Lost in Hell

𝒦𝒶𝓅𝒾𝓉𝑜𝓁𝒶 𝟫. - 𝒵𝒶𝒿𝒶𝓉𝒸𝒾

V provizorní nemocnici jsem zůstala přes noc. Nic mi samozřejmě nebylo, ale Dan si to nenechal vysvětlit.

Druhý den, dopoledne jsem stála opřená o zeď nemocnice a uvolněně pokuřovala cigaretu. Měla jsem pořádného moncla, vrácenej nos protože byl zlomenej, a jednu velkou náplast na hlavě.

Se zamhouřenýma očima jsem sledovala bránu a zkoumala projíždějící vojenský jeep.
Merle byl zase venku a dost pravděpodobně se snažil najít bratra.

Z auta vyšel zmiňovaný Dixon, přešel ke kufru a vytáhl z něho dvě postavy. Pořádně jsem vdechla kouř a z povzdálí sledovala koho to přivedl.

Byli dva a očividně jeden z nich byla žena, oba měli svázané ruce a pytel na hlavě.

"Kurva." Zašeptala jsem si a dokouřila zbytek cigarety. Merle i se zajatci mezitím zmizeli v budově, kde byla karanténa a také se tam nacházela vyslýchací místnosti.

Odhodlaně jsem zahodila cigaretu a vydala se stejným směrem. Měla jsem štěstí protože u vchodu nikdo nehlídal a tak jsem bez problémů prošla dovnitř.

Zamyšleně jsem procházela místnosti a koukala oknem ve dveřích dovnitř. Zastavila jsem se až skoro u konce a nahlédla dovnitř.

Vykulila jsem oči když jsem spatřila Merlea jak bil nějakého mladého asiata. Netušila jsem proč to dělal , ale bylo mi mladíka líto.
Najednou se přesunul za něj a svojí protézou, kde měl nastrčený nůž, chytil asiata pod krkem. Něco na něho pořvával, ale to jsem nevnímala.

Koukala jsem upřeně do očí zbitému chlapci a navzájem se pozorovali. Zhluboka oddechoval a naprosto ignoroval nůž na krku. Jen mě sledoval a zarytě mlčel. Zkoumal moji rozbitou tvář a já tu jeho. Hledal u mě pomoc a já vysvětlení.

'Kdo to kurva je?'

Zřejmě to Merleovi bylo zvláštní a tak nasměroval pohled tam kam koukal jeho zajatec. Střetli jsme se pohledem, na moment jsem v jeho modrých očích zahlédla nervozitu, ale tu rychle zahnal, něco zašeptal klukovi a odstrčil jeho hlavu pryč.

Pak se rychlým krokem vydal za mnou a nasupeně rozrazil dveře. O krok jsem ustoupila aby mi ten nos znova nesrovnal i když podle jeho výrazu jsem si nebyla jistá jestli to v plánu už dávno neměl.

"Co si myslíš, že tu děláš kurva!" Vyjel na mě a silně mi stiskl paži.

"Já? Co si myslíš, že děláš ty Dixone?" Zavrčela jsem na něho a trhla rukou. Stisk ovšem nepovolil.
Propalovali jsme se pohledem a div po sobě nezačali vrčet.

"Je ti hovno do toho co dělám!" Vyštěkl a prudce mě pustil.

"Jo? Bylo tady snad napsáno : nevstupovat? " Ušklíbla jsem se sarkasticky a podívala se za Merlea, kde klučina bojoval s pouty.

"Je ti do toho hovno." Zopakoval a zpříma mi hleděl do očí.

"Ne není! Zajímá mě co se tady děje. Co se děje v tomhle zkurveným městě!" Vyštěkla jsem a rozhodila rukama.
"Už nemůžu Merle, večer odcházím. Jsem tu moc dlouho, tohle já nedělám a začíná mi pěkně hrabat, všechno se to tu rozpadá a já tady nedokážu být neustále zavřená jako v kleci." Kroutila jsem hlavou a promnula si spánky jak mě opět začala třeštit hlava.

"Víš, že takovej sem tak o co ti jde?" Nechápal a celou si mě prohlédl.

"Nejde o tebe, vim že jsi parchant a tohle ti nedělá problém. Ostatně jsem to několikrát sama pocítila. Ale nesnesu jak se Guvernér neustále přetvařuje. Myslíš si, že nevím jak vypadají vaše cesty? Že jsem si nedala dvě a dvě dohromady? Vraždíte lidi pro zásoby Dixone! Na Guvernérův příkaz! Tohohle já odmítám být součástí. Město postavené na kostech proboha!"

"To jsou všechny města." Protestoval a jeho vztek pomalu mizel.

"Pojď semnou. Odejdeme večer spolu a budeme hledat tvého brášku!" Naléhala jsem a chytla ho za paži tak jako předtím on mě, ale jemně. V jeho obličeji se mihlo několik emocí až se na mě nakonec soucitně podíval.

"Nemůžu prdelko, jsem tak blízko! Někde tady je a já to vim, nenechám si ho proklouznout mezi prsty. Tihle lidi! Tenhle kluk, je z té samý skupiny jako Daryl! Nepropásnu tuhle šanci ani kvůli tobě." Kroutil hlavou a přejížděl očima po mém smutném obličeji.

"Nechci o tebe přijít." Zašeptala jsem a v očích mi začaly pálit slzy. Bože jak moc mi na něm záleželo.

"Proč? Jen se na mě podívej! Jsem kretén všech kreténu! Potížista co nikoho nerespektuje! Jsem vrah!" Nechápal.

"Protože mi ho až moc připomínáš." Zašeptala jsem a nechala jednu slzu sklouznout po tváři. Sklopila jsem hlavu a schovala tvář pod dlouhými vlasy.
"Jsi úplně stejný jako můj brácha."  Pomalu mě pohladil po rameni a donutil mě zvednout hlavu. Na jeho poměry až moc něžně setřel slzy, které se dostaly na povrch a smutně se pousmál.

"Přijdu se rozloučit. Vem si kolik zásob uneseš. Nebudu se dívat prdelko." Smutně jsem se uchechtla a kývla hlavou.

"Můžu tě obejmout?" Odvážila jsem se zeptat a prosebně se na něho podívala. Chvíli váhal, ale pod mým pohledem pookřál a stáhl si mě rukou k sobě. Silně jsem objímala jeho pas a snažila si zapamatovat každičký detail.

"A teď vypadni Hoodová kazíš mi image!" Prskl a odstrčil mě od sebe. Naposledy jsem si ho prohlédla a vydala se pozpátku pryč.

"Vim, že to nechceš slyšet, ale uvnitř jsi dobrej chlap a mám tě fakt ráda ty parchante." Řekla jsem naposledy a otočila se abych nespadla.

"Já tebe taky Raven." Slyšela jsem ho.
I přes to, že to zašeptal, jsem ho slyšela.

A udělalo to mé poškozené dušičce sakra dobře.
********************************************************

Omlouvám se! Fakt mi to vypadlo! Takže dodatečně nová kapča dneska☺️
Tahle kapitola byla zlomová a opět se v příští přesuneme dále. Naše šance potkat Darylea se nám tudíž o pár kapitol vzdálila. A ano vim, že na to čekáte a kvůli tomu to i čtete, ale ať si naše Raven ještě chvilku pobojuje sama. Bude ještě pár zajímavých událostí co se připlete Hoodový do cesty než potká skupinu a já budu doufat, že si to s ní ještě chvilku užijete. Prvotní plán byl, že se spolu potají už tady, ale čeká nás daleko zajímavější setkání. Tak zase ve středu.
Ps: dnes kratší kapitola, ale důležitá.
Tally