You two are f*ckin'?! (LARRY, NIAM) | CZ

3.

   Uběhly dva měsíce a Louise už přestalo bavit neustále čekat.

   Jeho blonďatý spolubydlící byl každý týden minimálně jednou někde venku s jejich cílem, o němž si nižší z nich původně myslel, že bude jejich společným úlovkem. Nyní však začínal mít pocit, že už to pochopil a vše konečně viděl tak, jak to ve skutečnosti opravdu bylo.

   Došel k závěru, že chtěl Niall toho chlapa zaručeně jenom pro sebe. Stačil mu jen na ty jejich zpropadené schůzky, kde se najedl dostal pár chabých lichotek.

   A proč? Jak se mohl jen s takovým málem spokojit?

   Jednoduše! Protože přece pořád spal s Louisem, tak mu nevadilo, že se ten hnědooký nabouchanec stále k ničemu neměl.

   To blonďaté nemehlo už mu určitě dávno ani neplánovalo říct, proč to všechno vlastně začalo. Jen se smál těm jeho řečem a nic, co by mezi nimi mohlo udělat zle, radši ani nevytahoval.

   Louis se cítil zrazeně. Jeho nejlepší kámoš s výhodami se kompletně vykašlal na jejich společnou prosbu, na jejich společný požadavek a zkrátka na všechno, co po tom vysokém fešákovi vlastně původně chtěli.

   Vážně už se tolikrát snažil naznačit, že v tom přece měli figurovat oba...

   Například kdykoliv dorazili do kavárny, kde ten mladý muž pracoval. Snažil se na sebe taky nějak upozornit, aby ho úplně nevynechávali. Nebo když spolu šli ti dva ven, a pak se vraceli. To jim chodíval naproti.

   A především neustále na svého kamaráda tlačil, ať už tomu chlapovi přestane mazat med kolem pusy a konečně mu řekne pravý důvod k tomu, proč s ním vůbec někam začal chodit.

   Jenže ono prostě pořád nic.

   Jeho trpělivost narazila na svou hranici, když blonďák přišel domů s hromadou čokolády, a pak mu nechtěl dát. A to ani sex, ani tu čokoládu. Měl snahu to vyřešit, chtěl s ním mluvit jako člověk, ale rupaly mu nervy, když se dozvěděl, že to prý byl dárek, a tak z toho nic mít nebude.

   Dost nepěkně se ten večer nepohodli. Pohádali se, jako snad ještě nikdy předtím.

   A tak během následujícího týdne trval na tom, že na další schůzku prostě půjde s nimi, ať už se jim to bude líbit nebo ne.

   A tak se taky vyskytl v této prazvláštní situaci.

   Niall s Liamem spolu o čemsi nadšeně tlachali a neustále si vyměňovali zářivé úsměvy, zatímco on podmračeně seděl u svého vína a čekal, kdy konečně začnou řešit to, jestli si spolu vlastně vůbec zašukají nebo ne. Podepíral si hlavu a zíral do poloprázdné skleničky, kterou prsty pomalu otáčel po směru hodinových ručiček.

   Nevěděl, kolik bylo hodin, ale připadalo mu to, jako by se vrátil do svých školních let na jednu z nekonečných přednášek jejich třídního učitele na střední. Už stačilo jen odnést víno a usnout a byl by na tom jedna ku jedné úplně stejně.

   „Můžu Vás pozvat na skleničku něčeho nového nebo to chcete nejdřív dopít?"

   Zvedl pohled a překvapeně si prohlédl vysokého kudrnatého muže. Měl zelené oči, které se na něj tak upřeně dívaly...

   „To je na mě?" pozvedl obočí a pro jistotu se otočil za sebe, aby zjistil, jestli nekouká za něj.

   „Ano, je."

   „Proč?" vypadlo z něj dřív, než si to stihl pořádně rozmyslet.

   Na tváři toho muže se promítl údiv.

   „No, protože... protože tu sedíte tak sám. Chtěl bych Vás alespoň na chvíli nějak zabavit."

   „Aha..."několikrát pomalu přikývl na důkaz souhlasu.

   Pak ovšem naklonil hlavu na stranu a přimhouřil oči.

   „A proč?"

   „Protože jste okouzlující."

   Tak to byla ta největší lež, kterou kdy slyšel. Bylo to uvěřitelné jako jeho heterosexualita a asi tak pravé jako jeho levá ruka. Spokojenost v jeho sexuálním životě s nejlepším kamarádem byla skutečnější než to, co teď ten člověk řekl.

   Vždyť vypadal jako totální trouba a tvářil se maximálně nepříjemně.

   „No tak, pojďte se mnou alespoň na jednu skleničku."

   „Fajn," vydechl a vstal.

   Zelenooký kudrnáč se poprvé usmál opravdu upřímně. Když si odsedli a on jim objednal, natáhl k němu přes stůl ruku.

   „Jsem Harry."

   „Louis."

   „Máš i okouzlující jméno."

   „Jasně, to určitě."

   „Opravdu."

   Jejich malý spor utnul příchod číšnice a přínos jejich objednávky.

   „Tak na zdraví."

   Louis si ho celého sjel pohledem. Pořád nechápal, co měl za lubem.

   Otočil hlavu přes rameno a krátce se zadíval na ty dva. Pořád si vyměňovali úsměvy.

   No co... tak se zatím alespoň nechal pozvat.

   „Na zdraví."

***

Los Instagramos: mia_charlotte__