𝒦𝒶𝓅𝒾𝓉𝑜𝓁𝒶 𝟥𝟦. - 𝒫𝓇̌𝑒𝓀𝒶́𝓏̌𝓀𝒶

70 6 6
                                    

Vyčerpaně jsem propalovala Abrahamovo záda a proklínala minutu kdy jsem se rozhodla cestovat s tímhle pošukem

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vyčerpaně jsem propalovala Abrahamovo záda a proklínala minutu kdy jsem se rozhodla cestovat s tímhle pošukem. Zlatej Rick, ten si nechal alespoň něco vysvětlit.
Zatímco horká hlava šla umanutě dál i přes hordy zombie, kteří zamořili jedinou cestu vpřed.

Zas a znovu se začali dohadovat. Pořád jeden a ten samej koloběh.

"Chce to mapu, objedeme to." Snažil se ho Glenn přesvědčit.

"Neobjedem, furt jsme jen něco objížděli z Houstonu do Georgie. Už na to kašlu!"

"Tímhle se přeci nedá projet! Jasný? To ani náhodou!" Vystartoval po něm a přešel k Abeovi blíž.

"Bože budou se furt dohadovat?" Zasténala jsem a vyčerpaně se napila z čutory a sedla si do tureckého sedu.
Tohleto dohadování pokaždý bylo na hodinu.

"Za dveřma A je to na hovno a za dveřma B je to k hovnu! Když máme kliku jsou to buď mrtváci nebo kaput auto, ale dřív nebo pozdějc to kyxne. Dál to nejde a je třeba zabíjet, nevrátíme se! Už nemůžeme." Protřela jsem si čelo a zaklonila hlavu, byli jak manželé po padesáti letech.

Idioti.

"Já ti neříkám, že se máme vrátit, jenom jet pár kiláků na-"

"NE!" Razantně to zamítl a dál koukal na zamořené město.

"Už jednou jsme stáli když byli ve filtru ty lidský vnitřnosti." Otočila jsem se na Eugenea a hlasitě zasténala.

'Ještě ten se přidá.'

"Stane se to zase." Dodal a měl nakonec i pravdu. Dál to prostě nešlo.

"Tak do nich pustíme vodu."

"Už je prázdná nádrž Abrahame." Snažila se ho přesvědčit i Rosita.

"Dupnem na to a-"

"A vrazíme do nich! Zpomalej nás a pak zastavěj!" Skočil mu tentokrát mladý korejec do řeči a naštvaně rozhodil rukama.

"Neřekl jsem, že pojedeme rovně!" Bránil se zrzavý muž.

"Tak ale vede silnice." Protestovala dokonce i Maggie.

"Abrahame..."

"MŮŽEME TO PROJET!" Přerušil Rositu a naštvaně se na nás otočil. "JÁ TO VÍM! Takže nebudeme jezdit na jih, objíždět je ani se vracet!"

"Seru na to." Nasupeně jsem se zvedla a otočila se k odchodu.

"Raven počkej!" Zavolala na mě Tara a nerozhodně koukala po mě a po skupině.

"NE! Mají pravdu!" Stála za námi Rosita a unaveně na Abrahama koukala. Otočila jsem se na ně zrovna v momentě kdy Abe naštvaně popadl Eugenea a nasraně kolem mě prošel až do mě vlající podivín strčil.

Lost in HellKde žijí příběhy. Začni objevovat