Pohledný manažer známých kaváren má za sebou těžký rozchod, který se snaží statně nést. Osud ho však nenechá dlouho samotného a do cesty mu přivede sebevědomého Jungkooka se smyslem pro humor, jenž Taehyunga okouzlí již na první pohled. Jak bude jej...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Taehyung POV.
Dnes jsem totálně zaspal. Nevzbudil mě ani Yeontan, který chudák potřeboval ven. Zdálo se mi o bývalým a to mě znovu donutilo k přemýšlení, co se mezi námi pokazilo. Byl jsem s ním tak šťastný. Stále nechápu, kde jsem udělal chybu, že on se mnou šťastný nebyl. Jin mi sice dokola opakuje, že za nic nemůžu, ale stejně by opakoval i kdybych mohl. Chyba je vždy na obou stranách. Rád bych jen věděl, čím jsem já pochybil.
Ještě že jsem si smlouvu a papíry pro Jungkooka připravil už včera. Dnes nemám nic moc na práci, musím se jen stavit v kavárně, dát mu je podepsat. Také mě zajímá, jak si vede. Ten kluk je přeci jen číslo. Popravdě jsem na něho nemohl přestat myslet včera celý zbytek dne.
Dorazím do kavárny okolo druhé hodiny odpoledne. Tentokrát na mě jedno místo na parkovišti zbylo, takže jsem nemusel chodit dva bloky v té nepříjemné zimě. Dnes jsem ji nepodcenil a oblékl si kabát.
V kavárně jsou obsazené všechny stoly, což je dobře. Zdá se, že kluci stíhají skvěle. Po dlouhé době vidím Yoongiho s Hoseokem se na sebe láskyplně usmívat za barem. Koho ovšem nevidím je Jungkook.
,,Zdravím, pánové. Koukám, že vám to dneska jde." posadím se k pultu na barovou židličku, poté co je pozdravím.
,,Ahoj, Taehyungu." opětuje mi pozdrav Yoongi a hned po něm Hoseok.
,,Kde je Jungkook? Přinesl jsem mu smlouvu, společně s hromadou papíru o bezpečnosti práci a hygieně." ptám se, zatímco si vytahuji štos papírů ze svého koženého kufříku.
,,Jungkook tady poletuje jak motýl, Taehyung-ssi. Dostáváme takový dýška, které ani neznám a nálada je skvělá jak vtipkuje se zákazníkama." vychvaluje ho Hoseok až do nebes.
,,Páni. To rád slyším." překvapeně se na ně usmívám, přičemž Yoongi souhlasně přikyvuje.
,,Upřímně, taky jsem nečekal, že bude až tolik nápomocný a rozzáří to tady." přizná spokojeným výrazem ve tváři a uznale se rozhlíží po kavárně, kde též vypadají všichni zákazníci spokojeně.
Jungkook vyjde ze zadní místnost, kde se nachází kuchyň a nese tác s hrnky, který položí na pult za Yoongiho.
,,Dobrý den, pane Kime." pozdraví mě zdvořile, když si všimne mé maličkosti.
,,Zdravím, Jungkook-ssi. Jak se vám tady zatím líbí?" zeptám se ho mile. Vesele se pousměje s kladnou odpovědí.
,,Jsem rád, že jste mě přijal. Velice mě to tady baví." vděčně sklápí hlavu.
,,Kluci si vás nemůžou vynachválit. Rád slyším, že jsem nakonec neudělal chybu." řeknu mu, přičemž se po poslední poznámce nad sebou zarazím. Odkašlu si s nepříjemnou pachutí na jazyku, po těchto slovech. Rozděluji si papíry, které mu dám podepsat, zatímco poněkud zmateně stojí na místě.
