý je obarvení na blond ve rtu má dva kroužky a v nosu taky. Okamžitě vím kdo to je. Tom a Bill Kaulitz. Simon když je věděla tak je okamžitě objala a hned se vítali. Měla slzy v očích. Mají nádherný vztah. Chtěla jsem okolo nich projít a zmizet. Nechtěla jsem jim narušit rodinou chvilku zhledani a trochu mě bolelo ze já takhle nemůžu obejmout moji dceru. Ingrid si mě ale všimla jak se snažím zdekovat a zabránila mi vtom.
,,ach Jano tihle dva chlapci jsou moji adoptivní vnuci. Tom a Bill. Kluci tato okouzlující mladá dáma je naše nová síla v penzionu i kuchyni.,, představila nás a já cítila že jsem rudá až na prdeli jak se říká. Skoro 12hodinova směna ve vedru kuchyně kde se vaří a peče tak to musím být opravdu okouzlující pomyslela jsem si.
,,ahoj moc ráda vás poznávám.,, řekla jsem a usmála se.
,,ahoj rádi tě poznáváme. Slyšeli jsme že si výborná pekařka a cukrářka.,, řekl Bill a usmál se.
,, doufám že od tebe něco ochutnáme zatím co tu budeme.,, řekl Tom a koukl na Ingrid.                  ,, dneska jste pekly co vlastně?,, podívala se na mne Ingrid.  ,,dneska tak máme koláč s jablky a karamelem, chesscake podle Simon. A taštičky s hruškou.,, odpověděla jsem.                                     ,,a ty jsi Jani zkoušela ten nepečený dezert.,, řekla Simon.                                                                         ,,no ale to jsem dělala v domku a ještě to nikdo nechutnal. Spíš to je jen zkouška jestli by to zaujalo tebe a Ingrid je to myšlené spíše pro děti než pro dospělé.,, řekla jsem.                                         ,, to nevadí teď máme nejlepší příležitost proto to ochutnat všichni. Pomůžu ti to naservírovat.,, řekla Ingrid a usmála se.                                                                                                                        ,,dobře já to nachystám zvládnu to sama.,, řekla jsem a šla k lednici.                                               Vytáhla jsem formu na biskupský chlebíček která byla vyložená alobalem. Ingrid nachystala talířky a tác abych to mohla nakrájet. Sundala jsem alobal kterým je forma zakrytá a překlopila jsem formu na tác abych to mohla potom na plátkovat. Byla jsem celkem nervosní všichni mě sledovali sama mám strach jak to dopadne je to zamyšlené pro děti trochu mě inspirovala Gustavova dcera a moje ale to nikdo neví.  Než jsem začala krájet tak z formy vypadl bílý výtvor  sem tam s barevnými kousky něčeho. doufám že je to moc neodradí. začala jsem krájet takové akorát plátky a dávat je na talířky. Ingrid dávala na každý talířek dezertní vidličku.  Simon zatím udělala pro každého kávu.  Společně jsme všechny talířky a kávu dali na podnos a šli jsme to dát na terasu. Kde jsme si všichni sedli byla jsem přemluvená abych zůstala s nimi. Kávu i dezerty si všichni rozebrali.                                                                                                                                                                ,,co to má byt vlastě? z čeho to je??,,ptala se Ingrid. všichni to mezitím ochutnali.                         ,,jeto šlehaný vaječní bílek s cukrem v páre a potom je v tom zamíchaný balíček skitlsek ,balíček gumových medvídků ,mrazem sušené ovoce a mandle. takový turecký měkký med.,, vysvětlila jsem. ,,myslela jsem že by to mohli ocenit hlavně děti, ale nevím jestli je do dobrý nápad.,, ,,skitls zbožňuji za mně určitě super. je to sladký to děti budou milovat.,, ozval se Tom a Bill jen přitakal. Ingrid i Simon byli nadšený a už vymýšleli jak by to mohlo být zařazené do nabídky. Klaus který taky přišel když se dozvěděl že přijeli Tom s Billem si to taky chválil. Byla jsem v rozpacích takou reakci jsem nečekala opravdu to bylo myšleno dětem ale jestli do opravdu chutná i dospělým tak sem rada. Ještě chvíli jsme seděli a povídali si. Když jsem viděla že už mají všichni kávu vypitou a talířky prázdný tak jsem to sebrala a šla jsem to do kuchyně umýt a uklidit. Nebudu otravovat určitě si chtějí popovídat i jako rodina. Budu aspoň užitečná a vystřídám Hannah na recepci aby si taky mohla jít chvíli sednout na terasu za ostatními. Už byl večer hosté byli ubytovaní takže už jen hlídat e-maily a telefon kdyby někdo něco potřeboval. Sedím na recepci kontroluju e-maily je klid a když je klid Ingrid nikdy nevadilo když jsem si otevřela a z kontrolovala i svoje soukromý e-maily. takže i dneska jsem si je otevřela a prohlížela byli tam jen reklamy který jsem přečetla a smazala. Na pár emailu jsem odpověděla ale spíše jen protože aby už mi nechodili další. najednou mi došel nový email. podle adresy odesilatele jsem tušila že to asi nebude jen tak.