My high school teacher

18

Jakmile odešel svalil jsem se do postele a chystal se spát. Napsal jsem ještě smsku Jiminovi, že pro mě ráno nemusí, že se do školy dostanu po svých.

Ráno mě zas probudil, ten otravný zvuk budíku. Vypnul jsem ho a ihned si vzal telefon do ruky. Projel jsem sítě a pak odešel do koupelny si dát rychlou sprchu. Bolelo mě úplně celé tělo, po tom mém dovádění včera. V koupelně jsem ještě vykonal ranní hygienu, a vylezl z ní už oblečený. Popadl jsem batoh u postele, sluchátka, telefon a odešel z bytu. Cesta do školy trvá asi pět minut autem, takže pěšky to je takových patnáct. Dal jsem si sluchátka do uší a vydal se do toho, našeho ústavu. Překvapivě jsem přišel i do školy včas a tím si nemusel vyslechnout další poznámky od učitele.  

Vešel jsem do třídy, kde na našem místě čekal už Jimin a jeho koutky se zvedli do úsměvu. Musel jsem se taky usmát a rychlejším krokem jsem se dostal k lavici, abych mu mohl všechno povyprávět. Jimin mě bedlivě poslouchal a byl překvapený, co si budeme já pořád ještě taky, ale otázka je jak dlouho ten náš vztah, (ne)vztah mezi mnou a Taem vydrží.  ,,Takže ani pořádně nevím jak to bude, jestli za ním mám jít vždy když ho budu chtít, nebo mu mám napsat? Nebo musí přijít on? Mám tolik otázek a na žádnou neznám odpověď Jiminie," vyšpulil jsem spodní ret.  ,,Jungkookie a co takhle, zvednout tu tvoji línou prdel a zajít za ním o přestávce do kabinetu co?" Ušklíbl se a já v rozpacích do něho bouchl loktem. ,,Asi máš pravdu, zajdu za ním," uchechtl jsem se, Jimin chtěl jsem zrovna pokračovat v konverzaci ale přerušil nás Taehyung? 

Teď jsme ale měli mít pana Leeho a ten tu nebyl. Všichni vyjeveně koukali na Taehyunga jak jde ke katedře a pokládá svoje věci na stůl. ,,Dnes zastupuji pana Leeho, je nemocný," vysvětlil nám a sjel si nás pohledem. Celou dobu jsem na něho potichu koukal, díky čemuž se mi vybavila naše včerejší noc. Skousl jsem si ret zrovna v tu chvíli, kdy se naše pohledy setkali. Ušklíbl jsem se a olízl si rty. Taehyungovi zajiskřilo v očích, ale pohledem ihned uhnul aby nebyl moc nápadný. ,,A jelikož je to suplovací hodina, dám vám ji pro dnešek, ale jenom pro dnešek, volnou. Takže si dělejte co chcete, ale ovládejte svoje výlevy a zkuste nebýt hlučný."  Pohrozil nám prstem a posadil se za svůj stůl. 

Jimin se toho ihned chopil a vzal si do ruky telefon a do uší si vrazil sluchátka. Povzdechl jsem si, místo telefonu a sluchátek jsem si vzal do ruky tužku a papír a začal si kreslit. To mě po chvíli taky přestalo bavit, a chtěl jsem se zabavit jinak. Dostal jsem skvělý nápad, pohledem jsem měl zabodnutý do Taeho. Sjížděl jsem pohledem každý jeho detail na obličeji. Byl úchvatný, byl jako obraz který bych chtěl nakreslit, můj pohled byl ale tak otravný že zvedl pohled a hledal toho, kdo na něm visí pohledem. Jeho pohled se zastavil na mě, samozřejmě nikdo jiný mu nevěnoval takovou pozornost jako právě já. Uculil jsem se, rozhodl jsem se že ho potrápím. Pohledem jsem sjel k jeho rtům, a na ty své si položil prsty, se kterýma jsem si po nich přejel. Tae mě vraždil pohledem a já jsem si to náramně užíval. 

Mrkl jsem ještě kolem sebe, jestli nám nevěnuje nikdo pozornost a s úšklebkem jsem si strčil ty dva do pusy. Taehyung se doslova zakousl do rtu a svlékal mě pohledem. Lehce jsem zaklonil hlavu a prsty si z úst vytáhl. Jednou rukou jsem se chytil pod krkem a pomalu rukou sjížděl níž, až jsem se zastavil rukou na svém rozkroku a lehce si ho zmáčkl. Potichu jsem zavzdychal, opravdu potichu, aby to nikdo neslyšel a sklopil k němu pohled. Jedna jeho ruka už cosi dělala pod jeho stolem a já se vítězně usmál. Tae najednou vstal a všichni se na něho podívali ,,musím si jít něco zařídit, takže tady bude klid, za chvíli jsem zpátky," řekl a bez dalších slov odešel. 

Dal jsem mu chvíli prostor a pak jsem se vydal za ním, hádám že šel do kabinetu. Zaklepal jsem na dveře a chtěl vzít za kliku, ale bylo zamčeno. ,,Chvilku," slyšel jsem za dveřmi a já se usmál, a zaklepal ještě jednou, po druhé. Slyšel jsem malé nadávky sám se pro sebe usmál, ani v klidu ho nenechám se udělat. ,,Řekl jsem chvilku," zavrčel a v zápětí na to mi dveře otevřel. Rozhlédl jsem se kolem sebe, a pak bez nějakého varování, ho strčil do kabinetu a zamknul za sebou dveře.

,,To jsem tě až tak, dostal?" Udělal jsem nevinný kukuč.