Už pěknou dobu sedím na lavičce pod stromem a Jared nikde. Pomalu jsem se začala zvedat -v tu chvíli jsem si myslela, že přiběhne a začne se mi omlouvat, jak to bývá v těch filmech, ale ne... Nikdo nikde... "Vítej v realitě" ozvalo se mi v hlavě.
Rozhodla jsem se, že radši půjdu někam na kafe. Ale před kavárnou jsem se zastavila, otočila jsem se o 180° A vstoupila do hospody hned naproti. Byla to dost moderní hospoda, skoro restaurace. Sedla jsem si k baru a zavolala na Martyho-barmana.
"Natoč mi pivo, prosím tě" řekla jsem zklesle.
"Tak povídej" kývl na mě a posunul mi sklenici pod hlavu.
Víte Marty je můj nejlepší kámoš, ale moc se nevidíme, protože pracuje skoro pořád. Rodiče se na něj vykašlali a on si musí zaplatit školu a intr a vlastně všechno. Vždycky na mě pozná, že se něco děje.
Pověděla jsem mu vše od setkání s ním až po tuhle hospodu. Samozřejmě kromě toho s tím drakem, neví to o mě.
"Je to kretén" mrkl na mě a trochu se ušklíbl. "jen by mě zajímalo proč to udělal"
"No a představ si jak to musí zajímat mě" dopila jsem třetí sklenici s pivem a chtěla platit, když v tom mi Marty chytl za ruku a řekl, že to vezme na sebe.
Zrovna končil a tak jsme šli spolu.
,,Víš, že jsem tu pro tebe" usmál se na mě a zatáčel k cukrárně.
,,Vím. Kam to jdeme?" Podívala jsem se mu do očí. Je o hlavu vyšší takže mu svítilo do obličeje a já nemohla pořádně rozeznat jak se tváří.
,,Myslím, že by jsi si zasloužila něco dobrého." Zasmál se.
,,Ještě že tě mám." pěstí jsem do něj žďuchla.
Došli jsme k okýnku se zmrzlinou.
,,Čokoládovou a jahodovou, prosím" řekla jsem paní svou objednávku.
,,Já to stejné" řekl Marty.
Když si to tak uvědomím, mám ho strašně ráda. Škoda že musí pořád pracovat.
Podívala jsem se dovnitř jestli náhodou není volné místo, když v tom jsem se zastavila u jednoho stolu. Slzy se mi nahrnuly do očí.
,,Děje se něco?" Zeptal se Marty. A podíval se stejným směrem. ,,pojď jdeme" řekl a táhl mě pryč.
,,Jsem taková kráva." Pořád jsem naříkala a soplila si do ruk.
,,Né, to on je blbec. Pojď půjdeme k tobě." Já jen kývnula a pořád přemýšlela proč. Jen kdyby to nebyla ona. Proč Angelika?
,,Ale on vypadal, že je jinej." Rozbrečela jsem se Martymu na rameni. Nemohla jsem uvěřit, že mě Jared odkopal kvůli... takové náně.
,,Bůh ví co mu Angelika navyprávěla." řekl a začal mě hladit po zádech.
,,Jdu do koupelny." přece jsem mu nemohla smrkat do trička celou věcnost a ještě vypadat jako čarodějnice.
Když jsem tam došla, podívala jsem se do zrcadla. "bože" řekla jsem si pro sebe. Vážně nechápu co bych teď bez něj dělala. A pak mi to došlo. Rozeběhla jsem se zpět do obýváku.
,,Můžeš tu se mnou bydlet. Jen do té doby než si najdeš pořádné bydlení. A nemusíš tolik pracovat. Pokoj tu je." Vyhrkla jsem to na něj tak rychle, že ani nevím jestli to stihl všechno pobrat.
,,No...já Nevím. Nechci tě tu obtěžovat."
,,Děláš si srandu? To bych ti to přeci nenabízela." Usmála jsem se a projela mu rukou vlasy.
,,Já si to ještě promyslím, ale jestli chceš můžu tu přes večer přespat. Stello... víš, že pro tebe udělám cokoliv a ty se mi za to nemusíš odvděčovat."
,,Ale... já se ti neodvděčuju. Jen já nechci bydlet sama a ty nemusíš bydlet v takovém pajzlu."
Už bylo deset a já byla strašně unavená takže jsem si šla lehnout. Marty zůstal spát na Gauči, usnul dokonce dřív než já. Pak mě napadlo, že bych ho nejspíš měla vzbudit. Přece ho nemůžu nechat spát na tom nepříjemným Gauči.
,,Vstávej..." trochu jsem do něj drkla. ,,hmm" zavrněl a rozlepil oči. ,,pojď si lehnout do postele." pobídla jsem ho a pomohla mu vstát. Zavedla jsem ho do volného pokoje a šla si lehnout k sobě.
Ráno jsem s nechutí vstala a stále se rozmýšlela. Nakonec jsem se rozhodla. Martyho jsem nechala spát a oblékla se. Půjdu dřív... Třeba zjistím jak to vlastně je...
Zdálo se mi, že venku bylo mnohem větší vedro než obvykle. Nohy se mi motaly, hlava se mi točila a před očima se mi stmívalo... Na chodník nesmyslně pražilo slunce, v ústech jsem si přežvykovala a převalovala jazyk aby mi sliny zahnaly pachuť v puse.
Když jsem se podívala na místo setkání, neznámý už tam čekal. "můžu si to ještě rozmyslet." říkala jsem si pro sebe...
TAK A JE TU DALŠÍ DÍL. NAPIŠTE JAK SE VÁM PŘÍBĚH LÍBÍ/NELÍBÍ A JAK MYSLÍTE, ŽE TO DOPADNE? JAK SE STELLA ROZMYSLÍ? DĚKUJU ZA PŘEČTENÍ ❤️ vaše 👑BLOND PRINCESS👑
ČTEŠ
Dragon girl
FantasíaLétat... To by byla odpověď na otázku Heingllerové, naší učitelky. ,,Tak co by jsi chtěla právě teď Stello?" Zopakovala svůj dotaz. ,,svobodu" řekla jsem trochu uškrceným hlasem... ,,ach... Opět jsi úplně mimo" .... Ne, to se opět mýlíte. - příb...
