2.

253 45 5
                                    

S následující kapitolou mi taky pomáhala úžasná renn_barnes_ <3


***




   Během společného hovoru se dvě mladé duše domluvily na čase a místě, kde se také sešly.

   Kdyby jen ti dva věděli, že ve skutečnosti každý z nich od jejich schůzky očekával něco úplně jiného...


   Liam si oblékl černou košili a společenské kalhoty, což překryl rolákem, kabátem a šálou stejné barvy. Upravil si vlasy i vousy, aby vypadal co nejelegantněji. Do kapes si navíc schoval jeden pár rukavic navíc, kdyby se chtěli ještě projít venku a jeho společníkovi byla zima na prsty.


   Niall si oblékl bílé tričko, modré džíny, první mikinu, co mu přišla pod ruku, a šedou bundu.

   Moc nedbal na to, co měl na sobě. Hlavní snad bylo to, že nepřišel pozdě, ne?


   „Zdravím... znovu. Jsem Liam a tohle je pro Vás," podal si brunet s drobným mladíkem naproti sobě ruku.

   Následně mu předal svázané slunečnice, které mu pořídil.


   Bylo slušností přinést alespoň drobný dárek. Když při pohledu z okna květinářství viděl, že už zase začal padat sníh, rozhodl se pro výběr takových květů, které byly pravým opakem mrazivého venkovního počasí. Doufal, že touto volbou neminul.


   Mladší z nich na něj překvapeně zamrkal.

   „Jsem Niall. To... to je opravdu pro mě?" vydechl s upřímným úsměvem. „Jsou nádherné."

   „Není zač. Nevím, jaké máte... jaké máš rád květiny, tak jsem improvizoval. Doufám, že to dneska zjistím a obecně tě víc poznám."

   „Tyhle se mi líbí. Moc," celý zářil jako sluníčko.

   Vlastně nikdy od nikoho květiny nedostal... nebo si v tu chvíli jen nemohl vzpomenout?

   Ne, takhle se určitě nikdy necítil. Nikdy s nikým...

   „Děkuju, vážně."


   „Takže máš nejradši slunečnice? Výborně, jsem moc rád, že jsem se trefil. Není vůbec zač," mrkl na něj Liam.

   Vzal jeho volnou ruku do té své a políbil její hřbet. Díval se mu při tom do očí.

   Následně jej za ni odvedl ke stolu, kde se spolu usadili.


   Niall z toho byl celý hrozně vyjukaný.

   Brunet se k němu choval tak mile... dokonce mu odsunul židli!

   Takhle se o něj nikdy nikdo nestaral ani nezajímal.

   Cítil se jako princezna.




***




   Bylo to rande se vším všudy. Ptali se a zase odpovídali na různé otázky, poznávali se a vyšší z n nich svému společníkovi neustále nějak lichotil.

   Ke konci, když ho doprovázel domů, ho dokonce držel za ruku.

   „Tady bydlíš?" zeptal se, když došli k menšímu domečku.

   Už zvenčí to vypadalo útulně. Určitě se o to staral.


   „Jo," přikývl modrooký, „děkuju za dnešek. Moc jsem si to užil."


   „Já taky děkuji. Bylo to krásné," stiskl Liam jeho ruku v té své. „Mohli bychom se spolu domluvit na naší další schůzce. Co říkáš?"

   „Jo. Jo, to by bylo fajn."


   Když měli datum, místo a čas , přišlo na řadu loučení.

   „Můžu tě obejmout?"

   „Jasně," usmál se Niall a sám ho prostě objal.

   Líbilo se mu, jak byl velký a pevný a...

   Prostě z něj byl úplně hotový.

   V životě nepoznal někoho, kdo by byl tak strašně sexy...


   Starší schoval svůj obličej do jeho krku a přitiskl si ho víc k sobě.

   Byl sladký. Nejen svým vzhledem, ale i chováním.

   Přál si s ním mít seriózní romantický vztah plný lásky.

   V životě by ho nenapadlo, že by ho tenhle zdánlivě nevinný chlapec mohl chtít jen do trojky se svým kámošem s výhodami...

   „Tak... já už půjdu. Napíšeme si."

   „Dobře. Dobrou noc," pustil ho a věnoval mu úsměv.

   Sledoval ho, jak se k němu otočil zády a zmizel za dveřmi, kam si s sebou odnesl i květinu, kterou mu dal.


   „Tak co, jak to dopa-... on ti dal kytku?" vykulil oči brunet, který svého spolubydlícího začal vyslýchat dřív, než si stačil jen sundat boty.


   „Nedělej, žes nešmíroval," uchechtl se Niall.

   Věděl, že jeho kamarád často přes záclonu sledoval, co se kde šustlo.

   „Koukal jsem, jak jste se ochmatávali, kytky jsem si nevšiml."

   „Ochmatávali?" pozvedl obočí a uklidil své boty.

   „No tak, Niallere, přestaň mě napínat a vyklop to!"

   Musel si povzdechnout.

   „Je to komplikovaný..."


   „Neřekls mu to, co?" opřel se Louis o futra a založil si ruce na hrudi.

   Zklamalo ho to. Byl na to natěšený celou tu dobu, co byl blonďák pryč, a teď se dozvěděl tohle...


   „Ne... ale řeknu mu to," vyhrkl chlapec v zimní bundě dřív, než si to stačil rozmyslet. „Musím na něj pomalu, on... myslím, že asi hledá něco jiného. Ale zpracuju ho a až mu to řeknu, určitě na to přistoupí, slibuju!"

   „Slibuješ?"

   „Slibuju."




***


Los Instagramos: mia_charlotte__

renn_barnes_: renn_barnes

You two are f*ckin'?! (LARRY, NIAM) | CZKde žijí příběhy. Začni objevovat