Dragon girl - 3. Kapitola

250 23 6
                                    

Cestou začalo pršet a já běžela domů abych úplně nezmokla.
Pustila jsem si televizi a šla si nachystat večeři. Nic zajímavého ani nového v TV nebylo.
Dala jsem špinavé nádobí do myčky a šla se převléct do černých legín a trička s batmanem. Když jsem se převlékala zabolela mě pravá lopatka. Podívala jsem se do zrcadla a všimla si velké jizvy přes pravou polovinu zad. Musím to mít po převtělení jednoho z křídel. Další poznatek toho, že ztrácím svého draka...
Asi si říkáte proč... Vždyť jsem se i Převtělila. Řeknu vám to. Každý drak má svou květinu, která vám tedy vašemu drakovi dává sílu, energii... No a mě ji vzali. Abych se nepřevtělila před lidmi. Je to zakázané, ale někdy tomu nezabráníte, emoce vám to nedovolí. Pokud drak cítí větší napětí emocí tak se projeví. Jen pro svou ochranu.
Možná by vás zajímalo proč mě vůbec z kmene vyloučili, ale zatím vám to neřeknu. Ještě na to nejsem připravena.... možná časem.

V noci jsem nemohla usnout a tak jsem si vlezla na gauč, zapnula lampičku a začala číst "Hostitele".
..."jsi paranoidní.. Ale asi je to nutné pro přežití"... v tom mi zabzučel mobil...
*máš zítra čas?* neznámé číslo
*kdo jsi?* odpověděla jsem otázkou
*Chceš zpět svého draka ne? Vím kde najdeš svoji květinu* cože? Kdo to je?
*jak? Co? Kdo jsi?!!!* zeptala jsem se znovu.
*zítra budu čekat v parku, tam v zadu. Buď přijď a zachraň svého Axima a nebo zemře. A víš, že ty s ním.* na to už jsem neměla sílu odpovědět. Normálně jsem se rozbrečela jak malý děcko. Bulela jsem do polštáře... nakonec jsem si slzy utřela hřbetem ruky a zapřemýšlela nad tím. A aby jste věděli Axim je rasa draka. Jako mají psi třeba retrívra, jezevčíka atd. Tak já jsem Axim... jeden z nejvzácnějších a nejsilnějších draků. Umím dštít,no jak bych to řekla, led, sníh... studený vzduch až -100°C vše na dýchnu se zmrazí. Vtipný je, že má sestra dští oheň stejně tak i má matka a otec? Ten nevím kde je.... tvrdí mi, že odešel ale to já si nemyslím.
A teď zpět k té SMSce. Co mi jiného zbývá? Vlastně vůbec nic. Musím to risknout.
Zbytek večera už jsem neusnula. Jen jsem přemýšlela jak to udělám a jestli to není podvrh.

Ráno jsem se nachystala a šla do školy, dokonce jsem nepotkala ani Edwarda za což jsem byla vděčná.

Konečně byla poslední hodina a měli jsme sloh. Naše třídní nám vymyslela zase úžasný téma a to -člověk a jeho vlastnosti.
Naprosto perfektní ne?
Já to stejně nestihla dopsat tak co?
...
Každý krok byl těžší a těžší... Blížila jsem se k domluvenému místu. Ruce i nohy se mi klepaly jak blázen moje myšlenky byly rozbouřené jako moře po Tsunami. Zahlédla jsem sedící postavu v zarostlém altánku. Zamířila jsem tím směrem.... Buď teď a nebo nikdy.
Tomu člověku jsem neviděla do tváře měl plášť takže jsem ani nevěděla jestli to byl muž a nebo žena.
,,Věděl jsem, že přijdeš" promluvil muž temným hlasem.
***
Tak dnes už druhý díl. Ale chtěla jsem ho napsat. Budu ráda, když napíšete co si o tom příběhu myslíte. co zlepšit atd. Děkuju za přečtení, vaše 👑blond princess👑

Dragon girlKde žijí příběhy. Začni objevovat