We Met On The Street Again

3.

Ten profil mě zaujal jednou fotkou, na které byla až moc povědomá postava.
To nemůže být ona! To nemůže být Ashley! Přiblížil jsem si fotku a teď už nebylo cesty zpět. Je to ona! Ty oči bych poznal vždycky. Vlasy má obarvené na tmavou blond a má piercing ve rtu.
Tak Viktor Hamond, jo?

Zkusím mu napsat.

T: Ahoj, tady Tom Kaulitz, tvoje kamarádka, přítelkyně, nebo manželka je Ashley Werington? Jestli ano, mohl by jsi mi na ni dát kontakt?

V: Sice jsi slavnej, ale to neznamená, že ti budu dávat kontakt na moji holku. Můžeš se setkávat a psát si s miliony jinými ženami.

T: Ale já se s Ash znám osobně a nějakou dobu u nás i bydlela a pak najednou, jakoby zmizela ze světa.

V: Hele, žádný kontakt ti dávat nebudu a už mi nepiš.

Ukončil konverzaci. Myslel jsem, že mám zase šanci ji mít zpátky. Ale mýlil jsem se, našla si někoho jinýho a ještě někoho tak arogantního.

Každopádně to, že tvrdí, že je Ashley jeho holka nemusí být pravda. Ale raději si nebudu dávat zbytečné naděje..

,,Už je to hotový. Dej prosimtě chleba do toustovače, Tome" zahlásil Bill z kuchyně a já uposlechl jeho prosbu.

Za minutu chleba vyskočil z toustovače a já ho dal na stůl. Bill nám přinesl kazdému svoji porci salátu a pustili jsme se do jídla.

Bill vaří fakt dobře, jenomže se mu většinou nechce, takže vaří jen párkrát do týdne. Ještě k tomu jsme věčně někdy mimo náš dům, takže si většinou zajdeme na něco hotovýho.

,,Bille, co si chceš udělat s vlasama?" zeptal jsem se ho náhle, abych začal konverzaci ,,Chci si udělat černo-bílé dredy" odpověděl nadšeně ,,Myslím, že bych s tím vypadal dobře" dodal a dal si spusto do pusy ,,Týjo, nedokážu si tě představit s dredy" poznamenal jsem brácha se uculil

,,Kdy a kde si je necháš udělat?" vyzvídal jsem ,,Už pozítří. U Abigail. Dokáže všechno na co si člověk pomyslí, co se vlasů týče" odpověděl a já se zasmál. Po jídle jsem klasicky uklidil po večeři a vrátil se zpět do mého pokoje.

Zase mě popadly myšlenky na Ash.
Ničí mě představa, že si někoho našla.
Chci, aby mi zmizela ze života, ale ta bolest z lásky tady bude navždy.

Při těchto myšlenkách jsem dostal nápad zase na další písničku. Poslední dobou mám dost nápadů.

Chci, aby ta písnička byla taková drsnější, aby bylo jasné, že nejsme žádný měkoty.

♬♪The pain of love, won't break us up.
We don't need your salvation.
The pain of love, will never stop.
We are our own creation..♪♬

První sloku mám rozepsanou, ale spíš mám vymyšlený refrén

♬♪The pain of love will last forever
Promise me
Promise me
We'll celebrate the pain together
The pain of love, love, love♪♬

Potřeboval jsem to napsat. Doufám, že jestli se tato píseň dostane do světa, tak ji ta osoba díky které to vzniklo uvidí.

Dal jsem papír s tužkou na stůl a jen tak si hrál různé melodie a songy na kytaru.

Uklidňuje mě to..

,,Tome, už je celkem pozdě. Odlož tu kytaru a jdi dělat něco, při čem nebudeš dělat zvuky" vešel mi brácha do pokoje, já jen protočil očima a kytaru vrátil zpět na stojan.

      𓆝 𓆟 𓆞 𓆝 𓆟