nevlastní bratr

5

se sarou jsme se vrátili za klukama kolem 6 hodiny, když jsme vešli, videli jsme ze na stole maji chlast a vypadá to ze už jsou v náladě, hned se nas ptali jak bylo, kde jsme byly a takovy

já: peto, neměli by jsme už jit domu?
snažila jsem se s nim komunikovat, když byl trochu v náladě
p: mari, neboj, domu trefim i úplně na šrot, už chces domu?
já: však je pul noc, jsem unavena
p: dobře, tak půjdeme ano?
já: dekuji

rozloučili jsme se se vsema a šli domu pěšky, jelikož už autobusy nejezdi

p: sara je v pohode ze?
já: jo, čekala jsem to horší, ale fakt jsme si sedli
p: to jsem rad, kluci taky rikali že jsou radi že tě poznali
já: to já taky

po dlouhé ceste domu, kterou jsme opět celou prokecaly, jsem doma hned zalezla do postele a usla

rano
probudila jsem se v 10 rano, vzpomnela jsem si na to, že sara chtěla aby jsme dnes dosli ke calinovi domu, nevim jestli mám dnes naladu, nejraději bych byla doma a spala
rozhodla jsem se, ze vstanu, hodím si sprchu a vse ostatni

dolu jsem prisla kolem 11, petr tam ještě nebyl, usoudila jsem, že bude ještě spat, ohřála jsem si obed a šla si s nim sednout na sedačku, pustila jsem si nějaký film a u toho jedla

p: dobre rano, na co koukas
já: dobre, ani nevim, jdeš se pridat?
p: rád
hned co to odpovedel jsem si chtěla sednout, aby si měl kam sednout on, jelikož jsem lezela před celou sedačku, ale petr mi jen nadzvedl hlavu a položil si ji do klinu

p: v klidu lež
já: dobře teda

dívali jsme se na film, co se delo dal? nevim, usnula jsem

vzbudil me pouze kraval
když jsem otevřela oči, stále jsem lezela petrovi v klíně, ale byly tu ještě kluci a sara

sara: ale ale, šípková růženka se nám probudila
já: co tu delate
marek: tak, mate volný barak, toho se musí vyuzit
já: proc jste me nevzbudili
sara: byla si roztomilá
já: hahaha
p: no, ale dnes pijes ne?
ja: nejraději bych dal spala
p: to muzes potom