We Met On The Street Again

10.

Pohled Toma Kaulitze

Dnes se má Viktor vracet z Polska, bojím se, že by mohl třeba něco Ash udělat..přece jen, všichni si pamatujeme Jaka. Samotná Ash se mi svěřila, že od něj dostaka facku..
Nemusí být jako on, ale nikdy nevíme. Když jsem Ash objímal, vraždil mě pohledem a přál si, abych se jí nedotýkal.

Bill o všem ví..a samozřejmě i Georg s Gustavem. Jsem teď nejšťastnější tvor na planetě, protože mám svou Ashley zpátky...alespoň částečně.

Vím, co jsem vám říkal. "Hodím Ashley za hlavu, budu si užívat, nová éra života". Ale když ji můžutak trochu mít.. Kdo by toho nevyužil? Jedině blázen!

Naše nové fotky už jsou na webu, lidi reagují ve většině případů pozitivně.
Jsem rád, protože bych fakt nepotřeboval, aby se na nás vrhla
vlna hatu.

Měl jsem teď hodně věcí v hlavě..dopsali jsme Pain Of Love a začali psát novou písničku. Do alba plánujeme deset až dvanáct písniček, z jehož máme pět písniček. To je úspěch!

Nejlepší věc na tom udělat album je to, že hotové album znamená vypsání koncertů a to znamená turné!

Tohle album je celkem dost odlišné od našeho posledního a prvního. Doba se posouvá..ale dost lidí poslouchá většinou naše starší písničky z úplně prvního alba.

Pohled Ashley Werington

,,Jsem doma!" zaslechla jsem Viktora z chodby, super. Teď ta nejhorší část.

,,Ahoj" pozdravila jsem ho a on mi dal pusu ,,Hele, vím, že asi budeš naštvanej, ale chci rozchod" řekla jsem a on se na mě otočil ,,Co?" ptal se nechápavě
,,Chci rozchod. Věci už mám zabalené, takže bych tě tu dál neotravovala" řekla jsem a on si promnul spánky
,,Po tom všem, co jsme spolu prožili mi řekneš, že se chceš rozejít..Je v tom ten Tom, že jo?" ptal se a já přemýšlela co na to odpovědět ,,Možná. I kdyby, tak to nemění nic na tom, že chci rozchod, prostě už jsem k tobě necítila to, co dřív" dodala jsem a on jen frustrovaně zakroutil hlavou

,,Pane bože. Fajn. Fajn, běž si." řekl a já si vzala moje věci a šla před dům
,,Díky za to, že jsem tady mohla bydlet, ahoj" to byla poslední věc, co jsme si řekli.

Vytáhla jsem mobil a zavolala Tomovi.

T: Ahoj. Děje se něco?

A: No, jo. Právě jsem opustila Viktora a mám kupu věcí, který bych potřebovala odvést. Mohl bys pro mě přijet?

T: To je jasný, za chvíli jsem tam. Pa.

A: Děkuju moc, pa.

Telefon jsem schovala do kapsy a čekala, než Tom přijede.

Do deseti minut dorazil, obejmuli jsme se a pomohl mi dát své věci do jeho auta.

Cestou jsme si povídali. Ani se mě nezeptal, kam chci zavést.
Zastavili jsme před jejich domem.
,,Tome, proč jsme u vás?" ptala jsem se nechápavě ,,Budeš bydlet u nás..jako kdysi" odpověděl a vystoupil z auta.
Auto obešel a otevřel mi dveře od auta
,,P-počkej, můžu bydlet sama" dodala jsem ,,Chceš bydlet sama?" ptal se a nadzvedl jedno obočí
,,Vlastně ne.." sklopila jsem pohled k zemi ,,Tak vidíš, pojď" poručil mi a já se zvedla. Vešli jsme do domu. Byl stejný, jako jsem si ho pamatovala.

,,Bille, vedu nám dlouhodobou návštěvu" řekl Tom hned z chodby a v tom Bill přiběhl do předsíně
,,Ash!" vyjekl a vrhl se na mě, stekla mi slza po tváři ,,Bille" řekla jsem tiše a víc si ho k sobě přitiskla ,,Myslel jsem, že tě už nikdy neuvidím, chybělas mi. Ty nový vlasy ti sluší" dodal a já se usmála
,,Myslela jsem si to samé. Jinak tobě to taky moc sluší" odpověděla jsem
,,Mně to snad sluší taky, ne?" ozval se Tom a my se s Billem zasmáli
,,No jasně, že jo"

Všichni jsme zamířili do auta pro moje věci a odnesli je do.. nahoru. Byla tu místnost. Byla v ní postel, stůl, šatní skříň a komoda. Že by nový pokoj pro hosty?
Nebo už to měl naplánovaný? To je nesmysl!

,,Tady budeš přežívat" prohlásil Tom a já se zasmála. Zřejmě mi chcou dopřát soukromí. Ale počítala jsem s tím, že budu spát u Billa a nebo zase u Toma.

,,Děkuju moc, opravdu, ale mohla jsem jet za ségrou a pak si mohla pronajmout byt" dodala jsem
,,Tady je to lepší, nemyslíš?" zeptal se Tom a ušklíbl se. Nyní jsme byli v pokoji sami. Přešel ke mně a políbil mě.

,,Připadám si jako když jsem tu byla poprvé" řekla jsem, když jsme se oddělili ,,Teď se mnou nespíš v jednom pokoji.." řekl a zasmál se.
,,Škoda" dodal a zašklebil se.

,,Tak já ti nechám čas, aby jsi se tu zabydlela. Pak kdyžtak přijď" ukončil náš rozhovor a odešel, teď už z mého pokoje.

Jsou moc hodní, že mi nechali tento pokoj.

Z kufru jsem vytahala všechno moje oblečení a dala ho do šatní skříně.
Moji hygienu jsem si dala do koupelny.
Kytaru a takový ty různý věci jsem si rozmístila po pokoji a chvíli si lehla na postel.
Najednou se ozvalo klepání a někdo vešel do pokoje.
,,Večer přijde Georg a Gustav" oznámil mi Bill, který vešel do pokoje
,,To je super, ráda je zase uvidím" dodala jsem a Bill si sednul ke mně na postel

,,Poslyš..jak to máte s Tomem?" zeptal se
,,Já nevím, celý náš vztah je nějakej divnej, nejsme spolu, ale nechováme se k sobě jako kamarádi.." odvětila jsem

,,Víš, on tě má opravdu rád, vím, že má pověst děvkaře, ale chce jen tebe. Sice spí s každou druhou, ale opravdu chce tebe. Když jsi se odstěhovala, pak se neozvala, tak ho to zranilo, něco se v něm zlomilo, nedokázal na tebe přestat myslet" obhájil ho a já se nestačila divit.

Takže jsme to měli stejně? Oba jsme na sebe navzájem mysleli, když jsme si nebyli nablízku.

,,Pane jo.." žasla jsem
,,Jestli k němu něco cítíš nazpět, tak by jste si měli něco říct a ty víš, co tím myslím" řekl Bill a vstal z postele
,,Věř mi, moje rady jsou k nezaplacení" mrkl na mě a zmizel.

Bože můj. Nedokážu k němu jen tak přijít a říct : ,,Tome, já tě miluju. Miluješ mě taky?". To nejde! Na tyhle věci nejsem stavěná.

      𓆝 𓆟 𓆞 𓆝 𓆟