V poznání se mu rozšířili oči a oba jsme na sebe upřeně koukali. Oči mě pálili od slz a ret se mi třásl. Další tělo padlo. Nová krev se valila z těla ven.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Hlavu jsem vrátila a smířlivě ji sklonila.
Cítila...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Už dobrý dvě hodiny se Eugene válel v bezvědomí na zemi, Abraham klečel na silnici a koukal do dálky a já se povalovala na zemi opřená o auto.
Všichni jsme čekali. Na co? Tak to jsem netušila.
Po nějaký chvíli jsem zahlídla Rositu jak míří k uraženému zrzkovi s láhví s vodou.
"Na, celej den jsi nic nepil." Natáhla k němu petku, ale Abraham ji zcela odignoroval. Povzdechla jsem si a zkřížila ruce na prsou. "Vem si tu láhev!" Opět nic. "Můj šestiletej synovec by takhle-" znovu začala, ale Abraham ji hrubě láhev vyrazil z ruky.
Vyčerpaně si povzdechla a naklonila se blíž k němu. "Tohle mi nedělej Abrahame. Dívej se na mě!"
"Ne.." Vydechl.
"DÍVEJ SE NA MĚ!" Nasupeně vyskočil na nohy a tyčil se nad Rositou ve své plné výšce. Jen jsem natočila hlavu na stranu a unaveně si povzdechla.
'Ten chlap prostě nedá pokoj.'
Rosita na něho vyděšeně koukala a v tom zasáhla Maggie se zbraní namířenou na zrzkovo hlavu. Nabití zbraně se neslo tichem a já si o něco lépe poposedla.
"Na zem nebo to zmáčknu." Varovala ho klidně a pevně na něho koukala. Po dlouhém očním kontaktu se Abraham otočil a znovu si kleknul. Namáhavě jsem se zvedla a zamířila k ostatním.
"Potřebujeme vodu." Zaslechla jsem Glenna když jsem k nim došla.
"Pár kilometrů odsud na jihozápad je potok." Řekla Rosita a přehodila si zbraň přes rameno.
"Běžte, zvládnu to." Řekla Maggie a na všechny se usmála.
"Určitě?" Ujistil se své ženy.
"Jasně." Nad její odpovědí pouze kývl a já se tak připravená rozešla za holkama. Proč bych furt měla sedět na zadku když jsem mohla pomoc.
***
Procházeli jsme vysokou trávou kolem spadlého sloupu. Tři mrtváci zapasovaní pod ním na nás dokázali pouze hladově vrčet. Znechuceně jsem se ušklíbla a překročila kámen co mi překážel v cestě.
"Klidně ležte hoši vážně, Washington by vás jen zklamal." Prohodila ledabyle Tara.
"To není vtipný." Povzdechla si Rosita.
"Ale není to ne-ne-nevtipný." Protočila očima a hodila si culík na záda.
"Pravda." Uchechtla jsem se a mrkla na Taru.
"Vím, že se s tím každej srovnáváte po svym." Řekl Glenn, ale Tara ho hned přerušila.
"Poslouchej, nevím co si bez Washingtonu počít, ale už se nemám s čím srovnávat. Prostě to neřeším. Eugen nebyl silnej, je pomalej, neovládá zbraně. Pravda bolí, ale je k něčemu. Přežil díky jedinému co umí, máme mít vztek, že toho využil?" Zeptala se Tara a zanechala po své řeči ticho.
