Christmas story [NaruSasu] [ItaDei] ✓

1. Ty jsi normálně génius!

Po dlouhé době Vás vítám již u posledního příběhu tohohle roku. Snad se Vám bude líbit.

Možná se Vám bude podle popisu zdát, že to komedie moc nebude, ale nebojte!

Prvky komedie budou, jenom já drámo prostě miluju, takže jsem to musela dát i do tak hektického ukončení roku.

Užijte si první kapitolu! (;

Zbývalo pár dní do Vánoc a v obchoďácích to vypadalo, jako nějaké závody o to, kdo sežene tu nejlepší věc za tu nejlepší cenu. Zkrátka, takhle to aspoň každý prožíval. Už to nebyly ty svátky míru a pohody, kdy se každý těšil, až se setká se svojí rodinou. Ne. Každý utrácel jak jen mohl, aby udělal tomu druhému radost.

Ale, vždyť setkání a povídání si je přece taky forma dárku, ne snad? Takhle si to aspoň myslel jeden blonďatý mladík, který se snažil dostat z jednoho obchodního centra. Šel jenom na nákup těch největších drobností a místo toho, aby byl doma třeba už před hodinou, stále trčel uvnitř, ověšený taškami s nákupem.

"Tohle jsou ty nejlepší časy, fakt, ttebayo," povzdechl si blonďák a konečně se nadechl čerstvého vzduchu.

Jeho nálada mu ale zůstala. Za pár dní tu byl Štědrý den a počasí vypadalo, jako kdyby byl spíš začátek prosince. Opět Vánoce a možná i Silvestr na blátě.

,,To zas bude ukončení roku."

Došel ke svému autu, z kapsy vylovil klíč a odemkl si. Tašky hodil na zadní sedadla, nasedl a nastartoval.

••• •••

Dostal se domů, přesně řečeno do malého, útulného domečku, který se nacházel na okraji městě. Byl tu větší klid a méně hluku.

Bydlel se svým přítelem, který neměl za poslední dobu vůbec žádný čas. Stále seděl u sebe v pracovně, vycházel jenom, když si šel udělat další hrnek kávy nebo vykonat potřebu.

Naruto dost trpěl. Věděl, že Sasuke měl těžší a časově náročnější práci než on. Moc tomu ani nepřidala hádka, kterou měl ze svým starším bratrem. Doteď si pamatoval každé slovo.

- FLASHBACK -

Naruto spolu s druhým blonďákem seděli na gauči, popíjeli červené polosladké víno a skvěle se bavili. Oba dva chodili s jedním s Uchihů, takže si vždycky, když se setkali, povídali o všem možném. Po různé situace, až třeba po rady.

,,Stejně mi hlava nikdy nepobere, jak to můžeš s tím Sasukem vydržet. Já ho vidím párkrát do měsíce a oba máme chutě se navzájem pozabíjet."

Mladší se ušklíbl. Jo, když chodíte a žijete několik měsíců s Uchihou, tak se to na vás podepíše.

,,Prostě vím, jak s ním vycházet. Navíc jsme od sebe jenom pár měsíců."

Druhý se napil a pokračoval.

,,Jo, ale je rozdíl mezi Sasukem a Itachim. Vím, že si skvěle rozumíš i s Íťou, ale přece jen..."

,,Jen co?" pobídl ho.

,,No, chci říct, že-"

--- ---
,,Si děláš srandu, ne?!"

Z vedlejší místnosti uslyšeli oba dva plavovlásci nahlas vyřčenou větu ze Sasukeho úst. Podívali se na sebe a vstali. Došli ke dveřím, které byly pootevřené a nenápadně nakoukli dovnitř.