Klaroline?

515 24 4
                                    

Čekal jsem tam tak dlouho, ale Bonnie se stále neprobudila.. Že by bylo něco špatně?.. Šel jsem k ní a dal ji trochu mé krve, jestli to pomůže, ale nepomohlo.. Najednou jsem slyšel jak se její hruď zvedá...

Klaus- ,,Bonnie?"

Bonnie- ,,Ty hajzle!" A začala mumlat nějáké to své čarodějnické zaklínadlo.. Svíjel jsem se v bolesti.. Ta bolest co mě bodala do hlavy. Je silnější než kdy byla, ale co zmůže čarodějka z MF proti slavnému Klausovi Mikaelsonovi.. Nejsilnéjšímu hybridu, původního hybrida.. Postavil jsem se a chytl ji pod krk... Hodil jsem jí na zeď.. Než stačila pokračovat v kouzlu jsem jí chytl pod krk...

Klaus- ,,Nevím jaktože žiješ, ale ujasníme si to, že na mě si dovolovat nebudete, NIKDO Z VÁS!... Zařiď to, aby se Elena vrátila, nebo si pohraju s tvými kamarády a zajedu si i pro Jeremyho" a poškádlil jsem jí úsměvem

Bonnie- ,,To bys neudělal, bojíš se, že tě Caroline bude nenávidět" Ďábelsky se naě podívala, každý ví, že mám pro Caroline slabost ,,To nejde Klausi, Kai to zařídil tak, aby se tu objevila až umřu já"

Klaus- ,,Zařiď to!!" Trošku víc jsem na ní zvýšil hlas. Slyšel.jsem jak se vzpírá..Pomalu jsem k ní došel ,,Bonnie" a se slovy jsem si k ní pokleknul a podal jí ruku, ale škubla hlavou na nesouhlas. Tak jsem se toho ujal sám a chytl jsem její ruku, možná jsem si s ní trošku hrál. Cítil jsem jak se Bonnie na mě kouká, možná to byl i úsměv co naznačila na její tváři. ,,Bonnie" zvedl jsem hlavu a koukal na ní ,,Všichni chceme to samé, tebe a Elenu naživu ve stejnou chvíly. Pomůžu ti s čímkoliv"

Bonnie- ,,Proč?! Na co ji potřebuješ?" A vytrhla ruku z té mé

Klaus- ,, Bonnie, mám svoje plány a nečekej, že je někomu řeknu, řeknu ti jen to, že tím nikomu kromě mě neublížím. Mé úmysly nejsou vždy zlé"

Bonnie- ,,Počkat jak tobě?" Všimla si, že jsem.omylem zmínil o tom, že ublížím jedině sobě

Klaus- ,,Jak jsem řekl" Udržel jsem si svoji hrdost ,,Víc ti neřeknu, je na tobě jakou cestu si zvolíš. Jenom zvol tu správnou" A rychlostí jsem odešel od Bonnie.

Nevěděl jsem co chci dělat. Cestou domů jsem si vzpoměl na Caroline. Na ty její krásné blonďaté vlasy. Na její styl. Na její chování a jak se snaží odepřít naše spojení..

Před rokem - Klaus A Caroline

K-,,chci tvoje přiznání"

C- ,,Moje přiznání?..Nic jsem neudělala... Přiznání o čem?'

K-,,O mě..Jak to tady dokončíme, tak odjedu a už se nikdy nevrátím. Už se mi nikdy nebudeš muset podívat do očí a skrývat naše spojení nepřátelstvím a odporem.. Už nebudeš muset nenávidět tu svou temnou část, která mě má ráda i přesto, co jsem udělal.Budu pryč, a ty budeš volná. Já jen.. chci abys byla ke mně upřímná"

C-,,Jsem na vysoké škole.Buduju si svůj život.Mám plány a budoucnost a věci, které chci dělat, a ani jedna z nich nezahrnuje tebe, ani jedna.."

K-,,Chápu"

C-,,Nechápeš, protože skrývám to naše spojení za nepřátelstvím, protože se nenávidím za pravdu, takže pokud mi slíbíš, že odejdeš a už se nikdy nevrátíš, tak ano, budu k tobě upřímná. Upřímně ti řeknu co chci.."

K- ,,Odejdu... a už se nikdy nevrátím, přísahám"

C- ,,dobře.."

Nyní

Došel jsem domů, vyslékl jsem si tričko a jenom v teplácích jsem upadl na gauč a koukal se do stropu. V hlavě jsem měl záblesky momentů co jsem prožil s Caroline..

Caroline- ,,Klááááusi?" Slyšel jsem jak se blíží kdo obýváku ,,Klausi!" Najednou mě viděla na gauči ,,Haló..Klausi ty si mě neslyšel?"

Klaus- ,,Jasně, že slyšel. Myslím, že tě celé MF slyšelo" Koukl jsem se na ní a viděl jak se ji na tváři vykouzlil úsměv. Začala se smát a já musel taky. Přesně tahle konverzace se stalaa před rokem, kdy bezlidská Elena ukradla Caroline šaty.

Caroline- ,,Vůbec jses nezměnil" A s vysmátým obličejem se ke mě přibližovala

Klaus- ,,Caroline" Nahodil jsem vážný obličej, protože mi předchvilkou zarazila dýku do srdce..

Caroline- ,,Klausi já" Šla ke mě blíž a blíž a když stála zhruba metr předemnou tak se zastavila
,,Já se ti chci omluvit Klausi, přehnala jsem to a já.. Já"

Klaus- ,,Ticho Caroline, v pořádku už jsem si to vyřídil s Bonnie" Caroline zbystřila ,,Ne, neboj je v pořádku" a usmál jsem se.. Caroline se mi vtrhla do objetí a vnímal jsem její vůni.. Když se mi z objetí vytrhla tak se otočila a byla na odchodu. Slyšel jsem jak se jí chce brečet, držela to. Jak se chystala tak jsem.ji chytl za ruku a přitáhl.zpátky ke mě. Utřel jsem ji slzu co ji stekla po tváři.. Úsmála se.. Když najednou....... (Pokračování příště)

Takže jsem zpátky :) Omlouvám se, žei to trvalo tak dlouho, ale byla jsem na tom špatně, ale jsem tu a mám spousty nápadů :') Co nejdřív se pokusím napsat další díly a další příběhy :'),,





Klaus & CarolineKde žijí příběhy. Začni objevovat