Pohledný manažer známých kaváren má za sebou těžký rozchod, který se snaží statně nést. Osud ho však nenechá dlouho samotného a do cesty mu přivede sebevědomého Jungkooka se smyslem pro humor, jenž Taehyunga okouzlí již na první pohled. Jak bude jej...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Taehyung POV.
Jsem tak unavený!
Celé týdny jsem se nezastavil. Naše firma se snad zbláznila. Přijali můj návrh o fotobudkách. Musel jsem na všechno dohlížet a probírat s designéry, protože chtěli i přestavět některé kavárny.
Uběhl celý měsíc a já si konečně můžu dát na chvíli oraz. Měl bych se zastavit v Yoongiho kavárně. Dlouho jsem tam nebyl, ani nevím jak to tam teď chodí, co přijali dalšího zaměstnance. Vím, že Yoongimu můžu věřit, tudíž o chod kavárny se nebojím. Jen bych s ním rád zase hodil řeč a na chvíli si někde oddechl.
Jel jsem z jedné kavárny přímo k Yoongimu. Hodinky na mém zápěstí ukazovali už 16:00, za půl hodiny by měl Yoongi končit. Stihl jsem sem dojet akorát.
Kavárna v tuhle hodinu nebyla příliš plná. Zamířil jsem rovnou za pult, když z kuchyně vyšel mladý muž s překvapeným výrazem.
,,Oh, promiňte, ale sem nemůžete. Pokud hledáte toalety, jsou na druhé straně za..." směruje mě neznámý klučina na druhou stranu, dokud se za pult nevrací známá tvář s prázdným táckem v ruce.
,,Pane Kime," zvesela se na mě usměje mladík, kterého jsem tady zcela opomněl, ,,dlouho jste se neukázal." poznamená, načež se lehce usměji.
,,Zdravím, Jungkook-ssi. Vidím další novou tvář, vy budete Lee Hee-seung." podám mladíkovi před sebou ruku, kterou zdvořile přijme, když zjevně pochopí mé postavení.
,,Ano, omlouvám se. Myslel jsem, že jste jen zmatený zákazník." rozpačitě se s úsměvem omlouvá.
,,V pořádku, Heeseung-ssi. Jsem Kim Taehyung, manažer téhle kavárny. Jste tady zatím spokojený? Je mi líto, že jsem nebyl u vašeho přijímání. V posledních týdnech jsem se nezastavil. Věřím, ale že Yoongi vám vše zvládl skvěle vysvětlit." zajímám se, jak to tady zvládá. Vypadá velice mladě.
,,Nic se neděje, pane Kime. Ano, Yoongi-sunbaenim mi vše řekl a všichni mi tady úžasně pomáhají. Jungkook-hyung mi i ukázal, jak se dělá některá káva, kterou ani neznám." zazubí se vděčně na chlapce za námi, co zrovna připravuje kávu.
,,Jsem rád, že jste se tak rychle začlenil, Heeseung-ssi." povím mu zdvořile s úsměvem a mířím za chlapcem u pultu.
,,Co vy Jungkook-ssi, jak se vám daří?" opřu se o dřevěnou desku, na které dlouhovlasý mladík připravuje nápoje. Jeho vlasy jsou zase delší než si pamatuji. Vypadá nesmírně přitažlivě s tím drdolem v polovině temene.
,,Je hezké, že jste si mě konečně všiml." ušklíbne se, ovšem nikoliv jízlivě, spíš na truc což mě hned ze začátku pobaví.
,,Snad nežárlíte, Jungkook-ssi?" založím si ruce na prsou s přimhouřenýma očima.
