S vystrašeným pohledem jsem se podíval na člověka co stál za mnou. ,,J-Jacksone?" Zakoktám a málem se sesunu k zemi z toho jak se mi klepaly nohy.
Asi se ptáte kdo je Jackson že? Je to můj bývalí byli jsme spolu když mě bylo šestnáct až do mých osmnácti. Neměli jsme zrovna dobrý vztah, ze začátku ano vše bylo tak okouzlující, ale pak jsem sundal růžové brýle. Poslední rok chodil domů pořád opilí a bil mě a když ne to tak mě někde podváděl s nějakýma kurvama. Ano všechno jsem to trpěl protože jsem ho miloval, kdyby ale nebylo Jimina a Namjoona tak bych se z toho nikdy nedostal.
Musím být v klidu, hlavně žádná panika. Natáhl jsem se pro tu omáčku co držel v ruce, ale on rukou ucukl a dal jí dál od sebe, tím docílil toho že jsem se na něj nalepil. Volnou rukou se mě chystal pohladit po tváři ale já včas uhnul, proto jeho ruka spočinula okolo mého pasu. ,,P-pusť mě," cítil jsem jak mi po tváři stékají slzy. ,,Ale maličký, kdysi se ti tohle líbilo," zavrní a omáčku dá zpátky do regálu, takže druhou ruku měl volnou. Ruku dal na mou tvář a sjížděl s ní pomalu níž až na můj rozkrok. ,,Říkám ti pusť mě," vyjeknu, ale s ním to ani nehnulo. Brečel jsem, v obchodě nikdo nebyl, takže i kdybych křičel nikdo mě neuslyší.
,,Říkal ti ať ho pustíš," zavrčí kousek od nás hluboký hlas. Ten hlas bych poznal všude.
,,T-Taehyungu?" Vystrašeně se na něho podívám. Co tu sakra dělá? Bože na co se to teď ptám měl bych být šťastný že mi někdo pomůže. Taehyung mi nevěnoval ani pohled a dál sledoval Jacksona. ,,Oh promiň nevěděl jsem že tahle hračka majitele už má," ušklíbl se Jackson a tím si zasloužil ránu od Taehyunga.
Vypískl jsem a padl k zemi když mě Jackson pustil, za účelem si chytit svou bolavou tvář. Přitáhl jsem si kolena k hrudi a brečel, ty dva jsem vůbec nevnímal, až když si ke mě dřepl Taehyung. ,,Jungkookie? Jsi v pořádku?" Chtěl mě pohladit po tváři a já uhnul, ihned jsem se sebral a postavil se na nohy. ,,N-nesahej na mě," vzlyknu ,,jsem přeci jen nezletilí parchant se kterým nechceš nic mít, a poděkování ode mě nečekej," vydechnu, nechám nákup, nákupem a vyběhnu ven z obchodu.
Takže další kapitola a dneska poslední. Co myslíte, zachoval se Jungkookie správně?
ČTEŠ
My high school teacher
Teen Fiction,,Jungkook k tabuli!" Křikl na mě přes celou třídu. ,,Musíte ještě víc nahlas, ve vedlejší třídě Vás určitě neslyšeli."
