„Jdu ven.. se převléknout" jednoduše jsem odpověděla.
„Nikam nejdeš.." řekl.
______________________________________
Za boky si mě přitáhl blíž k sobě.
„Jen se chci ujistit že tu semnou zůstaneš" chytil mě kolem pasu.
„Em.." vyšlo z mých úst.
„Pšt.." chytl mě za tvář.. koukal mi přímo do duše.
„Vím co potřebuješ" usmál se.
Dal mi jemný polibek na rty a odtáhl se ode mě.
Na tváři mu hrál úšklebek který jsem u něho už několikrát viděla.
„Uvolni se.. jsi až moc ve stresu kotě" usmál se a dal mi jeden z mých neposedných pramínků vlasů za ucho.
Nedokázala jsem ze sebe vydat jediný slovo, byla jsem v šoku.
Cítila jsem jeho horký dech na mých rtech.. když v tom se najednou jeho rty ocitli na těch mích začal mě líbat a já pouze spolupracovala.
Jeho ruce putovali po celém mém těle. Dokud jedna jeho ruka nezabloudila na mém stehně.
Začal se přibližovat k mému citlivému místu ale stále se držel na mém stehně. (Ty pičo nevím, říkejte tomu třeba černá díra. Nejlepší by byl normálně "rozkrok" ale to je jedno.)
„Tak moc tě chci.." šeptl do polibku.
Jeho slova mě doslova přivádí k šílenství. Chytla jsem jeho tvář a pokračovala v líbání.
Jeho ruka se z mého stehna přemístila na můj rozkrok.
Rukou mi přes můj spodní díl plavek škádlivě třel o mé citlivé místo.
Z mých úst vyšel tichý stén který Tom ihned utišil jemnými polibky.
Odhrnul mi plavky na stranu.
Tentokrát však místo toho aby mě dráždil, strčil prsty hlouběji do mých záhybů a hledal můj klitoris.
Když ho našel, začal ho jemně hladit, kroužil kolem dokola, až jsem si pomalu myslela že z toho exploduji.
Pocity, které ve mně narůstaly, byly intenzivní, téměř nesnesitelné.
Tom se ode mě odtáhl a podíval se mi do očí.
Oba dva jsme zrychleně dýchali. Miluju ho.
„Ann.. řekni mi co chceš" jeho hlas byl tichý a svůdný.
Měla jsem co dělat abych svou odpověď nevykřikla. Ale místo toho jsem tiše zasténala a víc se na něho přitiskla.
"To je ono" jeho prsty se zaryly hlouběji do mého citlivého místa.
„Jsi tak zatraceně krásná" řekl a přitáhl si mě do polibku.
Stále jsme se líbali teda jen do té doby dokud jsem si neuvědomila co dělám a jak moc špatné následky by to mělo kdybych nepřestala. Ikdyž jsem toho už posrala dostatečně dost.
Odtáhla jsem se od Toma a slezla z něj.
„Tohle není úplně dobrý nápad" vylezla jsem z vířivky.
„Ann.." vylezl i Tom.
„Na.. tady máš ručník.. budu u sebe v pokoji kdyby něco" řekla jsem a odešla k sobě.
Vzala jsem si nějaký čistý oblečení a ještě se odebrala do sprchy.
Vysprchovala jsem se a pak si zalezla do pokoje, skočila jsem do postele a začala projíždět sociálními sítěmi.. dokud jsem neusnula.
Bohužel mi to vůbec nešlo, furt jsem myslela na Toma, na to co se stalo před ani ne půl hodinou ve vířivce.
Z mého přemýšlení mě vyrušil zvuk vrzajících dveří u mě v pokoji. Ležela jsem a dělala že spím, doufala jsem v to že to není Tom a že nepřišel za mnou, sem nahoru.
Ležela jsem a čekala na to co se bude dít.
Když v tom jsem ucítila jak se vedle mě prohla matrace a jak se daná osoba přikryla kouskem mé deky.
„Tome..?" otočila jsem se čelem k němu.
„Hm" zamumlal.
„Co tu děláš?" byla jsem v polospánku.
„Nic.. jen jsem přišel za tebou" řekl.
„Udělal jsem něco špatně Ann..?" zeptal se.
„Že se teď chováš jak kdybych ti zabil rodinu.." dodal.
„Nechci s tebou o tom mluvit Tome" otočila jsem se zády k němu.
„Dobře.." šeptl.
„Dobrou" řekla jsem a zavřela oči.
Snažila jsem se upadnout do říše snů ale nemohla jsem.. stále jsem myslela na to co se mezi námi stalo.. měla jsem ho nechat, já to chtěla a on? Nejspíš taky.. tyvole co to plácám.. asi bych měla jít radši spát.
Zachumlala jsem se do deky, když v tom jsem ucítila dvě silné paže na mým pase.
„Dobrou.." šeptl mi přes rameno do ucha.
Trochu mě to zaskočilo, chytla jsem jeho ruku a usnula.
....
Druhý den. (Čtvrtek)
Ani nevím v kolik jsem se probudila, telefon jsem měla vybitý takže jsem se nemohla podívat na to kolik je hodin.
Vstala jsem z postele a odebrala se do koupelny. Udělala jsem si svojí každodenní hygienu a pak se odebrala do kuchyně.
„Dobré ráno" řekl Tom když mě uviděl v kuchyni u linky.
„Dobré" řekla jsem směrem ke gauči.
„Hele Ann.." zvedl se a přešel ke mě.
„Ano?"
„Chtěl bych se ti omluvit za ten včerejšek.. prostě nechápu co to do mě vjelo" opřel se o linku.
„Em.. v pohodě" řekla jsem.
„Ale musíš uznat že se ti to líbilo" ušklíbl se.
V tomhle mu lhát nemůžu když vím že jsem ho fakt hodně v tu chvíli chtěla...
Zdarky chcanky.
Jak se máte lidi, omlouvám se že takhle pozdě ale prostě idk byla jsem líná. Každopádně se omlouvám za chyby bolí mě hlava jak pičus takže snad nevadí.. zatím se mějte a papaaa. Jo a tohle je zatím nejdelší kapitola. 😰
