34. DALSI ZASRANEJ DEN

100 3 3
                                    

Ráno mě budík probudil opět v 6:30 já si hodil normální ranní hygienu, tudíž sprcha, vyčistit zuby, udělal si něco s vlasy, oblékl se, dal si kafe s cígem, nandal si zlatý zuby a sel jsem na bus, po cestě jsem zase poslouchal písničky, dal jsem si tři ciga a čekal na bus, přijel asi po 15 minutách, vystoupil jsem , ale nějak se mi do školy nechtělo tak jsem si vytáhl drtičku, papírky a poslední dva gramy skéra a ubalil jsem si brko, už jsem dohulil a sel pomalu do školy, první hodinu jsme měli biologii takže zase ta stará pica, takže to bylo v pohodě ta nepozná ani kdybych měl v ruce bombu, došel jsem ke škole a mířil rovnou do třídy, ani jsem nezaklepal, jen jsem vyšel do třídy, no jo jenže jsme měli supl, naši třídní a Elišky máma, jen jsem viděl jak na mě hodila vražedný pohled, sedl jsem si do lavice vedle Elišky

Uč: Martine mas omluvenku za pozdí příchod?
Já: jo, pardon ze jsem prisel pozdě ale ujel mi bus.
Uč: a mas to napsaný od mami?
Já: tak chvíli počkejte. Das mi kus papíru a propisku?
Šeptnul jsem na Elišku, ta se na mě jen podívala s údivem že s ní mluví a dala mi ty věci

Na papír jsem napsal
—————————————————
omlouvám se za pozdní příchod, ujel mi autobus.

Albrecht
————————————————-
A odnesl to učitele a sel si zpátky sednout

Uč: ale myslela jsem omluvenku od mamky ne od tebe.
Já: prosím vás dneska je mi 18náct takže se mužů omlouvat sám pokud dobře vím. A kdyby vaše dcera byla co k čemu tak by jste to věděla.
Sedl jsem si zpátky do lavice
Eliška jen něco chtěla říct
Já: drž hubu to nebyla pozvánka na pokec.
Položil jsem si hlavu na lavici a spal do konce hodiny, zazvonilo já jsem sel na hajzl, do jedny kamínky mě zatáhla něčí ruka, byla to janca.

J: Martí já to potřebuju.
A začala mě líbat na krku, samozřejmě ze jsem nemohl odolat
J: narozeninový dáreček.
sundala mi kalhoty a dělala co uznala za vhodný, dal si to domyslete, zazvonilo na hodinu ale ani jeden jsme se ještě neudělali a já nemůžu jít do třídy se stojakem, tak jsem ještě přidal, po chvíli jsme oba dostali to co jsme potřebovali, janca šla do třídy dřív a já prisel asi 2 minuty po ní, měli jsme češtinu takže jsme měli Karníka, prisel jsem do třídy a samozřejmě ze na mě hned spustil proč jdu pozdě

Uč: proč jdeš pozdě?
Já: byl jsem na hajzlu.
Uč: když už tak na záchodě, Martine docela na tu školu sereš vzpamatuj se, ta tvoje hudba te neužíví.
Já: prosím vás kdybych na ni stal tak se tady vůbec neukážu a myslím si ze mě uživí když mám větší výplatu jak vy.

Sedl jsem si a zase nevnímal, cely den jsem tak nějak Prospal, zvedl jsem se hned jak zazvonilo, zvedl jsem židli a pomalu vycházel ze školy.

Ale odchytla si mě naše třídní

Uč: Martine počkej!
Já: co se děje?
Uč: Martine co se děje?
Já: nic co by se mělo dít?
Uč: já jen ze si úplně jinej i Eliška je jiná, co se mezi vámi stalo?
Já: se zeptejte ji ne?
Uč: zkoušela jsem to, ale nic mi neřekla, přijde mi ze se oba dva všem ztrácíte před očima, oba dva hubnete, nebavíte se a hlavně si mnohem víc drzejší dokonce víc jak tvůj bratr.
Já: proste vaše dcera je kurva a fetačka nic víc.

Otočil jsem se a odešel, před školou na mě čekal bracha, byli jsme domluveny ze mě vyzvedne, hodí mě si vyzvednout řidičák a pak pojedeme pro moje nový auto, sedl jsem si do auta, David zatůroval a odjel, jeli jsme hned na úřad a já si došel vyzvednout řidičák, podepsal jsem par papíru, vzal jsem si řidičák a sel za Davidem, sedl jsem si a on spustil

Da: tak ukaž ne brácha!
Ukázal jsem mu ten řidičák
Da: tak gratuluju, v kaslíku mas dárek k narozeninám.
kaslik jsem otevřel a vyskočila tam na mě obálka, podíval jsem se trosku podezřívavě na Davida a obálku jsem otevřel, vykouklo na mě deset tisíc.

Da: tady mas něco málo na auto.
Já: ty vole bracha díky.
Obejmul jsem ho
Da: dyk nedělej, zavolej mámě že jedeme pro to auto ze se vrátíme v pět.

—————————————————
Já: ahoj mami
Máma: ahoj Martínku copak potřebuješ?
Já: už jsem si vyzvedl řidičák a s Davidem jedeme pro auto doma budeme v pět.
Máma: dobře, tak hlavně opatrně až pojedeš zpátky sám.
Já: jasně mami.
Máma: dobře tak já už musím tak ahoj
Já: ahoj.
—————————————————

Da: chceš řídit? Ať pak jedeš v pohodě?
Já: tak klidně.

Sedl jsem si na místo řidiče, přisunul jsem si sedačku protože ten kripl je moc vysokej, nastavil si zrcátka, připoutat jsem se, sešlápl spojku, zařadil jsem jedničku a pomalu se rozjížděl, jel jsem směr Kladno, což není tak daleko, po cestě jsme poslouchali písničky, do Kladna jsme přijeli asi po půl hodině.

Láska na první pohled Kde žijí příběhy. Začni objevovat