Čtyřiadvacet způsobů lásky...

1. prosince - And that's what I love you... ||Romanrogers

Romantika / Štěstí / Smutek / Slzy

Bylo časně ráno, skrze okna prosvítaly sluneční paprsky a já, dosud se zavřenýma očima, nasála tu nejdokonalejší vůni. Ještě více jsem se zavrtala do rudé huňaté vánoční deky a vdechla směsici vůní jantarového a santalového dřeva s kapkou vanilky, jeho vůni. Chvíli jsem se těsnila v posteli, a poté se jen v kalhotkách a dlouhém černém tričku rozešla směr koupelna.
Koupelnové kostky z mramoru příjemně studily do chodidel. Vykonala jsem svou potřebu a umyla si ruce, které si následně vysušila malým bílým ručníkem. Opět jsem přešla skrze koupelnu a poté se ocitla bosýma nožkama na tmavě dekorované plovoucí podlaze.
Malými krůčky jsem cupitala do kuchyně, přičemž mi kolem těla vlálo triko a rezavé kudrlinky mi tančily podél hlavy. Pomalu jsem se přibližovala, až jsem ucítila lahodnou vůni, a když jsem stála na prahu kuchyně, opřela jsem se o futra a jen na malou chvíli pozorovala toho sexy svalnatého blonďáka.

,,Sometimes you've gotta run, before you can walk..." - Tony Stark

Ani jsem se nenadála a už mě mačkal na svou hruď. Nejspíše bych měla méně přemýšlet nad lehkostí a krásou bytí.
,,Dobré ráno, lásko," řekl.
,,Dobré," odvětila jsem s úsměvem a zamrmláním do jeho pevné hrudi. Pořád ještě v objetí jsme se přesunuli k menšímu ostrůvku a posadili se na židličky u něj.
,,Dáš si?" otázal se.
,,Upekl jsem perníčky. První várka se mi sice spálila, ale tato by již měla být v pořádku..." doplnil a poslední dvě věty řekl sotva slyšitelně.
,,Ráda si dám, Steve," odpověděla jsem mu s úsměvem.
,,Fajn," Steve se svižně zvedl, skoro přeskočil kuchyňský ostrůvek a následně nandal na talířek pár perníčků, které následně přesunul přede mne.
,,Děkuji."
Na odpověď se jen usmál a znovu zabral místo po mém boku. Uchopila jsem jeden z perníků a přiložila ho k ústům, přičemž Steve sledoval každý můj krok. Odlepila jsem od sebe své narůžovělé rty a perník jemně ukousla. Má ústa rázem pocítila pocit slasti, mé chuťové pohárky jako kdyby najednou explodovaly v návalu euforie. Při těchto pocitech jsem prostě musela zavřít oči a vychutnat si tu dokonalou chuť skořice a medu.
Opět otevřít oči, jsem si dovolila, až po dojedení celého perníčku.
,,Tak co?" optal se a v očích mu poletovaly jiskřičky. Nevěděla jsem, co říct. Mám mu pravit své pocity, jaké ve mne vyvolávají tyto perníčky? Povědět, že mi ty perníky až moc připomínají z minulosti.

,,Tell my family, I love them..." - Clint Barton

Kdysi, ještě před Avengers, SHIELDem a samotnou Red Room, jsme je jako malé pekly s Yelenou. Tenkrát jsme je ale celé spálily. Na místo toho, abychom je vyndaly, jsme si povídaly a povídaly a povídaly. Tenkrát jsme se dost nasmály, ale vězte, že Melině ani Alexeiovi do smíchu moc nebylo.
,,Je to výborné," probudila jsem se do reality. Steve se pořád usmíval a mě napadl dokonalý nápad.
,,Co kdybychom je nějak hezky ozdobily?"
Steve ještě více rozšířil svůj úsměv.
,,Dobrý nápad, ale nemáme nic na zdobeni..."
To byl signál pro mne. Rázem jsem stála u linky. Sice nejsem moc na vaření a domácí práce, ale tohle je jedna z mála věcí, které v kuchyni svedu. Mou pracovní plochu naplnily potřebné suroviny a já se jala práce...
°°°
Poleva byla již hotová v cukrářských sáčcích a my se Stevem jsme seděli zabaleni do deky zdobící ty velmi lahodné perníky. Zrovna jsem sáhla po dalším a když jsem se podívala na ten tvar, muselo se mi lehce zalesknout v očích.
Perníček, jenž jsem držela v ruce, vypadal jako silueta Iron Mana. Smutně jsem se pousmála.
,,Víš, že kdyby Tony žil, tohle by mu nahonilo takové ego, jak velký byl Avengers Tower," řekla jsem s lehkým rozpoložením v hlase. Steve se na mne podíval uslzelým pohledem. Za celý svůj život jsem uronila slzy jen třikrát, nepočítaje když jsem byla miminko. A to když Tony s Clintem zemřeli a když mi Steve řekl, že mě miluje.
Byl to impuls, který způsobil, že mi právě kanuly slzy po tvářích. Steve si mě přitáhl k sobě a já tiše vzlykala do jeho ramene.
,,Neskutečně mi všichni chybí..." fňukla jsem. Má láska mě pohladila po vlasech.
,,Mně taky, zlato," řekl.
Po mé tváři stekla jedna neposedná Stevova slza. Palcem jsem mu setřela uslzelá líce. Podíval se na mne a položil jeden polibek na mé čelo a jeden na špičku nosu. Opět mi udělal ze své hrudi polštář.

,,Don't give me hope..." - Clint Barton

Nemusel vůbec nic říkat, všechno jsem chápala. Já nemusela nic říkat, on vše taktéž chápal.
V poklidu jsme seděli v objetí a občas vzlykli, vzpomínali a přemýšleli, jak se ostatní členi Avengers a SHIELDu mají. Jak tráví Vánoce. Je mi líto jejich rodin, ale bude znít moc sobecky, když řeknu, že jsem vlastně ráda, jak to dopadlo? Ano, přišel o život Tony, Clint a další, leč kdybych skočila já, musela bych navždy žít bez Steva a to bych nezvládla. Možná jsem ale udělala chybu, s tím že jsem se neobětovala já. Měla jsem to udělat a skočit. Clint by žil, Laura by měla naživu muže a děti tátu.
,,Nemysli na to, není to tvá chyba," přerušil mě. Nemohla jsem prostě přestat, nešlo to.
,,A proto tě miluju."
Opět nebylo třeba slov. Podívala jsem se na něj, svou pravou ruku položila na Stevovu tvář a jemně ho políbila na rty.
,,Taky tě miluju..."

,,I love you 3000..." - Tony Stark

Takže, zprvu ahoj. Jsem ráda, že mohu psát na Wattpad, za což bych chtěla hlavně poděkovat vám všem. Tahle knížka vznikla jako vzdání díku. Každá kapitola je nějakým způsobem obohacena, ozvláštněna – dnes to jsou citáty vybraných MCU postav. Taktéž má každá povídka svůj vlastní cover a jiné rozmezí, délku. Byla bych šťastna, kdybyste si otevíraly tato vánoční políčka se mnou. Tahle část s pachutí perníčků je pro úžasnou Lara-Sutor . Doufám, že se ti líbila, Laro, a samozřejmě i Tobě, který tohle čteš... 💕🫧🫂

Pokud chcete vědět více, co ve svém volné čase - kterého tedy moc není - dělám, jukněte se na můj
Twitter/X: pascalandramsey
Pod stejným nickem používám i Character Ai.

Děkuji a přeji příjemně strávený první prosincový den...
Vaše drahá
J.