Několik let po válce je vše normální. Tedy, v jistém slova smyslu.
Kouzelnická Británie se změnila. Ginny Weasleyová podvedla Harryho Pottera, narodil se jim syn, Hermiona Grangerová se vybarvila jako lhářka a Draco Malfoy učí v Bradavicích.
Teď a...
Zaklepání vyrušilo Harryho z jeho přemýšlení. Zmateně se zamračil, neměl tušení, kdo by sem teď chodil a navíc za ním.
Malfoy.
Otevřel dveře a Draco skutečně stál na prahu, usmíval se a v ruce držel plochou krabičku zabalenou do barev zmijozelu. Beze slov ho pustil dál. Co mu mohl chtít a co to držel v ruce?
,,Hoří, nebo tak něco?" zeptal se.
Draco se ušklíbl, ale to Potter nemohl vidět, protože k němu stál Zmijozel zády. Přešel ode dveří ke křeslu a sedl si na ně, nohu přehodil přes nohu. Krabičku položil vedle sebe na opěrku.
,,Máš narozeniny, zbytek si domysli." Řekl mu prostě. A Harry by se teď nejradši plácl do čela.
Zapomněl na svoje vlastní narozeniny, výborně.
,,Neříkej, že jsi mi přišel blahopřát, protože jinak tě už vážně pošlu k Mungovi." Poznamenal Potter, než se vydal k druhému křeslu, na které se posadil.
Seděl hned na proti Dracovi.
Ten se znovu ušklíbl a vzal do ruky krabičku.
,,Vskutku, přinesl jsem ti i dárek..." pak se zarazil a zvláštně se usmál. ,,Možná i dva, pokud to tak budeš brát." Řekl nakonec.
Harry pozvedl obočí.
,,Myslel sis, že s tebou nepromluvím po tom, co jsi mi řekl, já vím." Usmál se lstivě blonďatý. Harry přikývl.
,,No... to je teď vedlejší. Před pár týdny jsem se setkal s Lasičkou, ehm totiž Weasleym, a ten mi poradil, co ti dát jako vhodný dárek. A vskutku z toho něco vzešlo." Pak mu podal krabičku. Harry nervózně polkl a vzal ji do ruky.
Jejich prsty se při předávání mírně otřely.
Opatrně odstranil obal a naskytl se mu pohled na tenkou, plochou krabičku z dubového dřeva. Nebyla malá, ani velká. Mohlo v ní být cokoli.
A Harry toužil to cokoli spatřit.
Tak sundal víčko a vytřeštil oči. Zalapal by i po dechu, ale léta bolesti ho toho zbavila.
V krabičce na zeleném saténu ležel prstýnek z černého kovu, na kterém byly sotva viditelné fialové spirály.
To není možné.
,,Weasley mi řekl, že tenhle prsten patřil Blackovi. Že prý, když jste byli tenkrát o válce na Grimmauldově náměstí, viděl jsi ho tam a chtěl sis ho vzít jako připomínku na něj. Byl ale zakletý, takže to nešlo. No... tak sem se vydal na menší výlet, Severus mi poradil pár kouzel a bylo to."
Harry neměl slov; ,,Já... Draco..."
Zmijozel ho zarazil.
,,To není vše. Když si mi řek o ton, co se ti stalo, myslím, že si zasloužíš vědět, co se stalo mě." Vytáhl z náprsní kapsy zmenšený dopis, kouzlem ho vrátil do původní velikosti a položil ho Harrymu do klína.
Pak vstal.
,,Takže zatím, Pottere a všechno nejlepší..." měl se k odchodu, ale zarazil se. Pak se smutně usmál, ,,Miluju tě."
A než stačil Harry zareagovat, byl Draco pryč.
Konec
,
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
__________
Tak jsme u konce této Drarry fanfikce, která nebyla úplně dlouhá, ani záživná, ale tak...
Pravděpodobně neskončila tak, jak by si někdo představoval, ale jelikož já nemít rád hepy endy ( je to špatně napsané schválně xd ), tak to hold skončilo takhle.
