Han Jisung neboli studen střední umělecké školy, kterého šikanují. Jeho nejlepší a i jediný kamarád je Lee Felix. Znají se už od malička a vždy drželi spolu. Jenže když si ho vyhlídl, už známý šikanátor po celé škole Lee Minho chtěl mu tak trochu zn...
(Chteli ste pokracovaní. Tak si pak nestezujte ze je to moc drsné. Hlavně ty Verunko♡)
Došel jsem domů a už pociťoval klepající se ruce. Nechci dovnitř. Zase mě zmlátí a nic víc.
Otevřel jsem dveře a vklouzl dovnitř. Vyzul jsem se a šel pomalu do pokoje. To mě ale nesměl oslovit otec.
,,Můžeš mi říct jakto že mi učitel psal že si přišel dvakrát pozdě!?" Dál mi facku a já jen sklopil hlavu.
,,Omlouvám se." Snažil jsem se zadržet slzy.
,,A nebreč nebo za chvíli budeš mít proč. Jsi nic. Nikoho nezajímaš a teď se ztrať." Řekl a odešel ven. Asi Zase do baru.
Zalezl jsem do pokoje a zamkl se pro moje bezpečí. Hodil jsem batoh na postel a že šuplíku jsem vytáhl svou známou kamarádku žiletku. Chvíli jsem se na ni koukal a pak jsem přešel do mojí koupelny která je propojená s mým pokojem.
Šel jsem k umyvadlu a vyhrnul si rukáv. Žiletku jsem jen přiložil a opatrně řezal tak aby to teklo ale zároveň aby to nebylo jak vodopád.
Žiletku jsem hodil do umyvadla a ruku si opláchl vodou. Následně jsem přešel do pokoje. Spadl jsem na postel a vytáhl mobil.
Nevím co mě to napadlo ale zapl jsem instagram a vyhledal si Minha. Měl tam zajímavé fotky.
Projel jsem instagram ale omylem jsem mu dal like na fotku. Toho jsem si samozřejmě nevšiml.
Šel jsem se osprchovat. Zapl jsem vodu shodil ze sebe oblečení a vlezl do sprchy. Ruka mě trochu štípala kvůli mnoho rankám které jsem si utvořil. Ale nelitoval jsem toho.
Po tom co jsem se namydlil jsem vylezl, usušil se a skočil do pyžama.
Vyčistil jsem si zuby a hupsl do postele. Otevřel jsem si mobil a uviděl zprávu od Minha.
.Linos.Cats.
.Linos.Cats. Co to bylo.
.Hannie. Co? Jo aha omylem.
.Linos.Cats. Nelži.
.Hannie. Nelžu.
Poslední co jsem napsal. Vypl jsem telefon a hodil ho vedle sebe a sám jsem se odebral do říše snů.
~~~Ráno~~~
Probudil jsem se na budík nastavený v mobile. Natáhl jsem ruku a otevřel oči. Koukl jsem se na hodiny a uviděl příchozí email.
Škola se na jeden týden uzavírá kvůli nečekanému útoku jednoho žáka na ostatní nebezpečnými zbraněmi. Prosíme ještě žáky kterým bylo také ublíženo ať napíší zpětný email. Hezký den.
Kámo jo. Nebude škola. Ale co budu dělat.
Vypl jsem mobil a hodil ho na postel vedle mě. Když už jsem vzhůru tak se půjdu projít. Ve městě je prý nějaká nová cukrárna takže proč ne.
Šel jsem do koupelny, vyčistil si zuby a upravil jsem si vlasy. Dále jsem přešel ke skříni a vytáhl si černou oversize mikinu a taky šedé cargo kalhoty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Pro představu)
Popadl jsem pomádu na rty, peněženku a mobil a mohl jsem vyrazit.
Odešel jsem z pokoje a šel rovnou do předsíně se obout. Obul jsem se a následně opustil dům. Šel jsem pěšky a kochal se řekou která městem protékala. Došel jsem až do města kde jsem se chvíli procházel a nakonec jsem si vyhledal onu cukrárnu. No ono je to spíše kavárna ale nevadí. Jdu tam asi jen na kávu protože já moc nejím. Vlastně nejím skoro vůbec. Je to takový můj menší problém. Přestal jsem tolik jíst od doby kdy se ve škole rozkecalo že jsem na stejné pohlaví. A může za to jediný člověk. Můj bývalý nejlepší kámoš Ko-hyun. Fakt jsem se mu se vším svěřil ale on to všem řekl. Hlavně té partě. Důvod proč jsem oběť šikany. Taky se teď moc nesvěřuju ani Felixovi poslední dobou. Nevím co se se mnou poslední dobou děje. Fakt nevím. Sice o mě většinu věcí ví ale ty největší ne.
Došel jsem před cukrárnu a otevřel dveře. Ovál mě příjemně teplý vánek a vůně skořice a tak dále.
Našel jsem si místo přímo dělané pro mě. Místo pro dva úplně co nejvíce vzadu. Místo úplně opuštěné. To je můj život.
Sedl jsem si a počkal na obsluhu. Jak jsem byl vzadu tak jsem měl docela velký výhled na celý podnik. Přišel ke mě nějaký kluk a obsloužil mě. Dál jsem si horkou čokoládu a vodu. Protože proč ne.
Vytáhl jsem mobil a podíval jsem se na sociální sítě. Nic moc tam nebylo tak jsem odvrátil pohled od mobilu a koukl se kolem.
Mou pozornost upoutal nový příchozí. Byl to Minho. Pozdravil se s tím klukem z obsluhy a najednou zmizel vzadu v šatnách pro zaměstnance a brigádníky.
Si děláš srandu. Mě tady jako fakt bude obsluhovat Minho?! Ughh.
Radši jsem se usadil a popíjel si svou čokoládku dokud ke stolu někdo nepřišel. Schoval jsem mobil a podíval se na danou osobu. Minho.
,,Chceš ještě něco?'' Zeptal se. ,,Nějakej milej seš. A ne, nechci.'' ,,Jsem milejší jen proto že tu pracuju jinak bych ti na místě něco provedl.'' Dodal a následně odešel.
Dopil jsem své pití a zaplatil. Minho se na mě strašně divně díval. Až jsem z toho neměl dobrý pocit.
Odešel jsem z cukrárny a podíval se na mobil. Felix mi psal.
Sunshine Čau Quokka k babči teda odlétám už za dva dny tak jen abys věděl. Cauves
